Ještě před vstupem do jedenadvacátého století jsem měla to štěstí až do zemdlení hrát na Sony Playstationu malý herní klenot od Hidea Kojimy, nazvaný Metal Gear Solid, fantastickou stealth akci s charismatickým agentem v hlavní roli. Je rok 2012 a já otevírám knihu od Raymonda Bensona. Očekávání je velké, protože mne čeká setkání s přáteli, které jsem mnoho let neviděla. S pěkně nebezpečnými přáteli.
Solid Snake, bývalý člen elitní jednotky Foxhound, tráví svůj „důchod“ v aljašské tišině a připravuje se na závody psích spřežení. Co ale čert nechtěl, jeho vlast ho potřebuje. Bývalý Snakeův velitel plukovník Campbell agenta povolává na tajnou misi. Snake musí proniknout do bývalé jaderné základny na ostrově Shadow Moses a zjistit, co tam mají za lubem terorističtí separatisté, svého času též členové jednotky Foxhound. Navíc se během mise celkem brzy ukáže, že Snake si pouze se strategií „nabít a zabít“ nemůže vystačit. Snake maximálně dostojí svému krycímu jménu – kam se dá, tam se proplazí, kam už se nedá, tam se, ač nerad, prostřílí.
Kdo děj hry zná, dostane očekávané – prozkoumání lokace, likvidace pěšáků, nabrání zbraní a střeliva, setkání s bossem levelu a mezitím od vnějších pomocníků aktualizace informací, která nejednou pěkně zamotá dějem, což bylo hlavním plusem původní hry. Snakeovi je stejně jako ve hře nejvěrnější pomocnicí pistole SOCOM a ani setkání s „bossy“ není nijak zpřeházeno. Za další plus se dá počítat fakt, že se valná většina Snakeových potyček s důležitějšími nepřáteli odehrává nadvakrát. A že to jsou záporáci jak řemen, ať už budeme mluvit o obřím indiánském šamanovi, zkušeném pistolníkovi, muži ovládajícím telekinezi, sexy ostřelovačce nebo Snakeově ďábelském zlém dvojčeti (doslova).
Ale to je zase úspěch Kojimy a ne Bensona. Benson se aspoň snažil Snakea polidštit, jako o figurce, kterou člověk ovládal joystickem, se o něm samozřejmě tolik nevědělo. Jenže z jeho snažení vychází jen typizovaná postavička agenta – muž, který toho na svůj mladý věk už prožil tolik, že se nechce citově vázat. Z logiky věci však asi nešlo vymyslet lepší variantu, ani Snake, James Bond, Ethan Hunt či Jason Bourne nedokázali při své práci své drahé polovičky ušetřit neštěstí. Těžký úděl špiona je asi nepřepsatelný.
Pěšáci hlídající základnu jsou sice blbí jak štoudev přesně jako ve hře, ale aspoň jim Benson do úst vepsal sem tam nějakou vtipnou hlášku. Jak během hry, tak i v románu dostane Snake dva sidekicky – prvním je plukovníkova neteř, vojanda Meryl (aby se nám Snake náhodou nezamiloval!), a druhým je vědec Hal Emmerich aka Otacon. To je další sympatický rys, Snake je člověk z masa a kostí a párkrát se nedostane z průšvihu svou zásluhou, ale právě díky pomoci přátel. No a úplně nakonec se dostane i na vítězství ducha nad hmotou při souboji s nejultimátnější zbraní hromadného ničení, která byla do té doby vymyšlena. Ti kdo hráli hru, už dávno vědí, těm, kteří ne, zachováme aspoň maličko překvapení.
Příznivcům MGS cyklu bude při čtení bezpochyby ukapávat nostalgie z každého póru, těm hrou nepolíbeným Benson možná připraví lehké zklamání stoprvní variací na pohádku o chrabrém špionovi, charismatickém superzáporákovi a záchraně světa na poslední chvíli. Ale ve správný čas a na správném místě může i taková jednohubka splnit skvěle svůj účel.
Oficiální román na motivy legendární videohry Hidea Kojimy vytvořené pro Konami. Speciálně vycvičený bývalý člen jednotky FOXHOUND agent Solid Snake je povolán zpět do akce, aby se znovu věnoval tomu, co umí nejlépe – zabránil krizi celosvětových rozměrů. Vražedný tým odpadlíků jednotky FOXHOUND převzal kontrolu nad zařízením pro likvidaci nukleárních zbraní na aljašském ostrově Shadow Moses. V úspěšném dokončení mise se Snakeovi snaží zabránit komanda s vymytými mozky, vojsko s vylepšenou DNA a šest prvotřídních zabijáků obdařených neobyčejnými schopnostmi. Šance zastavit jadernou katastrofu je mizivá, avšak věci nemusí být takové, jakými se zdají… (anotace)
Vendula Brunhoferová (redaktor)
vendula.brunhoferova@fantasyplanet.cz
Pokoušel jsem se to číst, ale hned zkraje mě od toho vyhnala “odborná” terminologie autora nebo překladatele, konkrétně ponorka vybavena “trubicí pro odpalovaní torpéd” místo správného “torpédomet”. Jestli to tak pokračuje dále, tak bych se mohl dočíst termínů “samopal M-16” místo “útočná puška M-16” nebo “řídicí kolo” (místo volant) a co já vím co ještě. Může vám to připadat podružné, ale jako bývalého vojáka a současného militaristického nadšence mě to bije do očí. Knihu přesto nezatracuju, téma vypadá zajímavě a tak se k ní určitě (patřičně duševně obrněn) vrátím a uvidíme 🙂
to kragh
Tak tuhle profesionální deformaci chápu, ale budiž ke cti Tritonu, že si do překladu nechal kecat MGS fans a jsou tam prima vychytávky, například trojjediná přístupová kartička, ta se mi ovšem líbila už ve hře. 🙂
překlad
Pak se trochu divím, že si do toho nenechali kecat i nějákého překladatele se vztahem k vojenství. Na druhou stranu, námořní stát nejsme už od dob Rakouska-Uherska a termín “samopal 58” je podobná sdrápanina, jako by byla ta puška (ale tahle byla oficiální). Většinový čtenář prostě nedokáže vyjmenovat zásadní rozdíly mezi samopalem, útočnou puškou a lehkým kulometem, takže to tomu “většinovému” čtenáři zas tak nevadí. V tomhle máme (military nadšenci) holt trochu smůlu… 😀