Krumpáč a motyky – Holub Zbyněk

Už název třetí knihy z českého herního světa Asterionu, Krumpáč a motyky, dává tušit, že se Zbyněk “Gilgalad“ Holub vrátil ke čtveřici svérázných hrobníků. S nimi jsme se mohli poprvé potkat ve stejnojmenné povídce v Gilgaladově předchozí knize Kaat.

Na hřbitově, místě posledního odpočinku, by mělo být důstojné ticho a klid. Jednoho rána je ale toto ticho přehlušeno dětským křikem a pláčem. Před hrobkou přítele ducha naleznou nemluvně. V plenkách dítěte objeví průvodní dopis a duch Brannon zjistí, že se stal dědečkem. Jak se ale duch může postarat o dítě, když se ničeho nemůže dotknout? S péčí o chlapečka bude nutně potřebovat pomoc hrobníků.
A aby těch starostí neměli hrobníci málo, poprosí je o pomoc starý známý mistr nekromant Mixbroš. Z jeho domu byl ukraden mocný artefakt a je třeba rychle dopadnout zloděje. Předmět totiž živým vrací mládí, a pokud se vodou z něj polijí ostatky mrtvého, znovu obživne. To by umožnilo Brannonovi postarat se o vnoučka a hrobníkům zbavit se jak rolí chův, tak i několika křížků.
Jednooký rum, Ragli, Uřvaný chvíst a Tichý oheň se proto neprodleně vydávají na cestu a s sebou berou kromě svého učedníka i miminko s duchem a jeho kostmi v pytli. Nejsou ale jediní, kteří chtějí mocný artefakt získat. Hrobníky tak čeká řada bojů se silnými protivníky, ale i spousta příležitostí ochutnat, jaké pivo kde čepují. Putování za artefaktem je zavede doprostřed husté džungle, hospody, z níž beze stopy mizí hosté, do domorodé vesnice či do nitra tajemné pyramidy, a my tak spolu s nimi procestujeme a poznáme velký kus Asterionu.

Velkou předností této knihy je humor, paradoxy – například drsný hrobník starající se s mateřskou láskou o chlapečka Smrťáčka, hospoda, která, místo aby lidi nakrmila, se jimi krmí sama, či hrobník zamilovaný do Smrti. Dále pak úryvky z Ragliho cestovního deníku psaného velmi osobitým stylem. Zde je z něj krátká ukázka:

A tak jsme se vydali na cestu… cestu za smrtí. Ale to tehdy ještě nikdo z nás netušil. Několik dní jsme se plavili po Královský řece. Moje maličkost a tři staří pardi ze hřbitova. Taky mladej Arts s velkým pytlem, starej mistr nekromant a samozřejmě náš malej Smrťáček. Cesta to byla celkem příjemná. Večery s flaškou rumu v jednej ruce a pečenou rybou v tej druhej. Kapitán Rubruk se ukázal jako dobrej hostitel a jeho chlapi uměli tvrdit partu. Dobrá cesta, až na ty komáry. Jsou to pěkní neřádi. Hlavně v noci, když chce jeden spát. To se pak musíte fakt hodně nalejt kořalkou, aby to ty krvežíznivý mrchy odpuzovalo …
– začátek Ragliho deníku

Hlavní postavy hrobníků rozhodně nejsou ploché. Poznáváme postupně jejich minulost, kým byly, než se daly na hrobnické řemeslo. Autor si však dal záležet i na vedlejších hrdinech, z těch komičtějších vyberu například skřítka Si-fo se svérázným způsobem mluvy, mírumilovného upíra zapáleného pro archeologii ve stylu Indiana Jonese, nebo hrobnického učedníka Artse, který se stále snaží zůstat abstinentem i přes veškeré snahy dědků hrobníků naučit ho pořádně pít. Děj samotného příběhu ubíhá rychle kupředu a je poměrně akční, autor má příjemný styl vyprávění.
Také bych vyzdvihla velmi zdařilou obálku knihy s erbem hrobníků a černým havranem nad ním – po přečtení knihy jsem si teprve uvědomila symbolický význam celé obálky. Atmosféru knihy podtrhují a dokreslují černobílé ilustrace. Obojí je dílem Romana Kýbuse.

Kniha Krumpáč a motyky by rozhodně neměla chybět v knihovně žádného hráče her na hrdiny ze světa Asterionu. Potěší a pobaví ale i ty, kteří se s Asterionem dosud nesetkali. Možná pro ně toto první nahlédnutí do tohoto fantastického světa bude inspirací pro jejich vlastní dobrodružství v něm.