Další rok je za námi, a to kromě jiného znamená i další uzavřený ročník literární soutěže Cena Karla Čapka. A jako tradičně, i tentokrát k této soutěži vychází dva sborníky. První nese hrdý název Mlok – zde si čtenář může přečíst díla, která se umístila na předních místech soutěže. Druhým je pak sborník Kočas. Zde jsou publikovány povídky, které sice neuspěly, ale podle názoru editorky Jiřiny Vorlové si zaslouží být publikovány.
Steampunkové vzducholodě, roboti všeho druhu, obludní mutanti, vesmírné lodě se složitou technikou, emzáci přátelští i bojechtiví, cesty časem, bezpohlavní počítačoví magoři i depresivní futuristické město plné vyumělkovaného štěstí pro milovníky sci-fi, stejně jako prastaré mýty a artefakty, obrovití draci, duchové předků, sliční princové, neohrožení lovci a mocní mágové, zapomenuté receptury a podivuhodné výtvory dávných alchymistů pro příznivce klasické fantasy – to vše je obsaženo v tomto Kočasu. Najdete zde příběhy dobrodružné a akční, dramatické plné psychického napětí i humorně laděné psané s lehkou nadsázkou, povídky o lásce i o pomstě, o válce a boji o přežití, o vědeckém bádání a lidské zodpovědnosti, ale i takové, které mají hlavně pobavit. Zkrátka, Kočas – to je pro každého něco!
Sborník otvírá úvodník samotné Jiřiny Vorlové, jehož jediným účelem je navnadit nás na texty uvnitř. Samotných povídek je v něm pak šestnáct, a tentokrát není žádný z autorů zastoupen vícekrát. Krátké medailonky, přibližující nám všechny zúčastněné, pak celou publikaci uzavírají.
Pokud bychom měli sborník definovat jediným slovem, pak je tím správným slovo pestrost. Ať už co se týče rozsahu, kdy jsou nám představeny povídky o rozsahu několika desítek stran až po několikastránkové hříčky, tak pestrost tematická. Jsou zde texty spadající do žánru hard sci/fi, steampunku, a nebudeme ušetřeni ani klasické fantasy. Objeví se i variace na pohádkové téma.
Z žánru sci/fi zcela určitě zaujme hned první povídka od Romana Splítka Vypravěč, ve které dojde k sebeuvědomění palubního počítače vesmírné lodi. Otevřený konec pak způsobí mrazení v zádech. Rozhodně pěkně zpracovaná myšlenka, které by ovšem slušel i větší prostor.
To Bažiny od Dalibora Váchy nás zavedou do alternativní historie, v které hraje stále hlavní prim parní stroj. Jak má povídka sílu díky atmosféře, tak klopýtá na poli logiky a příliš omezeného uvedení do světa a jeho souvislostí.
Pro mne osobně je asi nejlepší povídkou celé sbírky Devadesát devět pírek od Viviany Stellaty. Autorka již není na poli žánrové literatury žádným nováčkem. Její text, ve kterém vypráví příběh přerodu jednoho hocha v muže, má vše, co od kvalitní fantasy povídky očekávám. Silné, zajímavé postavy, vývoj, dynamiku a nějakou tu akci. To vše na necelých čtyřiceti stranách.
Z celého souboru šestnácti textů jsem zvolil jen několik třešniček na dortu, neboť popisovat každý text zvlášť není smyslem této recenze. Smyslem je spíše konstatování, že se jedná o sborník, který nebude možná vrcholem vaší knihovny, ale který má svou cenu.
Ke slovu pestrost by se tak dalo přiřadit ještě druhé, nedokonalost. Na mnoha povídkách tohoto sborníku je cítit, že by ještě trochu úprav snesly. Někde víc objasnit souvislosti, někde se zamyslet na logikou zápletky, a někde víc vykreslit postavy. Ale možnost nahlédnout pod ruce autorům, číst i texty, které lze z nějakého důvodu považovat za slabší, to je šance, kterou u žádné jiné literární soutěže nemáte. A díky za ni.
- Jiřina Vorlová (ed.): Kočas 2015
- Obálka: Miroslav Dvořák
- Vydal: Nová vlna, 2015
- Počet stran: 255
- Cena: 225 Kč
Už jsem to tu asi psal, ale nedá mi to, obálka je vynikající.