Konečně se do rukou čtenářů dostává Kuchařka Stařenky Oggové, jež zajisté zaujme čestné místo v knihovně každého příznivce Zeměplochy.
Obsah knihy je rozdělen do několika částí. Úvodní pasáž tvoří kapitoly: Předmluva autorky, Poznámka nakladatelů a Kuchyňská filosofie Stařenky Oggové. Ve druhé části se nacházejí recepty, třetí část zahrnuje kapitolu O společenském chování, rozdělenou na četné podkapitoly (např. Poznámky o jiných druzích, Chování u stolu, Narození dětí, Manželství, Úmrtí, atd.) a Doslov.
Na tomto místě je nutno předeslat, že kniha již v původním zeměplošském vydání utrpěla několik těžkých cenzurních zásahů od J. H. C. Kozlovrcha a faktora Příklopky, další zásahy má na svědomí nenahraditelnost některých zeměplošských ingrediencí odpovídajícími pozemskými (prostě to tu neroste – viz Poznámka nakladatelů), jisté recepty budou tudíž postrádat účinek popisovaný v jednotlivých dílech Zeměplochy. Z dalších (stejně jako z některých podkapitol ve třetí části knihy) zbyl pouze název. Původní zásahy zeměplošské cenzury jsou v knize podány speciální (opravdu nepřehlédnutelnou) grafickou formou.
Vlastní recepty pocházejí nejen od Stařenky Oggové, ale i od různých zeměplošských celebrit. Jsou přizpůsobeny (alespoň ve většině případů) lidské trávicí soustavě, příprava popisovaných jídel však vyžaduje alespoň průměrně vybavenou kuchyni kterou nevlastním a tudíž nemohu jejich skutečnou jedlost posoudit (s výjimkou “Knihovníkova banánu” a “Chleba a vody” dle receptu lorda Vetinariho, jež nejsou náročné na vybavení). Bližší průzkum receptů ukázal, že řada pokrmů podle nich vyrobených bude mnohem jedlejší, než jejich původní verze, popsané v jednotlivých příbězích ze Zeměplochy. Toto tvrzení se bezprostředně týká “Uzenky v rohlíku Kolíka A. S. P.”, “Omáčky Ohó-ohó” a kompletní trpasličí kuchyně (jak pečiva, tak krys). Vše ostatní se tváří (s výjimkou arzeniku v “Mátových balamutích lorda Odkragliho”) jako vcelku jedlé pokrmy. Komentáře všech, kdo ochutnali a mohou o tom vyprávět (stejně jako praktické rady, týkající se přípravy) jsou vítány!
Třetí část knihy obsahuje řadu rad a postřehů, důležitých pro přežití v zeměplošské společnosti. Odpovídá na otázky typu “jak se mám chovat k čarodějkám, trpaslíkům, trollům, vlkodlakům, šlechtě a jiné honoraci, atd.” Vedle toho popisuje různé situace rodinného života od namlouvání až po úmrtí (včetně chování k nemrtvým – věděli jste, že vlkodlaci mají rádi čokoládu?) a společenské události (plesy, pohřby, svatby). Tuto část (a celou knihu) uzavírá krátký, leč hutný doslov Stařenky Oggové.
Organickou součástí knihy jsou ilustrace Paula Kidbyho, působivě dotvářející nejen jednotlivé pasáže textu, ale i celkovou podobu knihy.
Kuchařka má tvrdé desky a formát běžný právě pro menší kuchařské knihy. Tím se sice výrazně odlišuje od zbytku zeměplošského cyklu (je cca o 1/3 větší), ale prospěje to využití v kuchařské praxi.
Redakční práce je odvedena poctivě, styl, jazykové zvláštnosti projevu Gyty Oggové zůstaly zachovány (nejen k potěše příznivců Zeměplochy) . Osobitá grafická úprava by si zasloužila speciální recenzi z pera skutečného odborníka (tiskem decentně naznačená “ohmatanost” vypadá opravdu skvěle), ilustrace díky většímu formátu a kvalitnímu papíru nemají chybu. Zájemce o zeměplošskou kuchyni dostává do rukou kus poctivě odvedeného řemesla (po všech stránkách).
Závěrem mi nezbývá nic jiného, než knihu vřele doporučit veškerému čtenářstvu.
Nejvíce jsem se smál nad návodem na podávání tuším trpasličího chleba: “Vezměte trpasličí chleba a dejte ho do putýnky plné vody. Za pár hodin chleba vyndejte a snězte putýnku.” :o))))))))
Hlavně se lidi nebojte, alespoň něco je jedlé.
(jinak bych to tady nenapsala:-))))
Jo kucharka je naprosto skvela