Příznivci díla Timothyho Zahna a zejména čtenáři série „Kobra“ se po relativně krátké době dočkali pokračování své oblíbené knihy.
Válka Kober začíná přesně v okamžiku, ve kterém předchozí díl (Synové Kobry) končí. Průzkumná výprava na planetě Qasama je napadena a domorodci berou vyjednávače jako rukojmí. Po několika šarvátkách se sice výpravě podaří uniknout, ale ne bez jistých ztrát.
Při rozboru získané dokumentace se v souvislosti s Qasamany, jejich technologiemi a jejich „mazlíčky“ Móji (což jsou podivní draví ptáci žijící v jakémsi tajemném spojení se svými nositeli) naráží vědci na řadu záhad. Jaký je ve skutečnosti vztah či vazba Móje k jeho nositeli? Proč jsou města Qasamanů přizpůsobena potřebám Mójů? Tyto a další problémy jsou příčinou vyslání další průzkumné výpravy na Qasamu.
Zatímco druhá výprava sbírá dokumentaci, Jonny Moreau („první Kobra“) začíná chystat plán, jak vyhovět nabídce Troftů (z předchozího dílu), získat odměnu a přitom se vyhnout válce proti vlastnímu druhu, kterým Qasamané přes všechny své zvláštnosti a paranoiu jsou.
Válka Kober zjevně nepatří k Zahnovým špičkovým dílům, rozhodně se však řadí mezi kvalitnější dobrodružnou četbu. Evidentně jde o druhou polovinu(?) předchozího dílu, která pokračuje v násilně přerušené dějové linii. Některé postavy se tu dále vyvíjejí, řada témat je zde dotažena do konce a leckde se konečně seznamujeme s motivy jednání některých klíčových figur z knihy Synové Kobry. Oproti předchozí části nám Válka Kober nabízí více bojových akcí a méně zákulisních jednání, přesto tento díl není možno stoprocentně zařadit do kolonky „military sci-fi“. Z každého řádku je znát profesionalita autora, jednotlivé akce a jednání na sebe relativně logicky navazují, na nosnou linii v dobrodružném duchu je vázáno naprosto nedobrodružné „pozadí“, v němž se skrývají i řeší četné a nepříliš zjevné problémy nejrůznějšího rázu.
Rozdělením jednoho dílu na dva nakladatelství knize ani neprospělo, ani výrazně (u majitelů předchozího dílu) neuškodilo. Celá kniha působí všeobecně „tradičním“ dojmem – od s dějem nesouvisející obálky Davida Mattinglyho přes překlad a redakční práci až po formát a cenu. Knihu lze s klidným svědomím doporučit hlavně majitelům předchozího dílu, bez znalosti jeho obsahu se sice číst dá, ale jen velice „ztuha“.
