Začátek prázdnin přináší každoroční prudký odliv česky hovořícího obyvatelstva do (ještě) teplejších krajů. Není proto divu, že se nakladatelství Triton snažilo třetí číslo magazínu Fantasy & ScienceFiction mezi čtenáře protlačit ještě do konce června. Sice o fous, ale podařilo se.
Povídek tentokrát přibylo, což vzhledem k nezměněnému rozsahu magazínu znamená zkrácení jejich průměrné délky. To se ostatně projevuje už na první povídce, Po čem srdce touží, od Gartha Nixe. Nimue, Merlinovu studentku, čeká poslední krok na cestě za ovládnutím magie. Za všechno je však třeba platit a cena je někdy až příliš vysoká. Třebaže Nix proslul především knihami pro mládež, v této variaci na zlomek artušovské legendy dokazuje, že přinejmenším po stylistické stránce má i na víc. Variacemi na téma nevýhodných obchodů s vyššími silami se však snad až příliš svědomitě zabývalo již několik generací autorů a samotný příběh Merlinovy osudové lásky je všeobecně známý. Celá povídka je tak od první do poslední řádky dokonale předvídatelná a pramálo originální. Škoda.
To text bezprostředně následující – povídka Jaké to vlastně je od Roberta Reeda – je z jiného soudku. Pauline je rebelka, která se nenechává zbytečně omezovat společenskými konvencemi a naplno si užívá života se všemi radostmi, které k němu patří. A tak ji ani příliš nevyvede z míry, když se po jedné divoké noci probudí posedlá skupinkou dobře vychovaných, ale nadmíru zvídavých mimozemšťanů. To, co z počátku vypadá jako nevinná návštěva po nových informacích toužící mimozemské civilizace, však může ve skutečnosti být něčím úplně jiným… Inteligentní, originální, a především čtivě zpracovaný příběh je především sondou do morálky a myšlení vzájemně odlišných osobností. Nemusíte se však bát – i přes nepříliš složitý děj (o spádu ani nemluvě) se tato povídka čte výborně a přes svou nenápadnost patří k tomu nejlepšímu, co magazín tentokrát nabízí.
Hlavním lákadlem tohoto čísla F&SF (a chtělo by se říct, že prvním z jeho srdcí) je ovšem dílko Petera S. Beagla, autora světově proslulého Posledního jednorožce. Novela Dvě srdce na tento román navazuje a zároveň představuje prequel k další knize ze stejného prostředí, na níž Beagle v současnosti pracuje. Příběh začíná ve vesničce na okraji neblaze proslulého Půllesa v jehož temných hvozdech se usadil gryf. Poté, co hladová obluda začne svůj poněkud jednotvárný jídelníček, sestávající především z dobytka, příležitostně obohacovat o děti vesničanů, rozhodne se devítiletá Zuza požádat o pomoc největšího z hrdinů, ochránce všech utlačovaných, krále Líra. Od časů Lírových hrdinských činů a jeho osudového setkání s jednorožkou Amaltheou však v řekách uplynulo hodně vody a král dávno není tím, kým býval v mládí. Podaří se Zuze a jejím novým přátelům Šmendrikovi a Drškové Bětě vzkřísit v Lírovi to, co jej dělá králem?
Podobně jako původní román lze i Dvě srdce označit za psychologizující pohádku či naivní fantasy – připravte se na svět, v němž chudáci vždy najdou ochranu u rytířů bez bázně a hany, mezi nimiž nejudatnějším a nejšlechetnějším je sám král. Beagle opět sází na romantiku a čtenářovy emoce, narozdíl od Posledního jednorožce (pro mě osobně snad až příliš pohádkového a přeněžnělého) však tentokrát nekomplikovaný příběh ubíhá svižně a čte se nadmíru příjemně. Lví podíl na tom má i zvolený úhel pohledu – z úst devítileté dívenky zní vyprávění vpravdě pohádkové mnohem přirozeněji. K pochopení všech narážek a historických okolností, na něž novela odkazuje, se zřejmě bez znalosti Posledního jednorožce neobejdete, samotný příběh je však přístupný a pochopitelný i čtenáři, který dosud román v ruce nedržel. Naopak, četné odkazy na věci minulé a náznaky čehosi většího, skrytého na pozadí Zuzina dobrodružství, jsou možná tím nejlepším lákadlem pro potenciální příznivce další Beaglovy tvorby.
Druhým srdcem magazínu je pak novela Jiná cesta Michaela Shey. Pokud je pro vás Beagle až příliš poetický a naivita jeho příběhů vám připadá spíše umělá než půvabná, máte příležitost spravit si chuť. Příběh pohybující se kdesi na pomezí ekologického thrilleru a horroru vypráví o Carlu Larkenovi, muži, který uvěřil, že může dosáhnout nesmrtelnosti. K dosažení tohoto bohulibého cíle zpřetrhal veškeré citové vazby k lidské společnosti a uchýlil se do ústraní za hranice města. Zdá se však, že pouhá víra k dosažení nesmrtelnosti nestačí a že Larkenovo božstvo si žádá oběť hmatatelnějšího rázu… Novela začíná jako znepokojivý příběh muže bez citu, postupně však nabývá překvapivě filozofického rozměru, jen aby se nakonec proměnil v krvavou lázeň. Jiná cesta patří k těm příběhům, s jejichž hrdinou se neztotožníte (nebo to přinejmenším nikomu neprozradíte), o to výrazněji však na vás zapůsobí.
Následující krátká povídka Sedmá dcera Bruce McAllistera patří do kategorie „divných“. V bizarním příběhu o chlapci, jeho osamělosti a světě, který si vytvořil, se skutečnost prolíná se snem a na čtenáře dýchne větší než malá dávka melancholie.
Matthew Hughes přináší v povídce Artefakt Thimů další z příběhů Henghise Hapthorna. Největší záhadolog Staré Země tentokrát musí posoudit pravost podivných předmětů, údajných artefaktů získaných skrze bariéry času přímo od zástupců legendární civilizace Thimů. Úkolem vtipné, svěží a především umně vypointované povídky, nesoucí se plně ve stylu známém čtenářům už z prvního čísla F&SF, zjevně bylo po chmurnějších textech přinést do magazínu odlehčení ve formě humoru, a to se jí také celkem úspěšně daří.
V Knihovně Carol Emshwillerové se skupina vojáků vydala splnit bojový úkol – zničit Knihovnu, chloubu civilizace nepřítele a symbol všeho umělého a dekadentního, co jejich vlastní národ odmítá. Některé city jsou však vlastní všem lidem, a tak ani hlavní hrdina nemůže Knihovnu obsluhovanou výhradně ženským personálem opustit nezměněn. Připravte se na tak trochu snový a tak trochu krutý příběh o dvou odlišných pohledech na svět a vzájemném neporozumění dvou znepřátelených kultur, ale i o touhách, jež jsou jim společné, který patří k těm, z nichž vedle literárních kvalit naleznete i morální akcent.
Posledním předkládaným kouskem je absurdní, notně morbidní a současně vtipná (pokud tedy patříte mezi vyznavače toho nejčernějšího humoru) povídka Vilík a mravenci. Terry Bisson v ní vychází ze skutečnosti, že většina chlapců v určitém období bezohledně tyranizuje bezbranné tvory ve svém okolí (v tomto případě mravence). Pravda, většina z nich z toho vyroste. Ale co když mravenci rostou rychleji? Poněkud drsné čtení na dobrou noc, ale díky za ně.
Povídky jsou jako obvykle prokládány texty publicistickými, mezi něž tentokrát Martin Šust zařadil i článek o vědě. Přiznávám, že jsem byl k tomuto záměru původně skeptický, Houserův populárně naučný text o nanotechnologiích je však čtivý, poučný a především opravdu zajímavý, takže nelze než uznat, že šlo o krok správným směrem. Také redakční zpracování opět svědčí o svědomité péči, která byla magazínu věnována.
Za jediný diskutabilní prvek vydání tak považuji samotný výběr povídek. Nemám tím na mysli zálibu Martina Šusta v „alternativních“ textech, která se ve třetím čísle Fantasy&ScienceFiction projevuje poněkud výrazněji než dosud, ale spíše konkrétní volbu publikovaných autorů. Na různých místech už bylo několikrát zmíněno, že dlouhá tradice magazínu F&SF nabízí editorovi množství kvalitních textů. Je proto s podivem, že již ve třetím vydání jeho české mutace se setkáváme se dvěma autory podruhé (a to v povídkách, jež námětem i stylem patří k velice blízkým rodinným příslušnicím svých předchůdkyň z prvního čísla). V příštím vydání se navíc tento počet zvedne už na dvojnásobek. Vzhledem k množství již publikovaných textů však snad nejde o jev až tak významný.
Předně díky za recenzi 🙂 Ačkoli se kritiky nebojím a vítám ji, tady se týká samotného výběru autorů, ne tedy díla samotného či jeho kvalit, tak si neodpustím reagovat.Ano, někteří z autorů se budou v magazínu objevovat častěji a není to proto, že bych neměl prostor představovat neustále nové a nové tváře. Myslím, že každý čtenář se rád tu a tam setká s někým známým.Prozatím šlo o Gartha Nixe a Matthewa Hughese. Artušovské variace Gartha Nixe jsem v prvním a třetím čísle použil jako krátké texty na úvod od oblíbeného autora. Další Nixovy povídky neplánuji, snad splnily svůj účel.Povídky Matthewa Hughese jsou odlehčujícími texty z jedné delší série a budou se tak ve F&SF objevovat pravidelně. Zvolil jsem tuto aktuálně vydávanou sérii, protože povídkové cykly mají v magazínu svou tradici a místo. Navíc jejich humornější nádech mi dává prostor míchat do obsahu “náročnější” texty. Hughes se na stránkách magazínu objeví každé druhé číslo.Pokud jde o číslo čtvrté a s tím opětovnou přítomnost Carol Emshwillerové a Paola Bacigalupiho, tak zde jde o Nebula speciál vycházející z letošních nominací. Nejde tedy o mnou přímo vedený výběr, ale tyhle povídky bych stejně do některého z čísel zařadil, protože Bacigalupi, Ford, Linková, Emshwillerová a další prostě patří k současné povídkové špičce a já bych v tomto duchu magazín rád vedl i nadále a dal jeho čtenářům možnost seznámit se s tvorbou spisovatelů, kteří jsou právě teď právem pokládáni za nejlepší. BTW, jedna z povídek Paola Bacigalupiho právě získala cenu Theodora Sturgeona a pro svou čtivost si ji určitě nenechám ujít, i kdybych měl dávat prostor tomuto autorovi dvakrát třikrát do roka (ve větší míře se žádný z autorů ve F&SF objevovat nebude).
F&SF
Ech, nevyplnil jsem jméno a název, tak dodatečně 🙂
a ja jseště nestihl přečíst dvojku, achjo
hmm na muj vkus tam bohuzel zacina byt moc fantasy…dost podobny problem jsem mel i kdyz F&SF vydaval pred lety Polaris, kdyz tam nahodou nejake sci-fi bylo, bylo to spis jenom “fi” 🙂 holt je to asi dano charakterem Magazínu…škoda…
Hetovi
het2: Máš recht. Martin Šust z toho dělá blábol pro intelektuály. Chceme pořádné dobrodružné sci-fi příběhy!
F&SF
Ve F&SF moc SF nevychází, proč také, když pro tenhle žánr mají v USA magazíny Analog a Asimov´s. Přesto se i zde objevuje, v prvním čísle to byly Kmeny z Běly, Chytrák hlupákem a Pusťte hodiny. V tom druhém Flétnová dívka, Navatar a Pověst o zlatém orlu. Ve třetím pak povídky Jaké to vlastně je a Artefakt Thimů. Když k tomu přičtu klasické drsné horory Sekvence Imago a Jiná cesta, tak se mi “příliš mnoho fantasy” nějak nezdá… V příštím čísle jsou ze šesti povídek dvě SF – Znovuzrození a skvělý Škváropísečníci a jeden horor – Placatá Diana. Na Jamesův blábol reagovat nehodlám, používá módní nadávku “intelektuál” a pochybuji, že magazíny vůbec četl.
Martine musím jim dát za pravdu. I když mám blábol pro intelektuály moc rád, i mně by se občas šiklo něco říznějšího. Citlivé, křehké, intelektuálně-literární příběhy jsou fajn, ale ve F&SF chybí něco, co by tvrdilo muziku. A když to zredukuju úplně na základní level, tak se dá říct – míň lyriky, víc epiky.
Ale jo, ty Kmeny bylo dobry cteni, zbytek (i kdyz priznavam jsem jeste necetl vsechno) je spis prave to “-fi” bez “sci” na zacatku. Vlastně nemám nic proti fantasy i když sci-fi preferuji, libi se mi dobre povidky vsech zanru (i mimo fantastickou literaturu). Kratka povidka je skvela literarni forma ve svy jednoduchosti (oproti novelám, románům) ma tu vyhodu, ze pokud je opravdu dobra casto s vami zustane v hlave naporad. Tak jako třeba spousta věcí od Bradburryho, Lovecrafta, Blocha, Clarka, Lumlehyo (abysme šli hezky napříč žánry:) atd. Jenže kdy se mi tohle naposled stalo? Po pravdě včera, ale to se nepočítá, protože mi přišli z Amazonu Collected Stories volume 1-3 od Richarda Mathesona. Když tedy kriterium zúžíme na kdy se tohle stalo u českého překladu, odpověď je smutná, pač naposledy to byla asi Nekrvavá tichá válka od Tonyho Daniela a ta vyšla v Nových dobrých kusech už pěkně dávno (3 roky bych tipoval minimalně) a navíc orginálpřeklad. Pár aspirantů by se asi od té doby našlo, ale to, že si momentálně žádného nevybavím, o něčem svědčí.
F&SF
Dobře, to je něco jiného, škoda, že si to nechávate na diskuzi pod FP a nenapíšete to na e-mail – fandsf@email.cz. Pokud jde o požadavek více epické SF, pokusím se. Jen to bude chtít trochu času…
Já jen tak brblám, mám teď takovou náladu, stejně si to koupím:) největší lákadlo je pro mě tentokrát Bissonův Vilík:)
Martinovi
Het2 má naprostou pravdu, já bych taky přivítal povídky, které si budu dlouho pamatovat. Chtěl bych si přečíst podobné pecky jako byly ve své době Dítě mé krve od O. Butlerové, Písečníci od G.R.R. Martina apod. Magazíny jsem četl do posledního písmenka, v 1/2006 se mi líbila pouze novela Kmeny z Běly. Ve 2/2006 Sekvence imago.Pokud považujete Bacigalupiho za špičku, tak to nás teda čekaj časy 🙂 Lesbická fantasy, no fuj, to je na tom žánr pěkně blbě.
Lesbické povídky patří do magazínu pro buzeranty 🙂
James a Frodo – pánové, nezdá se vám, že už to trochu přeháníte? Mimochodem, ti Bacigalupiho Škváropísečníci jsou vynikající.
het2 – Vilík je fakt luxusní :)), hlavně v překladu R. Podaného – paráda. Jinak pro milovníky povídek, které rády zůstávají v hlavě, doporučuju vřele sbírku Terryho Bissona Medvědi objevují oheň – 70 % povídek je naprosto špičkových, ostatní moc fajn.Mimochodem, taková psychologická povídka, když se povede… Do konce života už nezapomenu na Kuttnerovu Chrudošiví jsou borolové, což je, alespoň pro mě, nejlepší fantastická povídka, jakou kdy kdo napsal.
NEJ povidka
…to je hrozně ošidné takhle říct, pro mne je asi NEJ povídkou Růže pro Algernon…ale je spousta dalších, nedá se to srovnávat a takhle vybrat jednu jedinou 🙁
F&SF
Lesbická fatasy? Mrzí mě, že jste si z toho odnesl pouze tohle. Navíc se snažím do magazínu dát pro každého něco, ale opravdu se tu nehodlám hájit. Pokud máte něco konkrétního, listárna magazínu je otevřená – fandsf@email.cz.Jinak, mám ještě v živé paměti jak se na Ikarii sesypali čtenáři povídky Medvědi objevují oheň, co že si to dovolili otisknout za nečitelnou pitomost :-)A Bagicalupiho za špičku pokládám, a naštěstí nejsem sám. Neříkám, že budu do magazínu dávat pouze povídky tohoto typu a neříkám, že se musí líbit i vám.Jsem rád, že se mi ozýváte s tím, co vás zaujalo, díky.
Tak titulní povídka o medvědech byla IMO zrovna jedna z nejslabších, ale kdyby ve F&SF občas vyšlo něco jako Přes plochou horu nebo Nekronauti (ti zvlášť), byl bych ještě spokojenější.
Medvědi objevují oheň mám doma, ale ještě jsem se k tomu nějak nedostal, co jsem se odhodlal a začal číst i originály, tak se mi to tu trošku kupí:) …jednak toho mám víc, jednak přece jenom ty originály čtu o něco déle:).
Flétnová dívka je lesbická feudální fantasy se zřetelnými erotickými sadomasochistickými prvky, že Alraune?
Ja som z vyberom poviedok do magazinu spokojny, som zmiereny s tym, ze najvacsie poviedkove pecky uz u nas vysli (Kuttner je u mna naj). Teda myslim tym poviedky z minuleho storocia. Rad by som bol, keby ma MŠ vyviedol z omylu a nejaky stary skvost vyhrabal z archivu. Sucasne poviedky su napisane skvelo, daju sa porovnavat s tzv. velkou literaturou, ale sucasne nemaju tu hravost rokov 50ich.Napriek tomu som zatial spokojny. Skoda, ze sa F&SF neda predplatit na Slovensku.
Dotaz na M. Šusta
Martine Šuste, kdy nám neinformovaným fanům představíte tu tajemnou organizaci Akademie SFFH? Kdo je členem, jak kdo letos hlasoval?
S tim, ze nejvetsi povidkovy “pecky” uz u nas vysli by se dalo polemizovate, treba ten Matheson, co ted ctu, od nej vysli tusim jen dve veci (Zrozen z muze a zeny ve sbirce Hruzny cas a jeste jedna vec nevzpomenu si ted na jmeno ani povidky ani antologie, ale je to vazana horrorova antologie pripravena tusim I.Adamovicem). A jeho povidky jsou super, pokud vam nevadi ze je psal hlavne 1950-1970 (tudiz technicky jsou nektere trochu zastarale). Nevysla od nej ani novela I am Legend, ktera nejen ze slouzila jako predloha 2 filmum (Last Man on Earth, Omega Man), 3. se pripravuje (will smith a reziruje ten co Constantine..no fuj), ale treba i Romerove NoTLD nebo mozna neprimo i Kulhankovi (Cesta krve). Krome Mathesona mne ted napada take Clark Ashton Smith, ktery ma uzasne povidky. Bohuzel pro nasince je jeho kvetnata a stylisticky vybrousena anglictina trochu tezsi:) …muzete zkusit sami na http://www.eldritchdark.com/Pak treba G.R.R. Martin, ktery je u nas dost popularni, jeho povidky circa z 1970-1990 jsou super a urcite jsou tam minimalne jeste 2 antologie, ktere u nas nevysly.A mnohé a mnohé další…
Chceme G.R.R. Martina
GRR Martin
Fevered dream + Songs the dead men sing vyjdou letos, Songs of Stars and Shadows příští rok.
SKVĚLE! kdo překladá? zrovna nedavno jsem koukal na Amazonu a měli jen used&new, tak jsem je yatim nekoupoval…
F&SF
Takže popořadě:Terry Bisson zrovna není představitelem epické SF po níž voláte, ale i já ho mám rád. Označit Medvědy za slabší věc z té sbírky je názor nanejvýš subjektivní vzhledem k tomu, že jde o dosud jeho nejúspěšnější kratší práci, ale to samozřejmě nic neznamená, i já bych si našel jiného favorita.To, že největší pecky už vyšly je názor do rozsáhlejší diskuze. Samozřejmě Písečníci, Dítě mé krve, Růže pro Algernon, to jsou samé legendy a naprosto dokonalé práce, ale zkuste mi třeba říct podobně skvělou práci z předchozích ročníků první české edice F&SF 🙂 Osobně bych jich pár jmenoval, ale i tak jsem zvědav.Pokud jde o Richarda Mathesona, patří k špičkovým autorům hororové fikce a ti to tu bohužel nemají lehké obecně. I tak však Mathesonovy u nás vyšel román a deset kratších prací. Některé z nich i v předchozí edici F&SF. Jeho spolupráce s F&SF probíhala v 50. letech minulého století a obávám se, že než se pročtu tak daleko, bude to ještě chvilku trvat :-)A Clark Ashton Smith? To už je pravěk, nic proti němu, také bych se rád dočkal nějakého českého vydání jeho prací, ale pro F&SF to asi nebude.Každopádně, pokud snad narazíte na u nás dosud nevydanou povídku původně z F&SF, která by opravdu stála za to, dejte vědět. Jen me prosím nezahrnujte seznamem prací oceněných či nominovaných :-)A k Akademii, tahle organizace není vůbec tajemná a já mám v plánu spustit stránky do konce prázdnin.
to het2
povídka se jmenuje Noemovy děti, antologie (mimochodem skvělá) Hlas krve
het2
Dream Richard Podaný, povídky Oščádalovi
to Martin Šust
“To, že největší pecky už vyšly je názor do rozsáhlejší diskuze. Samozřejmě Písečníci, Dítě mé krve, Růže pro Algernon, to jsou samé legendy a naprosto dokonalé práce, ale zkuste mi třeba říct podobně skvělou práci z předchozích ročníků první české edice F&SF 🙂 Osobně bych jich pár jmenoval, ale i tak jsem zvědav.”Pro mě třeba: Marťanské dítě (Gerrold), Kirinyaga a Protože i já se dotkla nebe (Resnick), Ztracení chlapci (Card), Ponecháno na místě (Oltion), Bdělými zraky neviděna (Dedman), Narozeniny (Friesnerová) aj.Takže kdyby se v archívu F&SF našly nějaké další podobné dobré kusy, nebyl bych proti 🙂
Já jsem sice čtenář zaměřený zejména na sci-fi, ale žánrová skladba F&SF mi zatím zase tolik nevadí (pravda, uvítal bych i vydávání Analogu či Asimov´s). Spíše bych se připojil k těm hlasům, které vybízejí k větší diverzitě autorů – alespoň v prvních dvou ročnících. Ono by se z toho totiž brzy mohl stát Magazín Gartha Nixe a Paola Bacigalupiho (či podobně). Pokud už někdo takový napsal celou sérii úspěšných povídek, tak by spíše měl Triton zariskovat a vydat sbírku (podporovanou mediální masáží v Magazínu).
F&SF
Ve výběru skvělých povídek se s panem Říhánkem shodneme (hlavně ten Dedman mě potěšil) 🙂 Já přeci ale jen doufám, že se s ohlednutím budete dívat na některé námi vydané práce podobným způsobem.Pokud jde o Gartha Nixe, ten už nebude. Bagicalupi se objeví letos dvakrát (je to moc?) a na příští rok připravuji povídku The Calorie Man. Ale pokud Vám opravdu vadí koukat se na ta samá jména, pak se vynasnažím. Já bláhový jsem myslel, že jde o kvalitu prací…A pokud jde o sérii povídek, tak tam to takhle bohužel nevidím. Některé série jsou příjemné na pokračování a knižní vydání jim doslova škodí (pro mě je zářným přikladem Resnickova Kiriniaga, která dokládá, jak špatně to může někdy dopadnout, když dáte dohromady skvělé práce, které samostatně fungují, ale jako celek jsou jednotvárné). Navíc, povídkové série vycházeli v první české edici a v té zahraniční jich je nespočet, osobně mám rád, když se čas od času setkám s oblíbeným hrdinou a nemusím o něm číst celou knihu, naopak.
F&SF
No, raději se omluvím za předchozí jízlivost, která zde nemá místo. Doufám, že ji berete s nadhledem, někdy se neudržím :-)Každopádně díky za cenné přípomínky, tentokrát naprosto vážně.
Ale jasně že nám jde o kvalitu, jinak bychom tu ani nediskutovali:) no jo no, možná máme holt k někomu kdo nám dál TDK a spoustu bezva teoretických článku přehnané nároky:)BTW mozna by nebylo od veci, kdyby na FP existovalo i nejake obecne diskuzni forum, nebo treba rozjet nejake pro F&SF? (hint, hint:)) IMHO je škoda, že se spousta zajímavých diskuzí brzo ztratí jak nejsou na hlavní strance, tak lidi prestanou chodit a je to… klasicke forum je mnohem lepsi a rozjet neco na nejakych PhP modulech je relativne snadne…Martin sice vybidal k zasilani e-mailu, ale tahle forma otverne diskuze je IMHO mnohem lepsi…
Z předchozích ročníků se mi ještě líbily tyto povídky: od R. Holdstocka – Les mytág, od F. Leibera – Zlo potkané v Lankhmaru, od R. Aldridge – Modrá kůže, od Joanne Russové – Duše (naprostý skvost doporučuji k přečtení).
no tak jo, už to mám doma, když jste se tak krásně rozkecaly.
F&SF
Tedy nevím jak vám, ale mě je hlavně strašný vedro…Pokud jde o stránky F&SF, něco je v plánu, ale nic neslibuji a nic jsem neřekl, takže asi tak.James mě s Duší docela překvapil, nestačím se divit. :-)Pokud jde o výběr povídek. Víte, ono je to o tom, že nechci hned na začátek nahustit do F&SF ty největší skvosty najednou. Ale abych nebyl špatně pochopen, zaprvé, jde o to všechno načíst a to není zase taková sranda. Zadruhé, jde o to, aby si přišel na své každý. Zatřetí jde o to, aby magazín F&SF vycházel co nejdéle a udržel si jakousi kontinuitu (což znamená vychoval si čtenáře, kteří se těší na povídky oblíbených autorů atp.). Myslím, že by bylo nebezpečné dát do každého čísla jen ty největší skvosty a vykašlat se na dlouhodobější plány. Neděláme The Best of F&SF, ale magazín, v tom je ten hlavní rozdíl.Na druhou stranu, pokud si přejete více epické SF a spíše větší různorodost autorů, pak jsem pro. Jen nevím, jestli se mám opírat o názor několika čtenářů (nic proti, každý čtenář je mi blízký, ale prostě se nezavděčím všem). Jo a abych to ujasnil, v současnosti jsou v překladu další tři čísla, takže Vaše připomínky budu mít možnost vzít “na vědomí” až s menším zpožděním :-)A ještě k listárně, také si myslím, že diskuze je prima, ale přesto poprosím, zkuste mi napsat na email fandsf@email.cz váš pohled na F&SF, dát do něj s větší mírou soustředění vše co se vám líbí/nelíbí. Bylo by to myslím přínosné, i kdyby se některé věci opakovaly.
K té lesbické fantasy se sm prvky… Na přímý dotaz musím odpovědět, že jsem to nečetla, nezodpovědný Šust to se mnou nekonzultuje :))))
To Alraune
Omlouvám se, hned napravuji a posílám ti to do mailu, prosím o veřejný posudek v této diskuzi, moc díky.
Kirinyaga
Resnickova Kirinyaga byla dokonalá. Celý cyklus povídek nemá chybu. Byl to pro mě doušek čisté vody. Śkoda, že šlo o komerční propadák – skončil v Levných knihách.
Kirinyaga
Já ten cyklus mám opravdu rád a nedám na něj dopustit, jenže když jsem to četl odděleně, tak mě každá povídka prostě dostala. A když jsem to měl v jedné knize, tak mě to bohužel zklamalo.
Malá pikantnost, jak jde čas a M. Šust mění názory
Přečtěte si Listárnu v Magazínu 6/1996 ve které “oddaný čtenář Martin Šust” chválí Polaris a haní Laser viz. strana 158: …..Podle mého názoru Vám patří i cena Ikaros. Laser je oproti Vám nespolehlivý při plnění svých přehnaných slibů. Navíc jeho produkce neustále klesá. Naopak Vy své sliby plníte, odvádíte velmi dobrou redakční práci…. atakdále…. následuje chvála Polarisu a v závěru dopisu se M. Šust vyjádřuje k vydání knihy Duch z Grand Banks, kdy píše …Rád bych se zeptal, jak to bylo s vydáním “Ducha” od Clarka. Tuto knihu měl ve svém edičním plánu Laser na rok 1995, respektive 2000, naštěstí jste ji vydali Vy….. Váš oddaný čtenář Martin Šust.Co chtěl naznačit oddaný Martin Šust výrazem, že naštěstí jste ji vydali Vy? A proč dnes pracuje pro nespolehlivé nakladatelství? :-)))
Laser
Tohle je tak trochu rána pod pás, ale usměvná, takže klidně odpovím.Co byla pravda v roce 1996 nemusí být pravda dnes. Pro Laser pracuji jednodušše proto, že o mou práci měli zájem a já si myslím, že v posledních letech Laser prokázal obdivuhodné zlepšení. Promiňte i přes úctu k Polarisu, která stále trvá, si myslím, že dnes je situace dost odlišná. S chutí si přečtu díla Neila Gaimana, R. C. Wilsona či Neila Ashera, ale jinak už toho od Polarisu pro mě není. Neříkám, že je Polaris horší než kdysi. Jen už od nich netrpělivě neočekávám všechny tituly, ale jen nějaké.Tohle podle mého názoru není “změna názoru” bez opodstatnění. A pokud jde o mou práci v Laseru a jím vydávané tituly, tady se myslím nemá Laser ani já za co stydět, naopak jsem hrdý na to, co jsme v poslední době dokázali.
Laser
Snad ještě něco: je opravdu úsměvné, jak vám v naší krásné zemi lidé rádi podobné věci vmetou do tváře, ale já se ve svých názorech nemám za co stydět a pokud bych chyboval, klidně to přiznám.
No, kdybys to napsal před týdnem, člověk by povytáhl obočí, ale před 10 lety?
2MŠ: Bude v poslednom tohtorocnom cisle nejaka vianocna poviedka? Dej vám Bůh odpočinutí, vy dobří, laskaví duchové od Nina Kiriki Hoffmanovej bola skvela. Dufam, ze to nie je moj mensinovy nazor. To, ze najvacsie pecky uz vysli, som myslel tak trochu provokativne. Rad by som si v magazine precital nejake zabudnute skvosty rokov minulych.
Ja mam jeden jednoduchy dotaz. V diskusi padal moznost objdenavat knihy od Amazonu (het2). Muzu se zeptat od ktere pobocky? Anglicky Amazon odmita posilat knihy mimo UK a z americkeho mi prijdou ceny za postovne celkem mastne. Muze mi nekdo poradit nejakou rozumnou variantu, ev. nejlevnejsi postup? Situace s nabidkou anglickych paperbacku v ceskych knihkupectvich je cim dal tim tristnejsi. Prodavaji se jen nejprovarenejsi tituly (coz chapu z komercniho hlediska) a mistni zasilkove sluzby si uctuji takove penize, ze je vubec nema smysl vyuzivat.
Ja objednavam z US, je pravda ze to postovny je docela mastny, ale da se to… ted treba ten Matheson kupoval jsem Collected Stories vol. 1-3 a I am legend a stalo me to asi 1.600, ale necham si to posilat tim stredne rychlym postovnym, pokud ti nevadi cekat dyl (tusim max 40 dni, jak si to nechavam posilat je mi to chodi tak 10-20 dni) tak je to o chlup levnejsi (tohle by tusim bylo okolo 1400), mno a pak jsem teda jeste musel zaplatit 81 korun clo:)). Anglickej Amazon to k nam taky posle, ale nejsme pro nej samozrejme Western Europe, ale “Rest of the world” a to postovny je minimalne stejny jako z US, ale diky tomu, ze je dolar ted docela levnej je to z US asi lepsi… konkretne to maji:-9-36 praconvich dni (knizky) 4.5 dolaru za zasilku a 4.5 dolaru za knizku-6-22 praconvich dni 7.5 dolaru za zasilku a 5.5 dolaru za knizkuJinak v Praze se obcas da neco koupit (v Luxoru jsem koupil Baxtera (komplet Manifold, Evolution), komplet Reynoldse (opravdu vsechno co mu zatim vyslo knizne, fakt mi prekvapili, ze to meli vsechno a jeste v pomerne hezke uprave od Gollanz), nejakyho Adamse, Looking for Jake od Mievilla, komplet Connollyho (vim ze vychazi cesky u BB Artu tusim (a dokonce je levnejsi nez original), ale ta jeho anglictina se hezky cte a ty obalky maji skvelou upravu, pak tam maji hodne P.K.Dicka, Kinga maji taky vsude a zejmena ty povidkove sbirky a soubory novel se pekne ctou (Skeleton Crew, Different Seasons, Bachman´s Books apod. ale zase vetsinu uz toho vydala BETA cesky) napr.).
K tomu Laseru, kazdej kdo si pamatuje, jak to tenkrat bylo vi, ze to Laser prostě přehnal, v dobrý víře asi, ale přehnal, zkrátka toho chtěli vydávat moc, v edičním plánu naslibovali hory doly ale pak přišli problémy, spoždění odklady atd. Oproti tomu dneska imho našli rozumný kompromis mezi kvalitou, kvantitou a i možnostmi trhu.
F&SF
Vánoční povídka bude v čísle F&SF CZ 1/2007, které by mělo vyjít v průběhu prosince. Letošní ročník tak bude mít čísel pouze pět a do toho příštího vstoupíme s mírným náskokem :-)Také moc rád vzpomínám na vánoční povídky Niny Kiriki Hoffmanové – Domov na vánoce, Sem jsme se dostali při svém toulání nebo právě Dej vám Bůh odpočinutí… Nina publikovala ve F&SF v průběhu let 1993-2000 celkem patnáct povídek. Dnes publikuje převážně v různých antologiích a v magazínu se již bohužel neobjevuje. V příštím ročníku F&SF bych jí dal rád zase prostor.
to Hivris
zkusit se da taky http://www.ideon.cz. Zprostredkuji ti nakup knih z Amazonu, platis v korunach. vyhoda je, ze znas hned celou cenu (vcetne postovneho, cla apod.)
tam se ale asi neušetří, naklikal jsem tam toho Mathesona a vyšlo mi 1.795, tož jedina “výhoda” je v tom, že není potřeba kreditní karta….
Matheson
I Am Legend by snad někdo mohl vydat, až se v kinech objeví film s Willem Smithem a Johnym Deppem (tzn. 2007).
Pindymu
Laser je nespolehlivý dál, i když jiným způsobem (stačí se zeptat, kolika svým spolupracovníkům dluží a jaká je šance, že tito své peníze uvidí). Ale nenapadlo vás, Pindy, že ku zlepšení edičního profilu Laseru přispěl _právě_ Martin?
Viktorovi:
Ale no tak Viktore, Martin Šust přece slíbil, že na dluhy překladatelům osobně dohlídne 🙂 Martin je seriózní člověk, rád pracuje za vaše peníze 🙂
Petr Kotrle
Je to laciné, ale musím: Pindy, tvůj nick opravdu hovoří za vše. Jsou to pindy.
Duše, vše z Kiriniagy, Cardovi Ztracení chlapci (ti asi úplně nejvíc), vánoční povídky Niny Kiriki Hoffmanové… To jen tak námátkou pár skvostů z FaSF před deseti lety. Ještě můžu přidat (ale nevím ani autorku, ani název cyklu či povídek, jestli mi někdo můžete osvěžit pamět, budu ráda) ten cyklus o lidech-utajených mimozemštanech v nějakém odlehlém americkém údolí, od lidí se odlišují jen některými paranormálními schopnostmi, které důsledně tají, jinak je to taková ruralistická a výsostně ženská fantasy. Tak takové povídky mě tenkrát braly asi nejvíc a takové hledám i dneska. V minulém čísle se mi líbala černošská magie, v jedničce Zastavte hodiny… Ono nelze čekat, že se v každém čísle zalíbí všechno všem, že?
F&SF
Jo, myslíte Zennu Hendersonovou s povídkami Ararat a Gileád, tak to jsou všechno určitě skvělé práce, jen bych řekl, že spíš lyrické a blízké mému pojetí než k epické SF 🙂 Tenhle cyklus vyšel ve F&SF prakticky celý. Těžko říct, jestli ho vydávat takhle po částech nebo to zkusit s celou knihou, v roce 1991 celý cyklus The People vyšel hezky v jednom svazku.
Martine, tak jsem na tu Flétnovou dívku hodila očko včera v hospodě. 🙂
F&SF
A? Hořím nedočkavostí 🙂
Flétnová dívka je dobrá, ale IMHO ji kazí pointa, jak už to bývá. Sekvence Imago by byla dobrá, nebýt jazyka (na který si stěžuje i čtenář v listárně v 3. magazínu, na rozdíl od něj vím že jste si ho tam nevymysleli:D ). Opravdu se to čte poměrně blbě což alespoň mně kazí zážitek…Jinak souhlasím s pisatelem kdesi vysoko nade mnou: Chrudošiví jsou borolové je best!
Já čtu F&SF pro to, abych si rozšířil obzory. Sice mám mnohem raději “oldschool” tvorbu, ale nechci zabřednout jen ve svých Simacích, C.Smithech, Kornbluthech, Tipree a pod. Když v nových číslech magazínu narazím na někoho kdo mi sedí, jsem jen rád, a když povídku odsoudím za průměrnou – o to více si potom vážím té tvorby ze 40tých až 60tých let minulého století..
to Pipin
Kazí pointa? To zní, jako by povídka bez pointy byla lepší než ta s pointou… 😀 Flétnová dívka je IMHO to nejlepší z obou prvních čísel magazínu, málokterou povídku si přečtu dvakrát po sobě, abych si ji náležitě vychutnal. Zatím to dokázali jen Bradbury a Kuttner… ;)Výběr povídek v magazínu se mi zdá velmi dobrý, každý si vybere to své, to je vidět i z komentářů. Trochu mě zklamal snad jen Garth Nix, ale třeba si to vyžehlí povídkou v novém čísle nebo tou Abhorsenkou… 🙂
vkus
…vím, že se člověk nezavděčí všem, ale začínám mít pocit, že problém může být v tom, že Martin Šust má poněkud “jiný” vkus, než většina “masových sf čtenářů”. A toho se trošku bojím, jeho výběru a hodnocení povídek. Přijde mi totiž, že původní redakce v Polarisu dokázala lépe vystihnout čtenářský zájem.(to není osobní útok na MS, velmi si ho vážím, – je to jen poznámečka k zamyšlení)
to RTC
RTC: možná to ani není vkusem Martina Šusta, jako spíše tím co si do svého magazínu vybírá redakce amerického F&SF za posledních několik let, a z čeho on potom má možnost vybírat. Pokud například autoři cyberpunku, hard či akční SF vydávají své povídky v jiných magazínech, tak je logické že se jich nedočkáme.Ale jak už jsem psal, ikdyž například já jsem právě zaměřením mnohem více na SF, tak Magazín F&SF kupuji a čtu rád.
F&SF
Řekl bych, že pravda bude asi někde uprostřed. Já se z posledních ročníků snažím vybrat to nejlepší, ale je to samozřejmě trochu i otázka vkusu. Faktem je, že se rovněž snažím o to, aby si každý přišel na své a proto mě zajímá, zda lidé jako RTC magazín čtou nebo jen usuzují z diskuze. Každopádně, nějaké ty akční věci se ve F&SF najdou, jenže tenhle magazín je zaměřený trochu jinak a v posledních letech se dost změnil. Ty dějovější věci jsou většinou dost rozsáhlé, jako třeba novela Terryho Bissona rozdělená do dvou čísel, zdá se mi ale, že by to bylo podle ohlasů to pravé, tak se s ní snad setkáte. Navíc si myslím, že po třech číslech je ještě trochu brzy, osobně dám hodně na čtenáře a budu se jim snažit vyjít vstříc. 🙂
Emil: :D, sanozřejmě to myslím tak že pointa této povídky je nepovedená a kazí jinak skvělý nápad. Ale to je bohužel častý případ. Jinak mám rozečtené třetí číslo. Nix příliš nezaujal, zato ásledující povídka (teď si řesně nevybavím název – “jaký to je” nebo tak nějak) se mi líbila. Teď čtu Beagla a zatím OK.
Ta Alraune nás ale napíná:)
to het2
nejspis to musi osobne vyzkouset a pak urcite poreferuje :))
aby nám to tu pak nezavřeli:)
ad: Martin Šust – ano, čtu, mám všechna “původní” čísla i ta “nynější” (a mám v úmyslu kupovat cz edici dokud bude vycházet, v tom problém není)
Pořád kritizuju Havliše, tak musím bejt sama super korektní recenzentka :))Ale pospíším si 🙂
F&SF
To RTC: V tom případě je vše v naprostém pořádku, rád si vyslechnu každého čtenáře, věrného obzvlášť.
to martin sust:
a co hezkeho?
F&SF
Hezkého ani moc ne, ale hezkou určitě. Navíc Romi, doufám, že nemluvíš o sobě?
jsem krasny a hezky :))
Ešte jeden návrh do ďaľších čísel – nebolo by od veci v krátkom komentári k poviedke uviesť rok vydania. Aby si človek mohol vytvoriť celkový obraz o danom literárnom diele aj bez vyhľadávania v internete.
právě jsem dočetla Flétnovou dívku – a objevila tuhle diskuzi :))mě nějak ani nenadchla ani nebyla tak špatná, že bych ji třeba nedočetla, spíš mě vyděsila představa provrtaných kostiček s klapkami… :))ale co se mi skutečně nelíbilo, to byla Knihovna ve trojce, tam jsem přeskakovala opravdu dost…
Rok vydání
Přemýšlel jsem o tom od začátku, jenže pořád se mi to nějak do těch komentářů nehodilo. Od dalšího čísla už je to vyřešeno tak, že na konci povídky je přesně uvedeno v kterém čísle původního magazínu práce vyšla hned za jménem překladatele.
rok vydania originálu
2MŠ: To bude fajn. Rok vydania originálu je pre mňa dôležitý – môžem posúdiť novátorstvo prípadne neoriginálnosť námetu poviedky; taktiež vplyv doby na daný námet.
re: rok vydania originálu
Ano, googlení je otrava, i když koukám, že u prvních dvou čísel (s jedinou výjimkou) se ho ujal už Jan Pechanec na Sardenu.Jak se dívám na http://cs.wikipedia.org/wiki/The_Magazine_of_Fantasy_%26_Science_Fiction pak jestli dobře počítám, máme zatím ve třech číslech (obsah příštího jsem online neviděl) 18 povídek od 16 autorů vybraných z 11 čísel amerického F&SF, vesměs z tohoto tisíciletí a s jedinou výjimkou ne starších 3 let.
F&SF
Zpětně to půjde dohledat na stránkách F&SF. Je až zvláštní, že v některých číslech vyjde víc podle mého opravdu dobrých povídek, zatímco v ostatních tak po jedné dvou. Starší práce začnou vycházet v příštím ročníku, nejprve ze začátku tisíciletí a z přelomu, poté z 90. let. U těch opravdu starých věcí je problém, jak se k nim vlastně dostat, elektronicky k dispozici povětšinou nejsou.
Dotaz pro Martina Šusta
Martine a jak se to vlastně prodává, kupují to lidi?
F&SF
Jde to pomalinku nahoru, doufáme, že se to časem stabilizuje a třeba se dočkáme i nějakého zlevnění. Jde hlavně o to, aby se našlo dost lidí, kteří to podpoří formou předplatného. Prozatím jsme od čtvrtého čísla rozšířili počet stran na 160.
Hmm, F&SF hodlám kupovat každé číslo, ale předplácet si to nebudu. Česká pošta sice za poslední léta velmi zkvalitnila své služby, jenže nechci přijít o ten rituál kupování knihy. Navíc je pro mně lepší menší částka vydávaná častěji, než velká suma jednou za rok/půlrok (i v případě slevy při předplatném)
2MŠ:Vy nemate originalne papierove vydania? Polaris ich tusim mal (aspon som to z Kocianovych prihovorov tak pochopil) – preto tam stare poviedky boli uplne bezne.
Však mi jich ještě pár doma zbylo 🙂
F&SF
Ano, mám i papírové, ale hlavně ty novější (mimochodem, nevím jak to ty amíci dělají, ale většinou mám čísla dva tři měsíce před jejich vydáním, u těch aktuálních). Ale magazíny z 50-80 let žádné. 🙂 Tzn. značka sháním 🙂
Kdy vyjde čtvrté číslo Magazínu?Trifid by už konečně mohl aktualizovat svůj web a zveřejnit ediční plán na léto a podzim.
F&SF
Magazín by měl vycházet na konci každého sudého měsíce, zatím se to až na skluz s druhým číslem podařilo a snad to tak bude plus minus pár dní i do budoucna. Čtyřku mám v podstatě hotovou (tedy až na obří článek o moderní fantastice pro mládež), zcela hotová by měla být počítám v pondělí, tzn. připravená do tisku.
Stasovi
A co na to Staso? Dočkáme se ještě letos aktualizace edičního plánu na webu Tritonu?Chceme informace a Staso na nás sere? Budeme utrácet svý prachy u nějakého jiného nakladatelství? Asi ano.
asi ne ;))
To Martin Sust
Teoreticky mozno mam doma par cisiel F&SF z rokov davno minulych (DAAAAVNO minulych :-), az ich najdem, mozem ti ich poslat :-)Ale nemozem slubit, lebo netusim, kam som ich odlozil…
F&SF
To by samozřejmě bylo skvělé 🙂
Vyzera to blbo, neviem to najst u seba, skusim este u nasich… dam ti vediet
tak jo, mám nového šampiona best of magazin fantasy and scincefiction, který sesadil z trůnu Kmeny z Běly, je jím povídka Dvě srdce, a budu simuset přečíst posledního jednorožce a děkuji M. Broncovi za skvělý překlad a radši už toho chválení nechám
F&SF
Díky Sicco, já jsem moc rád, že si Michael udělal ve svém nabitém programu nakladatele čas na překlad tehlé perly, vždyť kdo jiný by tohle měl překládat. A pokud si ještě nečetl posledního jednorožce, tak ti trochu závidím, je to zážitek 🙂
Beagle
Poslední jednorožec je kravina pro malý děti. Raději si přečti Mateřídoušku 🙂
To Filip
To Filip : Toto bol hoodne drsny a sofistikovany komentar 🙂 Natrel si mu to !!
Hm, co člověk to názor 😉 V 3 se mi líbily Jiná cesta (a to hodně), Po čem srdce touží a Vilík s mravenci (hezká úchylárna). Pár věcí mělo dobrý nápad, ale zdály se mi nedotažené (Jaké to vlastně je, Knihovna, Sedmá dcera, Artefakt Thimů). U Dvou srdcí jsem se nudil, nejet v tu chvíli už druhou hodinu v autobuse s vyhlídkou na třetí, asi to přeskočím. Magazin se mi líbí, dávka povídek (kvalitka lepší než Ikarie) a jiné čtení; spokojenost.
jiná cesta byla taky super