Mrtvý v parovodu – Vlado Ríša (ed.)

Na úvod by bylo záhodno říci, co to vlastně steampunk je. Tento subžánr vznikl díky knize Mašina zázraků od Bruce Sterlinga a Williama Gibsona. Duo autorů však napsalo knihu v rámci idejí hnutí 80. let a steampunk se tak začal konstituovat teprve zpětně. Od něj se začíná odvíjet celá řada různých něcopunků: dieselpunk, biopunk, steampunk, který se následně dělí na x podruhů atd., jako by bylo zákonem dáno vše v literatuře pojmenovat.

V současné době však steampunk není nic jiného, než moderní subkultura, tedy skupina lidí vytvořená okolo jednoho produktu. Je to spíš zboží než literární žánr, což se projevuje i na sbírce Mrtvý v parovodu. Autoři se v povídkách vesměs zaměřují na ty nejznámější kulisy a artefakty, které jsou neodmyslitelně spjaté se steampunkem – páru, a především roboty a umělé protézy.

Sbírka se vyznačuje tím, že se snaží pokrýt co nejširší záběr toho, co by se dalo označit jako steampunk. Jenže problém je v tom, že v polovině povídek autoři vzali předem definované artefakty a kulisy tohoto subžánru a ty do svých textů vložili. Toto umělé oplodnění steampunkem povídkám neškodí, ale zároveň by mohly bez problémů fungovat i bez nich.

Podíváme-li se do knihy samotné, výběr povídek je pestrý. Například Julie Nováková v povídce Eskapády pana Finnegana neodolala volání úzu a zasadila svůj text do viktoriánské Anglie, což je svět uměle přiřazený k tomuto žánru. Valná většina autorů pak použila jako dějiště svých příběhů místo, které máme přímo na talíři, a to Rakousko – Uhersko, které je v tomto ohledu přehlížené, a přitom nabízí tolik neuvěřitelných možností.

Elegantní krok učinila Anna Šochová, když ve své povídce Chytni štěstí za pačesy spojila klasickou vesnickou povídku jako z pera Boženy Němcové s technikou a kulisami steampunku. Touto cestou se autorka zařadila do přímo esenciální linie steampunku: v reálném a nám dobře známém historickém světě fungují vynálezy založené na tehdejší technice – elektrika, pára apod. Stejný krok udělal i Leonard Medek, jehož zloděj se stal nedobrovolným účastníkem experimentu s umělými protézami.

Martin D. Antonín ve své povídce Pási spási napjal hranice tolerance žánru až na únosnou mez. Jak už by název mohl napovídat, autor se v povídce vrátil ke svým dosud nejšílenějším postavám – goblinům, kteří vymýšlí neuvěřitelně praštěné vynálezy – tanky, roboelfy a podobně. Kdo četl Antonínovu Zelenou, bude jásat a vyhazovat konfety do vzduchu, protože na něj v nové povídce čeká spousta stran nacpaná postavami z původní knihy, véééélký tank a ještě větší spousta nepřátel. To vše psané krásná goblin jazyk, která být super! Otázku je, zda tohle ještě je steampunk, anebo nikoliv, když jediná věc zastřešující žánr připomínající je parní kotel.

Za stejně nesteampunkovou povídku můžeme jmenovat dílo Lucie Lukačovičové Čestné slovo, jež se tváří, jakoby editoru Ríšovi chybělo pár stránek knihy, a tak autorka upravila svůj starší text dopsáním pár steampunkových kulis. Povídka jako taková vychází spíš z indické mytologie, vedle které roboslon vypadá opravdu nepatřičně.

Petr Schink do knihy přispěl povídkou Chlapec a jeho trol. Každopádně pokud odhlédne od faktu, že se z textu line jemný odér inspirace wargamingovou steampunkovou hrou Warmachine, tak bychom dílo mohli prohlásit za klasickou fantasy, a nikdo by neprotestoval. Každopádně fantasy či steampunk, je Chlapec a jeho trol drsné počtení plné napínavých momentů.

Za nejlepší část knihy lze považovat povídku Josefa Pecinovského Mrtvý v parovodu, jehož adaptace Sherlocka Holmese předvádí steampunk ve své vrcholné formě. Zbylí autoři v knize nepropojili svůj svět s párou přímo, kdežto Pecinovský použil páru v kulisách, příběhu a postavil na ní i samotnou pointu. V momentě, kdy bychom vynechali jediný aspekt páry v povídce, zhroutila by se. Zároveň autor projevuje tolik inovace, že vymýšlí parní kulky, parní vysavače, parní parovody, parní spodní prádlo… a stále se drží na únosné mezi, kdy parověci nejsou trapné a parodické, ale vytváří vskutku svérázný pohled na svět, jenž postavil své bytí na páře.

Celá kniha Mrtvý v parovodu je tak ve výsledku příjemným počtením, které se sestává z pestrého výběru různých povídek – od detektivek přes akční trháky až po klidné rozjímání. Kvalita jednotlivých děl kolísá, každopádně autoři až na výjimky ze sebe nevydali to nejlepší. Po řemeslné stránce textům nic nechybí, takže každý text zaujme, pobaví i potěší, ale v mnoha případech, jmenujme třeba Chytni štěstí za pačesy, dílu prostě něco chybí, například konec.

Všichni autoři se automaticky napojili na tu nejmainstreamo­vitější ideu steampunku, na kterou jsou všichni zvyklí. Čímž se zase dostáváme k subkultuře – 19. století, pára, ozubená kola. Díky tomu každý z čtenářů získá velice rychlý přístup ke všem dílům. Bude číst to, co viděl jen útržkovitě na fotkách, obrázcích, nebo slyšel, že o tom steampunk je.

Mrtvý v parovodu by až na výjimky mohl sloužit jako vstupní příručka do tohoto žánru, která novému čtenáři dá přesně to, co chce: ozubená kola a páru. A to je přece sexy.

Rozhovor s editorem, Vladem Ríšou

Proč jste si vybral pro novou antologii právě steampunk?

Hned z několika důvodů. Zaprvé se snažím, aby základní spojovací téma pro sbírku bylo pokaždé jiné. Steampunk je směr velice přitažlivý, nejde jen o páru, ale i o určitou nostalgii za světem, který je nenávratně pryč, přesto však autorovi poskytuje velké možnosti. Hrdinové totiž mohou mít vlastnosti, které se už nějakou dobu příliš „nenosí“ – ostentativní eleganci, romantismus a čestnost… Navíc je to doba osamělých vědců a vynálezců, zlodějů gentlemanů, doba, kdy magie ještě byla běžnou součástí života, detektivů, využívajících šedé mozkové buňky… Steampunk může být nejen hard SF, ale i fantasy, což například v této sbírce dokládají povídky Martina Dariona Antonína a Petra Schinka.

Jak jste si vybíral autory? Steampunk u nás zatím moc lidí nepíše.

Vcelku jednoduše. Pohybuji se mezi scifisty… No, raději nebudu prozrazovat, kolik desetiletí to už je, a dá se říct, že se znám prakticky se všemi, kdož brk v ruce udrží. Nicméně jsem, samozřejmě, svůj úmysl tuto sbírku udělat dal nahlas najevo na různých conech, takže některé jsem oslovil sám, jiní se ozvali.

Jako editor si jistě stojíte za všemi povídkami, ale která je vaším osobním favoritem?

Jistě, jinak bych je nevybral. Je těžké říct, která se mi líbí nejvíc, líbí se mi všechny. Některé jsou mi bližší, protože mám rád akčňárky, jiné se mi líbí ze zcela jiných důvodů a doufám, že třeba čtenáři tohoto rozhovoru se právě budou líbit úplně nejvíc. Sestavit sbírku je tak trochu alchymie (a tu já mám rád, vždyť jsem původem chemik), neboť mícháte ingredience různých chutí a doufáte, že nedopadnete jako pejsek s kočičkou, když pekli dort. Ono totiž není možné vybrat povídky jen jednoho druhu, bylo by to nudné, takže sbírka musí být pestrá.

Pavla Lžičařová

V poslední době jsou SF povídky a romány, odehrávající se v období rozvoje využití technologií a páry, tedy za vlády královny Viktorie, čím dál tím populárnější. Jde o období osamělých vědců, badatelů, zlodějů, vynálezců a detektivů, ale také elegance, romantismu a čestnosti. Známí čeští autoři se zamysleli (někteří přinuceni domluvou, jiní proudem ostré páry, další vynálezy, které doposud nespatřily světlo světa), jak by se s takovými eventualitami dokázali popasovat oni. Vypravili své hrdiny leckams. Při čtení této sbírky se ocitnete v Praze, Londýně, indickém pralese, Vídni a leckdy i na těch nejnepravděpo­dobnějších místech. Hrdiny tu jsou Sherlock Holmes, trpaslíci, trol, drobný český zlodějíček, chudá služebná, elegantní anglický zloděj, soukromý pražský detektiv… Prostě jsou to jak postavy, tak i prostředí devatenáctého století, století páry a téměř neomezeného rozvoje techniky. (anotace)

Povídky:

Leonard Medek: Příběh zloděje
Martin D. Antonín: Pási spási
Julie Nováková: Eskapány pana Finnegana
Hana Šochová: Chytni štěstí za pačesy
Vlado Ríša: Série třináct
Josef Pecinovský: Mrtvý v parovodu
Petr Schink: Chlapec a jeho trol
Lucie Lukačovičová: Čestné slovo

• Mrtvý v parovodu
• Editor: Vlado Ríša
• Překlad: –
• Série: –
• Formát: hardback
• Počet stran: 296
• Cena: 295 Kč
• Vydal: Konektor, XB-1

Četli jste tuto knihu? Podělte se o názor. Mrtvého v parovodu si můžete zakoupit v našem e-shopu s 15% slevou.

Lukáš Vaníček (redaktor)

lukas.vanicek@fan­tasyplanet.cz

Další články autora