Léky smutných – Pavel Gotthard

David je celkem obyčejný student žurnalistiky s drobnou punkerskou minulostí a piercingem pod rtem, který si přivydělává na podnájem. Žije se svou dívkou Pavlou, taky studentkou, která má však divný zvyk – vracet se až k ránu… A k tomu ty podivné SMSky od neznámého „Z“ na jejím mobilu! Davidovi to nedá, aby se nepokusil zjistit, co za tím je. Zmítán pochybnostmi a s podezřením na nevěru svou milou jednou tajně sleduje. Aby přišel záhadě na kloub, musí ale nejdřív dostat přes držku, vydat všechny své peníze a přijít o práci. A všechno pro lásku. Není to nádherné? Kolem Davida se točí spousty dívek, potkává je ve vlaku i v restauracích, ale on stojí jen o tu svou Pavlu, v podstatě tuctovou a zbabělou holku, ze které se ale časem vyklube odvážná Elaine. Tváří v tvář nakonec musí zmatený hrdina čelit něčemu, co ho zdaleka přesahuje, a nezbude mu než se přidat a přijmout podivné kamarády, nesoucí jména jako Morgain či Ezechiel, i za své. A je to nakonec on, kdo přijde s důmyslným plánem, jak téhle partičce zachránit zábavu, kvůli které tráví celé noci v opuštěném hotelu na břehu brněnské přehrady…

Příběh ústřední dvojice nám však autor podává po kouskách, chvíli běží děj v současnosti, tu a tam si odskočíme zpátky k nějaké epizodě v minulosti, až se začne skládat plastičtější obraz jejich vztahu a příčiny milostné krize se stále více vyjasňují. Jako červená nit se kolem této dějové linie vine jiná, popisující válečné tažení Pánů v čele s princem Garethem proti lépe vyzbrojenému Paktu. Schyluje se k rozhodující bitvě o vládu nad Královstvím, ale velitel nepřátelských vojsk Geoffrey má kupodivu úplně jiné starosti a zcela vlastní důvody, proč chce vyhrát…

Myslím, že milovníci tohoto žánru si opravdu vychutnají celou řadu věrohodných bitevních scén a postav, jejichž bezprostřednost potěší nejedno fantazácké srdce. Obyvatelé Království jsou navíc naprosto úžasní, na nic se neptají a hlavně poslouchají rozkazy. Nejsou protivně zvídaví a nerozptylují se úvahami, odkud se ti noví Páni stále berou… A nezarazí je ani, když se výbavě Garethových nových stoupenců objeví třeba revolver či dokonce plynová maska, zatímco sami se ohánějí meči a kopími. Je fakt, že proti dělům paktovských se hodí každá pomoc…

Autor zná dobře larpovou komunitu a natočil o ní i několik rozhlasových dokumentů. Má zkušenosti i s dramatizací literární předlohy, Léky smutných jsou zatím jeho knižní prvotinou. Čte se dobře, i když jsem se dlouho snažila přijít na to, zda střídání dějových linií a míchání retrospekcí má nějaká pravidla. Ale ano, jistý autorský záměr v tom koktejlu vysledovat lze. Nechybí ani moment, kdy si hrdina sáhne trošku na dno, dokonce dojde na střet s policií – jenže nikdy není dost zle, aby nemohlo být hůř. Škoda, že rozhodnutí, zda následovat svou dívku do snového světa Království, nebo zůstat bez ní, je tak nasnadě. David rozhodně není první, kdo řešil podobné dilema, ale nějak mu to nevěřím. I když se sám označuje za fantazáka, zůstává pevně zakotven v realitě. On svůj lék možná našel – a řekla bych, že až moc snadno – jenže všichni takové štěstí nemají. Ne každý problém jde totiž vyřešit jedním telefonátem. Většinou je nutné udělat mnohem víc pro to, aby se to podařilo. Možná je lehčí nosit glády, než si najít pořádnou práci, jak říká v závěrečné (a trochu laciné) vysvětlovačce jedna z postav příběhu jménem Lukáš. A možná vás stejně jako mně při čtení této scény napadne: co bude pak, až si ji člověk najde? Zjistí, že mu příjmy zdaleka nestačí na nezbytné výdaje a že je v pasti? A opravdu stačí tlustým holkám, aby se usmívaly, jak tvrdí mudrlant Lukáš, a už se o ně kluci přetrhnou? A vážně lze jenom mrknout člověku na boty a stanovit hned diagnózu?

Takové i jiné otázky knížka vyvolává a o to zřejmě i autorovi šlo, protože po literární stránce dílo zas tak převratné není. Nejde se ubránit dojmu, že mnohem důležitější jsou myšlenky, schované někde mezi řádky. Že tu autor usiluje o to, aby prostřednictvím jednoduchého příběhu upozornil na něco mimo text. Je nesporné, že kdekdo dnes hledá způsob, jak z tohoto světa zcela uniknout. A čeho je hodně, tomu sociologové říkají jev hromadného výskytu, který jim pak stojí za pozornost. Tak třeba díky této knížce budou mít na chvíli co pořádného zkoumat! A než tento fenomén s pomocí vědy objasní, můžeme (stejně jako autor) hledat oporu třeba v Lovecraftovi: není důvod si cenit jedněch světů víc než druhých jen proto, že některý je skutečný a jiný vysněný. Pro naše prožívání v tom není rozdíl… Otázka zní, kam až jsme ochotni zajít, co všechno jsme ochotni obětovat a opustit. Protože svět, ve kterém platí naše vlastní pravidla, bude vždycky lákavější. Jako droga bez drogy. Ale jak léčit smutek, když je propast mezi tím, kým jsme a kým chceme být, příliš velká? Zkuste recept z téhle knížky a dejte vědět, jestli Gotthardovy kapky zabírají.

Nejspíš na sobě budou mít černé šaty a těžké punkové boty s kovovou špičkou. Potkáte je ve skupinách historického šermu, na metalových koncertech, ale i v knihkupectvích s fantasy literaturou, nebo je zahlédnete v potemnělých bytech, jak hrají Dračí doupě. Jsou to mladí lidé žijící ve vlastních světech, které jsou pro ně zajímavější než reálný život. Hrdinou prózy Léky smutných je student žurnalistiky David, který zažívá první vážnou milostnou krizi. Jeho přítelkyně si jeden takový svět našla a stále častěji se do něj vytrácí. Jak David brzy zjistí, ze všech možností, jak svůj vztah zachránit, mu zbývá jediná: vydat se tam za ní. Tak začíná cesta, která Davida přivede až k polykání prášků na spaní a nocím stráveným na podlaze opuštěných zbořenišť. Léky smutných jsou příběhem o rozpadu milostných vztahů, izolaci a hledání sounáležitosti. Především ale o problémech, které občas dotírají na každého, kdo rád tráví čas v realitách knih, filmů nebo her. Vydejte se na hranici mezi fantazií a realitou a hledejte tam odpověď na otázku: Čím se dají vyléčit lidské smutky? (anotace)

• Léky smutných
• Autor: Pavel Gotthard
• Překlad: –
• Série: –
• Formát: hardback
• Počet stran: 200
• Cena: 269 Kč
• Vydal: Host, 2013