Tímto literárně vysoce kvalitím příběhem se Talpress a Viktor Janiš snažili rehabilitovat mezi fanoušky fantastiky anglického spisovatele Iaina Bankse. A myslím, že se to povedlo.
Iain Banks patří bezesporu mezi nejpopulárnější současné anglické autory. Například jeho kniha „Vosí továrna“ už náleží mezi kultovní díla světové literatury konce 20. století. Průvodním znakem jeho tvorby je vynikající propracovanost hlavních hrdinů s atypickými charakterovými prvky a výjimečné prostředí. To vše splňuje i tento román, v originálu „Inversions“, vydaný v roce 1998.
„Líc a rub“ je kombinací dvou souběžně se odehrávajících příběhů ze světa podobnému našemu pozdnímu středověku. Tento svět je po velké, dnes bychom řekli ekologické katastrofě, zmítán krvavými revolucemi a mocenskými intrikami. Místy to až může připomínat příběhy ze Shakespearova dramata. Knihu nelze považovat za akční román. Autora ani tak nezajímá akce jako spíš vnitřní pochody hrdinů a temné umění intrik. Banksovou prioritou není popis, ale propracované dialogy.
Do děje nás zasvětí člověk, který ho jako jeden z protagonistů příběhu doktorky Vosilly skutečně prožil a druhý příběh, tělesného strážce DeWara, znal jen z druhé ruky. Ona doktorka a tělesný strážce jsou hlavními hrdiny celé knihy. Už po prvních stránkách je čtenáři jasné, že je Banks vytvořil jako velmi silné a sebejisté jedince, kteří i přes svojí oddanost něco tajemného skrývají. V jejich příbězích jsou často naprosto nevysvětlitelné události, aspoň pro okolní účastníky, ale mnohdy i pro samotného čtenáře. První, nebo spíše jeden z příběhů, se odehrává v království Haspidu, kde Vosilla je osobní lékařskou krále Quienceho. Mnohým dvořanům je proti mysli její závratný vzestup z potulné léčitelky ze vzdáleného Drezenu až k tak vysokému postu. Snaží se zjistit její pravou tvář, její skutečný původ a posléze ji zdiskreditovat. Proto je i náš vypravěč, naoko přidělen Vosille jako učedník Oelf, ve skutečnosti donašeč někoho z dvořanů. V podobné situaci je i DeWar, tělesný strážce samozvaného nejvyššího protektora Tassasenu UrLeyna, hrdina dalšího příběhu, který má stejně jako Vosilla dost nepřátel v paláci. Jeho příběh má celkem jednoznačnou linii – snahu chránit protektora před početným zástupem dalších chtivých mocipánů. Později se jeho oblast konání rozšíří i na UrLeynova syna, kterého se někdo snaží otrávit a tím vlastně zničit i protektorovu moc. Příběh doktorky tak jednoznačný určitě není. Je ji jasné, že má mnoho nepřátel, kteří se ji snaží zabít. Není se čemu divit, protože její podivné chování má nějaký skrytý důvod. Oba hrdinové v knize mají společnou roli – vystupují jako postavy s mocí nad životem s smrtí. Vosilla jako lékař a DeWar jako zabiják. Že mají něco společného, možná až moc okatě podložil smýšleným příběhem o Hiliti a Sechrúm, příběh, který vypráví DeWar malému synu protektora UrLeyna.
Když knihu dočtete, možná Vás napadne, kam vlastně „Líc a rub“ žánrově zařadit. Je to fantasy, i když tam chybí jakákoliv magie a kouzla? Je to sci-fi kniha z neznámé planety? Já osobně bych to pasoval na historický román odehrávající se na neznámé planetě. Sám překladatel V. Janiš zde také nelpí na přesném zařazení. Člověk se musí sám rozhodnout. Problém může být jen vtom, že kniha patří do cyklu několika knih, a tak některé věci Vám můžou být nepochopitelné a vlastně ukryté. Jak napsal Viktor Janiš : „Vybrali jsme „Líc a rub“, protože tím Bankse rehabilitujeme (po překladatelské hrůze Consider Phlebas) a možná, možná umožníme vydání dalších …. Navíc „Líc a rub“ může fungovat nezávisle na celé sérii.“ Myslím, že se mu to s kolegy R. Podaným a J. Vaňkem jr. podařilo na více než 100%. Závěrem chci poděkovat p. Janišovi za neocenitelné komentáře ke knize.
Viktore gratuluju 🙂
Ahoj Markéto
Jak je vidět, net je malý 🙂 Díky.
no, ta rehabilitacia, nic moc… kniha je designovo super, preklad vyborny, preklepy a chyby ziadne, ale obsah…
Musím říct že se mě tahle kniha dost líbila (hlavně dialogy jsou super), ale zůstalo mi po dočtení spoustu otázek, které jsem buď nepochopil nebo prostě v knize odvpovědi (záměrně) nejsou. Předpokládám že všichni zavraždění byli ti kteří vyvraždili rodinu Perund, ale kdo je zabil??? Co se stalo v mučírně?? Kdo je vlastně doktorka Vosilla a odkud skutečně přišla (a tedy i DeWar)?? atd. atd… Zná někdo odpovědi?? Proč všichni píší o tzv. “Kultuře”, dá se díky přečtení dalších knih od Bankse pochopit tato kniha lépe? Vyšly nějaké v češtině? Budu radši končit, vidím že těch otázek je tu už nějak moc, určitě budu rád pokud zde objevím odpovědi alespoň na něco – díky.