Mrtvá zóna – King Stephen

Román Mrtvá zóna (orig. The Dead Zone) je v pořadí sedmá kniha Stephena Kinga, ale důležitější je fakt, že to byl první román vydaný na území Československa. Vyšel slovensky už v roce 1987 v bratislavském nakl. Smena jako Mŕtva zóna. Na českou verzi jsme si museli počkat až do roku 1999, kdy tento titul vydali v BETA-Dobrovský.

Když v roce 1979 King tento román vydal, měl už na svém kontě několik dnes kultovních knih, které mu pomalu ale jistě vysloužily přezdívku „krále hororů“. Mrtvá zóna se přece jen trochu liší od jeho tvorby z tehdejší doby. Kdybych to měl nějak přirovnat, styl a námět knihy mi více pasuje k jeho dnešním románům. Kniha postrádá vyloženě hororové prvky, obsahuje méně násilí a brutality, a o to více se zaměřuje na psychologickou stránku příběhu. Jediný fantastický prvek je zde jakási věštecká schopnost Johna Smithe, hlavního hrdiny. Sice jde vlastně jen o omezené a ojedinělé vize, ale zásadně ovlivní jeho život a udělají z něj v očích okolí lidské monstrum.

Příběh začíná vcelku nevinnou scénou z jeho dětství, kdy se při bruslení silně uhodí do hlavy a začne cítit podivné vjemy. Na celý incident postupně zapomene, až do osudového podzimu, kdy si se svou novou přítelkyní Sárou, jako už čerstvý středoškolský učitel, vyjede na pouť. Začne to nevinnou atrakcí, jistým druhem rulety na okrádání naivních balíků, která se nakonec zvrhne v šílenství, protože Johny najednou ví, co bude padat za čísla a nemá sílu v této zábavě skončit. Až nevolnost Sáry ho navrátí do reality. Ale to nejhorší jeho života ho čeká teprve pozdě večer, kdy se stane obětí těžké dopravní nehody, po které zůstane čtyři roky v komatu, někde v meziprostoru mezi životem a smrtí. Byly to roky, kdy jeho rodiče museli projít těžkou zkouškou, která je navždy změnila. Nevěděli, zda si přát jeho smrt, tedy i klid (jak si přál jeho otec), nebo doufat a věřit v boží zázrak uzdravení (jako jeho matka). Nakonec se probudí, ale jestli je to štěstí, Johny nemůže říct. Probudí se s darem, dotekem vidět i to, o co nemá vůbec zájem.

King zde opustil klasickou hororovou zápletku a vytvořil jedinečný psychologický román, možná bych použil termín psycho-horor. Větší důraz než na krev a násilí je zde kladen na vnitřní duševní pochody člověka, který je svými schopnostmi odvrhnutý nejen společností, ale vlastně i sám sebou. Je odcizen i všem svým předešlým přátelům, kteří ho za ty roky odepsali. Celé toto duševní peklo ještě zvýrazňuje i jeho fyzické znetvoření po nehodě. Jeho největší muka jsou způsobována tím, že vidí hrůzy, které dotyčná osoba v budoucnu způsobí, nebo se ji mohou stát, a on neví, jestli s tím má něco dělat. Tím se vytváří příběhy v příbězích, z nichž nejlepší je bezesporu o vrahovi z Castle Rocku. Ale primárním problémem Johna Smithe je Greg Stillson, agresivní provinční politik, který dokáže použít všech prostředků ke svým cílům. John Smith si s ním podal ruku a ví, co udělá pro lidstvo, jestli ho někdo nezastaví. Ale proč právě já? (Celý příběh je mimo jiné založen na politických skutečnostech tehdejší doby v USA.)

Tento příběh jsem už četl několikrát, ale vždy z nějakého sentimentálního důvodu pouze tu slovenskou variantu. Teprve teď jsem se rozhodl, že bych přece jen českou verzi, kterou mám už ve své knihovničce od roku 1999, měl někdy přečíst, že si to ta kniha zaslouží. O české variantě jsem ale slyšel nepříliš příznivé reakce, ale dokud jsem nečetl, nevěřil jsem. Ale, bohužel, kritika není od věci. V knize je neuvěřitelné množství chyb a nesmyslů, zaviněných špatnou redakcí překladu. V napínavé pasáži například místo: “…v duchu se zamyslel,” najdete, že se zamyslel “v uchu”, nebo z nějakého důvodu jsou často osobní jména a příjmení psaná malými počátečními písmeny. Co mne ale opravdu dostalo, je pojem “čilí”. Má jít o jídlo, které si hrdina dá v bufetu a opravdu jsem přemýšlel, co je to za indiánskou exotiku, než mi došlo, že jde o chilli, klasické ostré jídlo. Poprvé jsem narazil na tento fonetický překlad. Nebo se v novinovém nekrologu popisuje smrt agenta FBI v roce 1978 a poslední věta začíná: “…se stal agentem FBI v roce 1986”. Asi v oddělení posmrtného života. Tyto drobnosti mají nevýhodu, že jsou zakomponovány do vážného a napínavého textu, a proto je jejich nesmyslnost o to výraznější.

Román Mrtvá zóna patří zcela jistě ke Kingově špičce. Ať se podíváte na jakékoliv webové stránky, čtenáři nešetří superlativy. A já osobně si myslím, že naprosto oprávněně. King zde vytvořil dílo, které není jen špičkou v žánru hororu, ale opravdu hodnotné dílo ve sféře literatury vůbec.