Labyrint – Renčín Pavel

Ve stokách pod Prahou smrt číhá na každém rohu. Hodně práce by tu měl i zkušený fantasy rek protáhnutý svým autorem nelítostnými bitvami a nebezpečnými dobrodružstvími, natož pětice zcela obyčejných lidí, která si do této chvíle žila na povrchu své všední životy. Mzdová účetní, student zblázněný do čtení fantasy, poněkud naivní teenagerka, důchodce a uprchlý vězeň – neznají se a vůbec netuší, jak se ocitli na tomto místě plném špíny a podezřelých zvuků, ozývajících se z temnoty kolem nich. Nezbývá jim ale nic jiného než se sebrat, spojit veškeré síly a pokusit se dostat zpět na povrch. Cesta plná nebezpečí, těžkých okamžiků a beznaděje z nich slupku po slupce odstraňuje nános všednodennosti a odhaluje, že pod ním mají duši hrdinů…

Skromný a poněkud fádní začátek (skupinka lidí se probudí na neznámém místě, nepamatuje si, jak se tam dostala, a v zájmu přežití se snaží postupovat vpřed) se rychle mění ve čtivý a napínavý příběh, který si čtenáře získává hned několika způsoby. Jednak atraktivitou prostředí – kdo by se nechtěl podívat, jestli pod víky kanálů opravdu žijí jen krysy? Autorovo pojetí pražského podzemí je velmi barvité a protkané desítkami originálních nápadů, za všechny zmiňme využití baterky jako zbraně či magický grimoár složený z ročníků časopisu Pevnost. O množství svébytných vedlejších postav ani nemluvě. Pak je tu samotný příběh, který drží čtenáře v napětí a jen pomalu a neochotně (ale vždy logicky) odhaluje svá tajemství. A hlavně hrdinové, které si zamilujete pro jejich civilnost a to, že jim autor nic neodpouští a nechává je přizpůsobit se podzemnímu životu za cenu velké bolesti a mnoha obětí.

Renčín pojal Labyrint jako prolog ke své trilogii Městské války, ale oba příběhy nechává protnout až v samotném závěru. Pro čtení trilogie (a naopak) jej není třeba znát, ale zvýrazní vám čtenářský zážitek. Pro vznik románu autor zvolil velmi odvážnou, až sebevražednou formu – po částech ho zveřejňoval na svých internetových stránkách a vyzval čtenáře, aby příběh komentovali a přinášeli mu tak nové podněty pro psaní dalších dílů. A stalo se něco neuvěřitelného – místo očekávaných několika komentářů jich najednou byly desítky, pod každým dílem se zapáleně debatovalo, čtenářská skupina se rozrůstala a přicházela s vlastními nápady, které ústily v projekty typu Metalová opera na motivy příběhu, komiksové stripy či společná setkání, Labyrintcony. Pro všechny, kteří byli u toho, je knižní vydání Labyrintu krásnou a lehce nostalgickou vzpomínkou, pro ty ostatní pak seznámení s unikátním projektem, který se zřejmě v české fantastice nebude jen tak opakovat. Vychutnáte si ho podobně jako tehdy my – v knize naleznete kromě samotného románu i výběr komentářů, z nichž si můžete udělat obrázek, jaký vliv měly připomínky čtenářů na další vývoj příběhu, komiksové stripy, texty metalové opery (jen hudební doprovod si budete muset najít na Renčínových stránkách) a také bonusovou povídku Král olší, která je výbornou, lehce morbidní a pořádně atmosférickou hororovou tečkou.

Pavel Renčín už dlouhou dobu dokazuje, že patří ke špičce české fantastiky. Je zejména skvělým povídkářem, ale Městské války stojí za jeho kratšími texty jen o krok pozadu. Labyrint pochopitelně není tak propracovaný a ambiciózní jako trilogie, nicméně i tak se jedná o vydařené a originální dílo, které byste si rozhodně neměli nechat ujít, zvláště pokud jste fanoušky podzemí, městské fantasy či domácí fantastiky vůbec.

Pavla Lžičařová (šéfredaktor)

pavla.lzicaro­va@fantasypla­net.cz