Před nedávnem se díky Laseru na našem knižním trhu objevila nová polská fantasy, plně si zasluhující oba své přídomky – námořní a temná. V blíže nespecifikovaném světě, na oceánu zvaném Nesmírno, obklopujícím pevninu a přilehlá souostroví se souhrnným názvem Šerer, pod vlivem síly zvané Šerň řádil proslulý pirát Rapis, zvaný „Démon boje“.
Začátek vyprávění je vylíčením jeho neslavného konce a jakýmsi úvodem do následujícího příběhu. Slavný pirát podnikl otrokářský nájezd a mezi kořistí byla i dívka jménem Ridareta. Rapis ji (mimo jiné i díky vlivu magického Rubínu Dcery blesků) znásilnil. Poté se dozvěděl, že je to jeho vlastní dcera a byl při té příležitosti zabit. V posledním tažení ji ještě stačil svěřit do opatrování svému lodivodovi Raladanovi. Krátce na to jsou piráti dostiženi císařskými loděmi, následuje krátká krvavá bitva a likvidace pirátské posádky. Raladan sobě a Ridaretě zachrání život pověstí o pirátském pokladu. Magický rubín, ovlivňující původně Rapise se stává součástí Ridarety, jakási podivná magie však působí i prostřednictvím přízraku mrtvého piráta a vraku jeho obávané lodě.
Ridareta měla „díky“ svému otci dvě dcery, které během osmi let dospěly do biologického věku své matky (cca 25-26 let) a byly též propojeny s magickým rubínem. Osm let po úvodních událostech se mezi třemi Rapisovými dcerami rozpoutal boj o dědictví – proslulý a tajemný poklad Démona boje.
Minimum skutečné magie, spousta bojů a vražd, prakticky žádná pravidla kromě „účel světí prostředky“ a „zabij, nebo budeš zabit“ spolu se značným realismem ve vztazích jednotlivých postav i v jejich jednání zřejmě příliš nepřispějí k popularitě tohoto díla v našich luzích a hájích. Realita života (kde není nic předem dáno), námořního boje i typového složení loďstev cca poloviny 15. století (v němž se svým vývojem Šerer přibližně nachází) je celkem dobře podána a prozrazuje solidní znalost věci jak ze strany autora, tak i překladatele; čtenáře s romantickými představami o plachetnicích a pirátských dobrodružstvích však zcela jistě nepotěší.
Král Nesmírna bude pro našeho čtenáře dosti netradiční a obávám se, že i těžko „stravitelný“. Jsme zvyklí na více či méně klasickou fantasy, pirátské či námořnické romány u nás nemají velkou tradici. Jako suchozemci se budeme těžko orientovat v ryze námořních záležitostech, nehledě na značný opar romantiky, kterým jsou tyto záležitosti pro běžnou veřejnost zahaleny. V Králi Nesmírna je ale skutečné romantiky minimum, převažuje krutá realita srovnatelná nejsnáze s denním zpravodajstvím. Mix temné fantasy a pirátského románu, který nám předkládá Laser, sice není špatný, ale bez znalosti povídek, které (podle informací na zadní straně obálky) v Polsku vydání tohoto románu předcházely, je orientace v příběhu a ve světě Šereru mimořádně ztížená. Časté dějové zvraty a záměny některých postav vyžadují stálou pozornost čtenáře, nesdílím tudíž Pagiho přesvědčení (recenze na Sardenu 17.3.03), že jde v porovnání s jinou fantasy o „oddechovou“ četbu, pokud to ale nebylo myšleno ve stylu „hurá, konečně něco nového(!)“. V tomto smyslu by měl zaručeně pravdu.
Celkové provedení knihy je solidní, obálka od J. P. Krásného je poutavá a opravdu dobře namalovaná, redakční práce i překlad se jeví jako velmi slušné, jen mapa Šereru utrpěla zmenšením na čitelnosti. Co v knize chybí a co bude každý suchozemec nejspíše postrádat, je slovníček základní terminologie, alespoň typologie lodí by určitě neuškodila. Nelze totiž předpokládat, že průměrný čtenář vzájemně rozezná karak, hulk (zde holk), kogu a karavelu. Po technické stránce by se tento problém mohl vyřešit (například) příslušnými obrázky na volných místech mapy.
Závěrem mohu jen konstatovat, že tuto knihu lze v zásadě doporučit hlavně milovníkům opravdu drsné temné fantasy.
Musím së studem přiznat, že mě tahle kniha dost nudila. Jsou lepší fantasy a rozhodně jsou i MNOHEM lepší knihy s ´námořnickou´ tématikou. Vivat Hornblower!
Knizka neni spatna, ale je pravda, ze se necte nejlip, clovek musi davat dost pozor a casto tape, spisovatel neni vysvetlovaci typ. V knize moc optimismu taky nenajdete. A nelibi se mi zacatek recenze, kde recenzent popise castecne dej prvni tretiny, ktery se clovek jinak dovida postupne.
Já bych dokonce přímo řekl, že ta kniha je nepřehledná. Hlavně ty časové skoky o několik let, ty mě dost zaskočily. Je to docela škoda, sám nápad není špatný.
Já bych řekl, že kniha místy možná trošku nepřehledná je, hlavně se opakuje jedna a táž chyba – “střih”, hrdinové jsou třeba v kajutě, o něčem mluví, a další odstavec začíná tím, že jsou na palubě, v přístavu atd. Ale jinak jsem knížku zhltl skoro na posezení, nudná mi nepřišla ani trochu.