Barcelona. Katalánská metropole, sídlo mocného FC, místo, kde Gaudí nikdy nedokončil svoji slavnou katedrálu, město, kterému vyzpíval lásku umírající Freddie Mercury. A také prostor pro objevování nebezpečných věcí, které se ukryly v historickém jádru města a pod ním ve skvělém frankensteinovském příběhu na španělský způsob.
 |
Tak jako jiná města, i nová Barcelona vyrůstá na kostech té staré. Ale v roce 1980, kdy se tento příběh odehrává, tomu ještě tak úplně nebylo. A proto se může mladý Oskar Drai spolu se svojí novou kamarádkou Marinou vydat do zapadlých zákoutí prastarého centra města, aby, sledujíce dámu s černým motýlem ve znaku, krok po kroku poodhaloval záhadný a hrůzný příběh z meziválečného a těsně poválečného času. Máme možnost sledovat Oskarovo a Marinino detektivní pátrání, které je započato krádeží alba s velmi bizarními fotografiemi a pak pokračuje sbíráním informací od zainteresovaných osob – zchudlého spoluvlastníka protetické firmy, bývalého policejního důstojníka, stařičkého lékaře a nakonec i samotné dámy v černém – aby doslova vykvetl v tragický příběh o lásce, šílenství, a lidské malichernosti, které spolu s posedlostí zničily a následně změnily jednoho zdánlivě normálního a nadaného člověka. Po celý děj se držíme obou mladých protagonistů (příběh je psán z pohledu Oskara), skládáme puzzle důkazů stejným tempem jako oni dva. Oskar je sice ostýchavější než Marina, ale oba mají srdce na správném místě a touhu po dobrodružství, které pranic nepolevují i když jsou události zapříčiněné pátráním mnohdy děsivější a nebezpečnější než čekali. Jenže po všech útrapách jim úplně nejkrutější pointu připraví sám život.
Zafón svůj napínavý příběh obsadil i velmi zajímavými vedlejšími aktéry. Snad nejvýraznější postavou, ač vlastně vůbec nezasahující do hlavního děje, je Marinin otec Germán, jehož životní příběh, ač prost fantaskních motivů, se čtenáři zapíše hluboko do duše. A ani Martin Kolveník, hlavní záporák, není černobílý. Naopak, každý příběh zpovídanými svědky dávných událostí mu přidává na plastičnosti a jeho záměry, byť končící tak zrůdně, mohou být pod jistým úhlem pohledu i pochopitelné. Nikoli však omluvitelné.
Marina měl být hororový příběh pro mládež. Jenže je mnohem, mnohem víc. Vzpomínkou na části města, které již neexistují a přitom byly spojeny s dětstvím a mládím, ať už při každodenních lumpárnách nebo výpravami za tajemstvím, připomenutím přátelství, které se opatrně a ostýchavě mění v prvotní lásku, a na lidi, kteří svou moudrostí a radami (byť třeba jen tak mimochodem) ještě dávno po své smrti mohou pomoci se vyrovnat se životem někoho jiného. O hrůzách, které z dítěte rychle udělají mladého dospělého. O nekonečném smutku při odchodu někoho velmi milovaného. A o městech, která měla svá temná srdce, centra tajuplnosti, ve kterých se mohlo skrýt cokoliv, nebo kdokoliv. Některá je ještě stále mají.
„Po patnácti letech se mi vrátila vzpomínka na ten den. Viděl jsem toho mladíka, jak se potuluje mlhou kolem nádraží Estación de Francia, a jméno Mariny mě znovu zasáhlo jako čerstvá rána. Každý z nás má ve své duši zamčené nějaké tajemství. A tohle je to moje.“ Píše se rok 1980 a mladý student Oskar Drai na jedné ze svých zasněných toulek potkává odvážnou Marinu. Společně se vydávají za záhadným znamením černého motýla. Nemají však ani tušení, jaké hrůzy na ně v temných uličkách Barcelony čekají. (anotace)
- Marina
- Autor: Carlos Ruíz Zafón
- Překlad: Athena Alchazidu
- Série: –
- Forma: hardback
- Počet stran: 256
- Cena: 269 Kč
- Vydalo: CooBoo, 2012
Četli jste tuto knihu? Nezapomeňte ji u nás ohvězdičkovat a napsat k ní komentář!
Kupte si Marinu s 15% slevou (ušetříte 40 Kč.)
Vendula Brunhoferová (redaktor)
vendula.brunhoferova@fantasyplanet.cz
Sám autor v předmluvě naznačuje, že tento jeho román byl po řadě knih pro děti chybně uveden na trh jako adolescentní čtivo, což vedlo k jeho nezdaru. Pro děti tahle kniha není. A zde nacházím větu “Marina měl být hororový příběh pro mládež”. Tedy stejná chyba jakou udělal Albatros, když ji vydal ve své řadě Coo Boo, tedy čtivo pro mládež. Chudák Zafón.
to Anonym
Ne, pro děti ne, ale dnešní mládež mám pocit že když už by četla, tak zkousne kdeco. Chyba nechyba (tím se ale neomlouvám já), je skvělé že tu Marina vůbec vyšla.
S tím souhlasím. Mohli by vydat víc. :o)
Marinu jsem četla a dovolím si vydání v CooBoo obhájit. Dnešní mládež čte bez rozpaků cokoliv od Kulhánka, přes Wardovou, což pro ně taky není ani náhodou. Řekla bych, že Marina je v tomhle mnohem snesitelnější. Má mrazivou atmosféru, ale kdovíjak nestravitelné čtení pro nedospělou duši to není. Jen to ty teenagery asi nebude bavit, pokud mají radši žblepty a la Škola noci a podobné komerční braky.
Marinu jsem četla jedním dechem, je mi 15 let a myslím že je to skvělá knížka jak pro dospělé, tak i pro mládež. Ale je pravda že většina dnešní mládeže stojí více o jiné věci, jako Twilight apod. ale tuto knížku bych doporučila snad komukoliv kromě menších dětí samozřejmě.