Magnólie a démon – Hanina Veselá

Příběh se odehrává v magickém Asterionu, který ale není typickým dračákovským světem, má díky úsilí řady autorů i RPG hráčů svou minulost, dost detailně propracovanou současnost i nastíněnou budoucnost. Autorka z něj čerpala už dříve (naposledy v povídce Plavenský div, kterou napsala pro antologii Hry s příběhem: Ocel a krev), nyní přichází se samostatnou knihou. Děj přímo pádí kupředu a celý se točí kolem hlavní hrdinky, která si říká Magna, ale jmen, které užívá, je daleko víc. Její mistr a arcimág Mořského císařství jí neřekne jinak než Magnólie, kamarád nekromant ji oslovuje familiérně Noly, v sousedním Almendoru ji znají jako Střezislavu a pro svůj vzhled jí přezdívají Zrzečko… Má totiž krásné rusé vlasy, taky bujné poprsí a dlouhé nohy.

Už záhy se ukáže, že Magnólie je nejen pořádná šťabajzna, ale taky nadaná psionička s notnou dávkou vyzvědačských schopností. Bezostyšně leze lidem do hlavy a bere si odtud informace, které potřebuje. Občas se chová jako pěkná mrcha, je urputně svéhlavá a má slovník jako dlaždič. Není to žádná intelektuálka, někdy jí věci dochází pomaleji a dokážou ji zaskočit, zato se pak nebojí sáhnout třeba i po parádně ostré zbrani a rozsápat nepřátelské zombíky napadrť.

Magnólii si prostě okamžitě zamilujete. Představuje přesně ten typ drsňaček, na jaké jsme v moderní fantasy posledních let zvyklí. Budete jí fandit a taky se trochu o ni bát – to když bude ohroženo její inkognito, nebo se tváří tvář ocitne nějaké magické obludě. A nejvíc, že ji nakonec někdo klofne… Dejte pokoj! To je ale opravdu nepříjemná představa! Ve světě, kde Magnólie žije, ženy čekají na svolení k sňatku od nějaké mužské autority. Toto privilegium připadá jejímu mistrovi, Modrému čaroději Zvinovi, ten má však s Magnólií úplně jiné plány.

Je příjemné, že ačkoliv se valná část děje odehrává v prostoru arcimágova paláce, kde mu společnost dělá parta učedníků, jeho atmosféra ničím nepřipomíná slavnou školu v Bradavicích. Už proto, že zde se mladí adepti magického umění de facto vůbec nic neučí, jen se tak přečůrávají mezi sebou, poflakují po mistrově rozsáhlém sídle a užívají si jeho pohostinnosti. V příběhu však jen výjimečně sehrají nějakou významnější roli a v podstatě rusovlasé krásce, která je jednoznačně hvězdou celého magického ansámblu, dělají křoví, i když někdy taky pěkně trnité. Čas od času jsou užiteční ještě k tomu, aby zapomětlivému čtenáři připomněli hrdinčiny vnady. O něco víc prostoru je dopřáno nekromantovi Jagavoji, s nímž Magnólie tak trochu víc kamarádí. Pozoruhodnou postavou je také obživlý Gusjav, který má všechny vlastnosti správného služebného robota (až na to, že je to giab), něco mezi Golemem a Švejkem. A jaký je vlastně svět příběhu? Je plný čarodějů, nekromantů, zombie, netvorů a dalších nemrtvých potvor. Potkat v něm obyčejného člověka je téměř nemožné. Je to svět upomínající náš středověk, až na to, že se v něm démoni a další magické zrůdy běžně prohánějí po ulicích. Přivolávání mrtvých ze Stínového světa (tzv. animace) je tu regulérním řemeslem. Komunikaci mezi psionicky nadanými jedinci usnadňuje telepatie a transport mezi královstvími zase teleportační brány. Však by se jinak naše hrdinka hezky naběhala! Přímořská Plavena, Východluní, Boševal, bohaté almedorské království, i ta nehostinná Arveda – všude tam zamíří její kroky během nelehké mise…

Kniha nemá žádný pořádný konec. Je totiž první knihou rozsáhlejšího cyklu. Kdo chce vědět, jak to bude s Magnólií dál, musí si ještě chvíli počkat. Jinak má ale příběh všechno, co mají čtenáři oddechového žánru rádi: výrazné postavy, špetku humoru a spád. Autorka se moc nepáře s popisy a sází spíše na vtipné dialogy. Pryč je však onen svěží a neotřelý nádech z Mrakulina grimoáru, povídkové sbírce, v níž autorka vsadila hlavně na ženskou rafinovanost hlavní hrdinky a dobře vypointovanou zápletku. Magnólie už jen vzdáleně připomíná onu osobitou nedostudovanou čarodějku, která měla ohromný talent na průšvihy. S Mrakulou má sice společnou tvrdohlavost a stejně prořízlou pusu, ale tím asi veškerá podobnost končí. Laskavý humor a nadhled vystřídaly sebeironie a hra na temnější strunu. Krása jazyka, kterým autorka tolik zaujala kritiky své prvotiny, už probleskuje jen v konstrukcích vlastních jmen (s evidentní preferencí hlásky „j“), žezlo přebírají vulgarismy a četné aktualizační narážky. Ono obdivované experimentování s různými styly nahradila schematičnost a kalkul. Hanina Veselá prostě tentokrát vsadila na osvědčený recept, jak získat masovější čtenářskou oblibu. Vadí? Nevadí?

Potěšující je, že kniha nevykazuje výrazné editorské kiksy, které jsou častým nešvarem v důsledku rychlokvašené nadprodukce fantasy literatury u nás. Kromě obligátní mapky zaujmou postmoderní ilustrace M. Hrůzy a snad tentokrát nakladatelství Mytago trefilo i vhodnou obálku, takže nemusíme čekat v případě vydání ebooku nějakou nezbytnou inovaci. Co musím obdivovat, je, že autorka – ač vzděláním historička a právnička – se rozhodně nesnaží čtenářům vnutit nějaká náročná soudní dramata či naučné exkurzy do dějinných událostí.

Nekromantka, či telepatka? Od všeho něco, plus sex-appeal a vražedný instinkt kobry královské, to je Magnólie. Díky svým psychickým schopnostem a jazyku ostrému jako břitva se zatím dostala z každé šlamastiky. Nyní však narazila na tvrdší protivníky, než je ona, – na zombie. Vítejte ve světě, kde magie je běžnou součástí života, vaše myšlenky jsou zboží jako každé jiné a smrt není zdaleka to nejhorší, co vás může potkat! (anotace)

• Magnólie a démon
• Autorka: Hanina Veselá
• Překlad: –
• Série: Asterion
• Forma: paperback
• Počet stran: 352
• Cena: 268 Kč
• Vydalo: Mytago, 2012

Četli jste tuto knihu? Podělte se o názor. Magnólii si můžete koupit v našem e-shopu s 15% slevou.

Přečtěte si i netradiční rozhovor s autorkou.