Zakončení akční upírány mistra řeznického Františka Kotlety vychází jen necelý rok po druhém dílu. Není to až takový nářez, jak by se mohlo zdát, ale s kvalitním tataráčkem by srovnání snesl. Nedočkavci se zaradují, trávožrouti obligátně ohrnou nos a labužníci asi budou prudit, že je tu málo cibule, případně česneku či jiného koření a že topinka není dost topinkovatá.
 |
Po „veselé“ tečce za druhým dílem začínáme ve stejné lokalitě, kde jsme posledně skončili. Staří spolubojovníci se sešli a teď je konečně čas na vykopání Kartanů ze Země. Roztáčí se kolotoč příprav, akcí a úniků. I přes svou superodolnost mají upíři do poslední chvíle na mále a je třeba podstatně lepších zdrojů a organizace, než je čtveřice mládežníků, aby odboj proti nájezdníkům nabyl na žádané účinnosti.
Dílko se opět snaží kráčet v kulhánkovských stopách. Obligátní masakry, hromady vyplýtvané munice, moře tělních tekutin a jiných zbytků… Hlášky a černý humor se drží v intencích druhého dílu, snahy o narážky na vše možné i nemožné též. Dokonce dojde i na nějaké to překvapení a nové poznatky o rase, která stála u zrodu upírů. Mimo jiné došlo i na nové pověsti české – bohužel se Kotletovo pojetí osudu Huberta Libry, vynálezce průrazného střeliva, podezřele prorežimně odchyluje od oficiálně publikované reality.
Máme před sebou solidní český akční standard, který je plně v intencích a kvalitě předchozího dílu. Některé scény silně připomenou Kulhánkovo Stroncium, což ale vůbec není ke škodě věci. Po akčním čtivu vyhládlé publikum si závěrečnou část trilogie Bratrstvo krve zajisté náležitě vychutná.
Třešničkou na dortu je opět autorský medailon od Jiřího Popiolka, který celé dílo již tradičně uzavírá a dává nám nepatrnou naději, že někdy příště Bratrstvo krve zaboří svou botu do Kartanského pozadí přímo na jejich domácí planetě.
S partyzánštinou je konec. Je na čase rozpoutat válku. Absolutní válku lidí proti mimozemským okupantům. Jestli má být planeta Země svobodná, je třeba obětovat všechno, včetně vlastních životů – a to platí nejen pro lidi, ale i pro upíry. Jan Bezzemek, Gerhard, Petra, Lucie i Diana a jeho partička upířích transvestitů a dalších jejich spojenců stojí na prahu poslední bitvy se žlutými parchanty z vesmíru a vědí, že není cesty zpět. Čeká je buď smrt, nebo svoboda.
„Tak jo, sežeňte mi granáty a nějaký hulení. Tohle bude epický,” říká JUDr. Tomáš Uhřík.
Upíři proti mimozemšťanům potřetí a naposled. Na konci knihy zůstanou jenom jedni a cesta k tomu stojí za to. (anotace)
- Mega hustej nářez
- Autor: František Kotleta
- Překlad: –
- Série: Bratrstvo krve 3
- Provedení: paperback
- Počet stran: 328
- Cena: 289 Kč
- Vydala: Epocha, 2013
Četli jste tuto knihu? Podělte se o názor. Mega hustej nářez si můžete koupit v našem e-shopu s 15% slevou.
Ještě jsem poslední díl nečetl, nicméně jde-li to v duchu druhého dílu, který byl v mezích žánru podstatně vyspělejší než první, rád se do toho pustím.
to Herne
Je to lepší než dvojka. Alespoň pro mě.
Trojka je pro mě velký, fakt velký zklamání. Z jedničky jsem byl nadšenej, dvojka trochu ubrala plyn.
Trojka je postavená pouze na hláškách pro hlášky, co nejbombastičtější akci, která je však gradovaná jen pro to, aby byla co nejbombastičtější. Hlavní postavy prý prošli mnoha boji, no ale chovají se tak, jako by to byly pouze boje o místo ve frontě na jídlo ve školní jídelně…
Celá trilogie mi připomíná sprintera, který po výstřelu vyběhne tak prudce, že první třetinu je na špici o několik metrů, pak se mu z přehnaného nasazení zamotají nohy a deset metrů před cílem se bezmocně rozplácne na zem.
Škoda. 🙁
Trojka je imho o dost lepší než dvojka, ale jednička jednoznačně kraluje. Nevím jestli to bylo tím, že se nebrala tak navážno nebo jestli jen zafungoval wow efekt. Byť to vidím trochu jinak než Dardalion, tj. trojka mi přišla víc vyrovnaná stran schopností hrdinů a dynamiky děje, taky mám dojem, že v jedničce i ta megalomanie fungovala líp. Třeba závěrečný souboj mě trochu zklamal, že bych až moc civilní (jedna a-bomba to nezachrání). Ale jak říkám, možná jsem si prostě zvyknul.
To Dardalion
+1
Ale věřím, že Perun bude lepší.
Po přečtení trojky je víra v lepší příští to jediné co nám zbývá… 🙂
Jednička mě moc nenadchla, dvojka byla o něco lepší. Tohle je naprosto totálůní průměr, vzádadě nezáživný čtení, který úplně člověkem prošumí (dočet jsem to dnes cca v 17h a už teď bych to nedokázal převyprávět). Na raného Kulhánka to nemá ani náhodou a i Vyhlídka je lepší…
Různé úrovně jednotlivých dílů, píše to více autorů ?
Dle různých komentářů se zdá, že je trojka zase jiná než předchozí dva díly a protože se i jednička dost lišila od dvojky, tak se znovu vkrádá otázka.
Existuje člověk co píše po pseudonymem František Kotleta a nebo to jsou skutečně tři různí autoři (nebo více) co napsali jednotlivé díly ? 😉
Já jsem ze všech tří dílů nadšený a nějak ani nehloubám nad tím, který je lepší a který horší. Slupl jsem je všechny na posezení a zvládl bych i nášup.
Na tohle dílo to chce slinu. Já začal číst jedničku a strašně mě to znudilo už na druhé straně. Ale pak jsem si jednou večer dal panáka ginu, našel tohle dílko rozplácnuté u nočního stolku a znovu se jen tak začetl a … jo! Druhej den jsem si přinesl rovnou další dva díly, dal si gin a užíval si parádní jízdu!
To Herne
Já si představuji něco jako boha trojjediného, otec, syn a duch svatý :-))