Seznamte se Johnem Caderem. Mladým mužem, který vstupuje do armády a začne sepisovat deník svých zážitků. Je zařazen do elitních jednotek pilotů, aby se postavil hrozbě Tormanského společenství. Třetí Tormanská válka totiž právě probíhá. Být pilotem má však svá úskalí. Nejenže jako zelenáč nemá proti zkušeným veteránům mnoho šancí, ale navíc riskuje své duševní zdraví, protože propojení letounu a pilota si bere svoji daň.
 |
Bitvy stíhačů se totiž odehrávají v sedmém rozměru. Autor vysvětlení principu prostupování rozměry věnuje dlouhou pasáž na začátku knihy, ale pokud vám to hlava nevezme, vůbec to nevadí. V podstatě svou tezí jen vytváří prostor pro svůj způsob popisů bitevní vřavy. Důležité je, že autor vytvořil podmínky pro svoje netradiční pojetí vesmírného boje, které je velmi podobné bojům pilotů v první světové válce; tedy boj kulometů a zblízka. Přitom tento boj osvěžil moderními technologiemi a svým puncem originality. Vznikly tak akce ve tmě, kdy je každý odkázán na sebe a na svoje schopnosti.
Letka 307 má oldschoolovou obálku, což dobře vystihuje obsah. Tradiční styl vyprávění akce v ich formě, dlouhé vysvětlující pasáže v úvodu, tak se psaly knihy dřív. Román je hlavně příběhem pilota, a tak nehledejte v knize nějakou složitější zápletku. Užívejte si přerod zelenáče ve zkušeného bojovníka, počítejte mu fragy, prozkoumávejte zákoutí jeho mysli a pomalý úbytek duševních sil. Autor však do své tvorby vsunul i zajímavé prvky pokroku vojenských technologii. V tomhle případě je nesmírně originální a nápaditý, až člověk zatouží po pokračování, aby se dozvěděl o dalších technologických finesách.
Aby nebyl příběh jen jednolitým popisem stíhacích soubojů, dělí ho Fritz různými událostmi, které jej narušují. Tu se hrdina ocitá na dovolené, tu se vydá prozkoumávat nepřátelskou základnu. Autorovi se tak daří udržovat si čtenářovu pozornost.
Letka 307. je zajímavá a dobrá kniha nadějného autora. Fritzova hvězda sice nezaplála tak jasně jako hvězda Robert Fabiána, ale myslím, že do budoucna by se mohl u Strak na vrbě uchytit a snad by se z něj mohla stát i její vlajková loď. Na trhu je však nyní trochu jiná situace než před léty. Fabián se ujal v prostředí, kdy zdaleka nevycházelo tolik českých autorů. Připočteme-li k tomu nepříliš výraznou a spíše odpudivou obálku, mohlo by Fritzovo jméno snadno zapadnout. Což by ale byla strašná škoda.
Válka je svině. A pro tu ve vesmíru to platí dvojnásob, zvlášť, když proti sobě bojují lidé. Na mnoha místech Galaxie se síly Federace zoufale brání proti postupu Tormanského společenství, které si zotročuje jeden svět za druhým. V urputných a nelítostných bojích, kdy se neberou zajatci a cílem je totální likvidace protivníka, se střetávají mohutné bitevní flotily. Konec války je v nedohlednu, z letadlových lodí startují den za dnem stíhači, veteráni i nezkušení zelenáči, aby se v kvantovém hyperprostoru porvali o osud civilizace. Jestli se z mise vrátí, jim však nezaručí nejmodernější technika ani ničivé zbraně. V sedmém rozměru je totiž každý odkázaný především sám na sebe, na své schopnosti, izolovaný a neschopný komunikovat. A když nemají piloti zároveň pořádnou porci štěstí, v normální realitě pak není co pohřbívat. (anotace)
- Letka 307
- Autor: Pavel Fritz
- Překlad: –
- Série: –
- Formát: paperback
- Počet stran: 576
- Cena: 333 Kč
- Vydaly: Straky na vrbě, 2012
Četli jste tuto knihu? Podělte se o názor. Letku si můžete zakoupit v našem e-shopu s 15% slevou.
Recenze na FP zacinaji byt kratsi a kratsi… doufam, ze to je jen tim jarem
to Kostelnik
Délka není všechno, navíc to není pravda, Honza píše kratší recenze pořád, stejně jako Pepa Šrámek se zase vždycky hodně rozepíše. 🙂
to Pavla L
Nonono… Jak vidno, hlas čtenářů mluví jasně… 😀 😉
tak akorát
Obávám se, že v tomto případě je délka recenze přímo úměrná kvalitě obsahu. Na první pohled to vypadá dobře, ale nepřináší to nic nového nad rámec uvedených skutečností. V záplavě různé válečné literatury se to ztratí téměř beze stopy…
od nakladatele
Občas je autorova prvotina to nejlepší, co napsal, jindy se léta vypisuje až k daleko vyšším metám. U Pavla Fritze jsem vážně zvědav, co náš čeká! Osobně jsem trochu fanoušek military, i když ne nějak skalní odborník, a tahle mi přišla příjemná a místy dost zajímavá, proto jsem ji vydal.
Já bych se připojil k názoru, že alespoň pro začínající autory by bylo lépe obdařit jejich knihy obálkou, která zaujme. Tahle je skutečně taková nijaká, nenadchne, ani neurazí, ten font mi ovšem přijde vysloveně odpuzující (a to včetně strakovského standardu!). Kdyby mě military žánr nezajímal, asi knihu úplně minu.
Ale jo, já bych řekl, že autror má dobře našlápnuto k tomu, aby rozvinul svůj svět nad rámec military scifi. Je tam několik myšlenek, na nichž se dá stavět zajímavá space opera. Uvidíme, co další knihy autora přinesou. Teda jestli nějaké další budou. Co vy na to pane nakladatel? 🙂
Fabián je literárně úplně jinde a byl tam i se svojí prvotinou. (O několik levelů výš.) To bych s ním vůbec nesrovnával, nebo Fritze odvaříme úplně.
Číst se to dalo, ale že by z toho byla “vlajková loď…??!” to snad ne!
A taky jsem občas pár odstavců přeskočil nudily mne. Takže si myslím, že to chtělo ještě zredukovat. Zejména “vysvětlující pasáže” nějak pokrátit, nebo roztrousit do dynamičtějšího děje.
Obálka… je opravdu takový problém namalovat líbivou obálku nějaké vesmírné bitvy?
jen chci upřesnit, že vlajková lod by se mohla stát z dalších Fitzových knih a myslim, že je to z článku patrné. Jinak na prvotinu mi to opravdu přišlo jako dobrá kniha a snad budou i další.