Kontinent neomezených možností – Velinský Jaroslav

Všechny tři povídky se odehrávají v Antarktidě 21. století. Ledový kontinent je tou dobou už slušně obydlený a ústředním dějištěm všech příběhů je město Vanda Town (v oblasti South Victoria Land), skýtající četná překvapení (mj. prohibici). Prostředí a společenské poměry se od naší současnosti příliš neliší (až na výskyt androidů), politika a špinavé kšefty jdou spolu ruku v ruce a čest a spravedlnost by se staly téměř prázdnými pojmy, nebýt lidí, jako je policejní komisař Helder nebo Christy Bigs, zvaný Paparazzo (ač není zdaleka tak vlezlý, jako jiní novináři).

První povídka je Den a noc z roku 1983 (vyšla poprvé v antologii Stalo se zítra v roce 1984). Seznamujeme se zde s Christy Bigsem, jedním z redaktorů novin patřících Dupontovu koncernu. Když dojde k sérii sebevražd známých umělců, je Christy samotným Dupontem pověřen, aby sledoval vyšetřování. Christy rychle přichází na to, že sebevraždy jsou spojeny s krásnou neznámou, patrně androidkou, a tím, že mrtvoly měly na hlavě deset modřin. Vzápětí zjišťuje, že další umělec (malíř) sice setkání se záhadnou kráskou přežil, ale totálně pomatený skončil v blázinci. Krátce nato začínají mizet svědci celého případu, Bigs proniká do blázince, kde kontaktuje jediného přeživšího a seznamuje se s jeho příběhem/představou. Je to fantaskní snové vyprávění o putování rytíře Haralda podivnou zemí za krásnou princeznou. Krátce nato se týž příběh objevuje jako supervizní velkofilm zcela jiného autora. Christy ho kontaktuje a získává překvapivé informace, které spouští lavinu dalších událostí, vedoucí k řadě závažných odhalení. Christy Bigs přitom jen shodou šťastných náhod uniká likvidaci a dovádí případ k úspěšnému konci.

Druhý příběh – Ostrov kapitána Doughertyho z roku 1987 ( poprvé vyšel zkrácený na pokračování v Ikarii někdy v letech 1990 či 1991) nám ukazuje Christyho Bigse již jako samostatného novináře, pracujícího na smlouvu pro agenturu South Victoria Land News. Prakticky současně ho žádají o pomoc dva lidé – námořník Jack Parsons ve věci rejdaře Cheethama, od nějž chce získat zpět jakýsi zázračný kamínek, a manželka guvernéra Gladys Morgensternová, která chce odhalit vyděrače, jemuž platí nemalou částku za mlčení o jejích hříchách. Zatímco Jack Parsons při návštěvě u Bigse náhle umírá asi na dvacet exotických chorob najednou a zanechává tam svůj údajně zázračný kamínek s dírou, pátrání pro Gladys Morgensternovou  přináší první výsledky. Vzápětí se ale ze dvou případů stává jeden a Christy se na vlastní kůži přesvědčuje o zázračnosti výše zmíněného artefaktu. Zároveň se totiž ukazuje, že Cheetham údajně zemřel před 200 lety a je nápadně podobný podnikateli Mike Lou Rustlovi, nabízejícímu zaručeně neodposlouchávatelné telefony (jsou zajímavých tvarů a samozřejmě s odposlechem). Souběžně s řešením dvojjediné záhady Rustla, alias Cheethama a jeho nesmrtelnosti pátrá Christy též po Ostrově hrůzy čili Doughertyho ostrově, odkud pocházejí zázračné kamínky. Ostrov sice nachází, ale na místě, kde prokazatelně 150 let bylo jen volné moře, navíc se ukazuje, že nejde o skutečný ostrov, ale jakési záhadné zařízení. na místě se objevuje i Mike Lou Rustle a příběh dramaticky vrcholí.

Třetí příběh – Obchodník s ledem z roku 1995 poprvé vyšel až v této sbírce a Christy Bigs se v něm seznamuje s topmodelkou Isabelou Hernándezovou, které shodou okolností zachrání život při ztroskotání dopravní vzducholodě, podnikatelem Jeremiahem Pollockem (který si ji chce vzít) a tlupou gangsterů a podvodníků, kteří se snaží Pollocka připravit originálním trikem o peníze.

Christy je najat jako zpravodaj a dodává zprávy ze spanilé jízdy antarktické módní agentury po Austrálii, na zpáteční cestě dochází k výše zmíněnému ztroskotání. Po návratu zjišťuje, že bez svého vědomí figuruje v reklamní kampani na jakýsi Icedream. Jde o komplexní záchranný a hibernační program, údajně vynalezený jistým magistrem Adamem Béthelémym a financovaný důlním magnátem Jeremiahem Pollockem. Navíc byla v ledovci nalezena zamrzlá předvěká loď (údajně 10 000 let stará) se třemi lidmi na palubě a magistr Béthelémy se je rozhodl svou unikátní metodou oživit. Ztroskotáním vzducholodi se ale daly do pohybu události, které vyvrcholí slušnou hromadou mrtvol a vzpourou androidů. Řada lidí je někým jiným, než za koho se s pomocí dokonalých masek vydávají, staré události se vracejí v nové podobě a Vanda Town se ocitá na pokraji úplného zničení.

Christy Bigs je hrdinou marlowovského typu – inteligentní, věčně otloukaný, trochu flákač, občas dělá chyby. Na rozdíl od jiných hrdinů tohoto typu mu jeho případy občas vynesou i nějaký zisk, takže si přes všechna utrpěná příkoří příběh od příběhu postupně přilepšuje a ještě stíhá dělat svou oficiální práci – novinařinu. Vedle Christyho se zde vyskytuje celá plejáda dalších postav a postaviček, často epizodních, ale pokaždé výstižně charakterizovaných – od velkohubých a zlodějských politiků přes nejrůznější (často ujeté) umělce, podnikatele, obyčejné lidi, policajty, Bigsovy kolegy novináře až po gangstery (z nich někteří mají jistý druh cti) a nejrůznější malé grázlíky. Zápletky na první pohled vypadají tuctově, ale pokaždé jsou oživeny něčím nečekaným a náležitě překvapivým.

Autor napsal příběhy jazykem odpovídajícím danému prostředí a srozumitelným běžnému čtenáři. Text oživuje řada postřehů a vtipných či jinak „sedících“ hlášek a komentářů, najdou se zde i odkazy historického, zeměpisného či literárního rázu a mezi řádky se skrývá i varování před zanedbáváním vzdělání. Všechny tři příběhy jsou přes svou letitost čí dál tím více  aktuální a kdybych nejstarší povídku nečetl již v roce 1984, mohl bych ji považovat za solidní parafrázi naší současnosti. Na otázku, čím byly svého času průlomové, odpovídá vyčerpávajícím způsobem doslov Pavla Kosatíka, tudíž zde toto téma nebudu rozebírat.

Celkové řešení, vycházející z letité tradice vydávání detektivek od jednoho autora a s jedním detektivem po třech příbězích v jednom svazku působí velmi dobrým dojmem, stejně jako použití (zjevně přímo na objednávku vytvořené) ilustrace Václava Třísky na obálce, která svým způsobem dokonale vystihuje obsah i atmosféru knihy, která nemá zřejmě ve své specifické kategorii u nás konkurenci.