Seančané byli poraženi, Valerský roh objeven a Drak znovuzrozený vybojoval na nebi velkou bitvu proti silám Temnoty. Zemi zachvátila naděje i panika. Právě tak vstupuje Kolo času do své třetí části.
 |
Předně si řekněme jednu věc. Mám Kolo času rád, opravdu hodně rád. A Fantom printu jsem neskonale vděčný za to, že jej vydává. Bylo to odvážné rozhodnutí. A protože nemám moc iluzí o masovém českém vkusu, nemyslím si, že by Kolo času bylo mašinkou na prachy. Pojďme se tedy podívat na zoubek třetímu dílu…
Drak znovuzrozený coby Sandman fantasy ság…
Nejprve se nám dostane pohledu mimo hlavní hráče – tentokrát do pevnosti Dětí světla, kde stařičký Pedron Nial spřádá své plány, jak sjednotit lidstvo pod svou zástavu. Další příklad, jak je cesta do pekla dlážděna dobrými úmysly a neschopností být tolerantní a otevřený jinakosti.
Pak už nás Kolo chytí a hodí do víru dění. Perrin si dělá starosti s vlky ve své hlavě, Rand se hádá s Moirain a v lesích se plíží trolloci. Egwain, Nyneiva a Elain se vrací do Tar Valonu a Mat se konečně dočká léčby. Jenže i v srdci Světla se skrývá nepřítel a všichni se musí dát znovu na cestu.
Z hlediska celé ságy je na Draku znovuzrozeném nejzajímavější, že navzdory svému názvu není o Randovi. Sám zde v podstatě vystoupí jen párkrát, a přesto je přítomen v každém činu těch dobrých, i těch zlých. Trochu jako některé sandmanovské povídky Neila Gaimana, kde Morfeus sloužil třebas jen coby pozadí jedné stránky, ale aktivně do děje nezasáhl.
Jordan si samozřejmě nemůže dělat nároky na Gaimanovu genialitu, ale provedení tohoto fíglu má na vysoké úrovni. Když už nic jiného, je to elegantní řešení, jak se zbavit nudných popisů každé zastávky, rozdělání ohně, úlevného vyslyšení volání přírody… no znáte ty, výtky vůči putovním ságám, no ne? Tak tady to Jordan opravdu osekal.
A tím se dostáváme k největšímu kladu třetího Kola času.
Dynamika, dynamika, dynamika
Drak znovuzrozený má úžasný spád. V rámci ságy patří k nejméně obsáhlým dílům, přitom nabízí celou řadu památných scén (osobně si vždy vychutnávám celou Matovu linii – od cvičného souboje na hole po návštěvu Caemlynu). Je tedy logické, že se čte jedna báseň. Jordan navíc v druhé polovině knihy vybaví každou dějovou linii nějakým tím deadlinem, který spád a tempo ještě podtrhne.
Díky tomu je pro mě Drak znovuzrozený nejlepším dílem série, byť následující Stín se šíří mu šlape na paty. Odhaluje celou řadu detailů Jordanova světa (bělokabátníci se konečně stávají plnohodnotnou silou, Tear je fascinujícím státem, Tar Valon je prostě Tar Valon a Aielové… ach, Aielové!) a každá z postav si projde na dobu vzniku ságy podivuhodnou cestou a emocemi.
Kolo času není jen o akčních scénách a magických udělátkách, ale o postavách a jejich osudech. Takže určitě nepřekvapí, když napíšu, že Draka znovuzrozeného k vrcholu celé ságy bez problémů táhnou Mat s Perrinem. Jedná se o ohromný vklad do dalších dílů, kde přeci jen Randova linie musí občas jakoby stát na místě. Jordan bude mít vždy v rukávu pár králíků z Dvouříčí i odjinud.
V Drakovi znovuzrozeném je vytáhl nejkouzelněji a oni si ukradli jeviště pro sebe. A já jsem za to rád.
| 90 % |
Informační hodnota pro nezasvěceného je hmm… velmi nízká
Sitko
Což se stává, když někdo “nezasvěcený” čte recenzi 3. dílu úzce navazující ságy.
No ono se to dá napsat i jinak, články zde to koneckonců dokazují již roky.
Nuda
Tuhle ságu jsem vydržel číst 4 a půl dílu. Totální nuda v kopě postav, ve kterých se absolutně nedá vyznat. Furt jen řeči, jak jsou některé postavy mocné a když se objeví nepřítel, tak se z toho tak tak vylížou… Ne prostě v půlce pětky jsem odloužil a už nikdy víc. Knihy jsou v dobrém stavu, tak je prodám. Kdyby měl někdo zájem, kontakt na mail. 1KS za 200,- 🙂
Teďka jsem začal číst Tetovaného a to je parádně originální příběh. 🙂
Vojta: Tak to asi nedáváš většinu ság. Myslím, že Kolo času je s počtem postav jedna ze střídmějších. Například v porovnání s Malazskou knihou padlých nebo Hrou o trůny.
Kolo času obsahuje velmi originální fantasy prvky, škoda, že jsi nevydržel déle. Ale je pravdou, že zrovna 4. a 5. díl je trochu utahaný. Je to hodně o charakterech.