Zeměplošská série už překročila třicítku dílů a dvacítku let. Stala se fenoménem s nepřebernou plejádou postav a postaviček, zavazadel, strašáků, myší a skvělých nápadů. Tonička Bolavá je dnes už jednou z nich. Seznámili jsme se s ní v díle Svobodnej národ. Děvče od rány, prosté, ale ne jednoduché. Hrdin(k)a se vším všudy. Její nový příběh si v ničem nezadá s tím, co už prožila.
Moc vody mezi tím v Ankhu neuběhlo (haha), a Tonička nám maličko zestárla a rozhodla se stát čarodějkou. Krom ní se znovu setkáme s úžasnými Nac Mac Fígly, schizosomní čarodějkou slečnou Rovnovodovážnou, paní Klíšťovou a spoustou jiných figurek. Do této dobré společnosti Tonička skvěle pasuje se svou pádnou litinovou pánví a otevřenou hlavou i srdcem.
Jak také od autora čekáme, kromě veselých hlášek budeme svědky závažných situací. To, co je na T. Pratchettovi obdivuhodné, to je právě lidskost, s jakou dokáže popisovat všechny aspekty chování a života lidí. Taky jste už někdy potkali někoho, kdo jen proto, že vypadá, dejme tomu, jako čarodějka, dokáže přesvědčit spoustu ostatních o tom, že je velmi dobrá čarodějka? A to, až sama podlehne dojmu, že jí je doopravdy? A pochopit tento svůj omyl dokáže jen takřka za cenu vlastního kejháku? Tak to bude ten nejmenší zádrhel, který bude muset Tonička rozšmodrchat. Skutečně, to, co dělá čarodějku čarodějkou, sice může být klobouk, ale vidět ho být vůbec nemusí. Takové už jsou zkrátka dary Bábi Zlopočasné. Už jste někdy potkali bytosti, které mají takový strach ze světa okolo, že jedinou cestu, jak se s tím vyrovnat, vidí v tom, že ten svět chtějí zničit? I takové Tonička potká. A krom toho jednoho užvaněného čaroděje, pár zakřiknutých děvčat, která vlastně umí víc, než si myslí, samosebou Bábi Zlopočasnou, v magii podnikajícího trpaslíka, dalšího nedostudovaného čaroděje a ovce. A Na Mac Fígly.
Je to dobrá kniha. Výborně napsaná. To ale čekáme. Vtipná. To také čekáme. Má svou hloubku. Perfektní. Je třeba však přiznat, že v kontextu takové Noční hlídky nebo Posledního hrdiny je to kniha průměrná a nijak zvlášť nevybočující. Na druhou stranu, kéž by alespoň polovina vyšlých knih v žánru byla tak dobrá jako průměrný příběh od Terryho Pratchetta.
Jak je to s tim Poslednim hrdinou, vyšel někde jako paperback?
Noo, ja neviem. Som fakt velky fanusik Pratchetta, mam vsetky knihy po Svobodnej Narod (a to bol podla mojho nazoru slaby priemer), ale tuto si uz veru nekupim. Uz mi nestaci len to ze je to Zemeplocha, ja chcem KVALITNU Zemeplochu.
Terry
Mám takový dotázek…Kdysi jsem četl asi 6-8 prvních dílů Zeměplochy. Ne že by to nebylo občas vtipné, ale přišlo mi to moc “lehký” čtení a moc mě to nebavilo. Teď čtu Dobrá znamení, která T. P. napsal s Neilem Gaimanem a to je přes občasnou “srandu za každou cenu” chvílema moc hezký (zvlášť náboženské narážky). K dotazu – jsou skutečně pozdější díly Zeměplochy (20 a dál) o tolik kvalitnější než počáteční, jak tvrdí jeden kamarád, nebo jsou v zásadě stejné a tudíž nemá pro mě cenu je číst?:-) Dík!!!
Honza: myslím, že tvůj kamarád má pravdu 😉 hloubka se mění, ale zůstává. lidi se dosti různí v názoru; kupříkladu spousta jich považuje Podivný regiment za velmi slabý, já nikoliv (jen pointa je taková, hm, předvídatelná).ahem, všechny knížky jsou v zásadě stejné; mají začátek, střed a konec 😀 ne, vážně, najít na Zeměploše nevyčerpané téma není snadné, ale doufám, že má TP dost soudnosti…
Aznorb: Poslední hrdina, podle mých info, je k dostání jen v onom rozměrném a drahém “kresleném” vydání…
To Honza
Ono, kamarát ma isto zo svojho uhľa pohľadu pravdu.Ale podľa mňa, neskorá Zemeplocha je o dosť “vážnejšia” a dejovejšia ako tie prvé, kde skutočne šlo hlavne o komiku.
závislák =
NIC
a jeje, tak znova…chtěla jsem napsat, že můj komentář není moc objektivní, protože jsem typický pratchettovský hardcore maniak, ale pro ty kteří si stěžují, že tahle knížka se nedá porovnat s Noční hlídkou: Tonička Bolavá patří do stejné řady jako třeba Mauric, je pro mladší čtenáře, proto není tak “závažná”. Je vtipná, skvělá a má lehce výchovnou stránku. Jen počkejte, další dospělácká plocha bude určitě skvělá, jako ty předchozí =) BTW:velmi se mi líbil Regiment. Holt, chlapům se moc nelíbí, stěžují si, že je feministický….a ženským se líbí moc=)
Prachett = Těžké melodično, Stráže! Stráže!, Noční hlídkato jsou asi tři nej knihy co napsal…
ale z těch co sem četl sou všechny good…
To incomo:
Nojo, vidis, a ja Straze Straze ani nedocet.
Podivny regiment – to Luu
Hm… Jsem zenska, ale v Podivnem regimentu se mi zdalo, ze je tam tech zenskejch misto chlapu az moc. A nejsem uz dite, ale presto se mi Klobouk s oblohou libil. Moc.Za nejlepsi Zemeplochu povazuju Nocni hlidku. I kdyz Tezke melodicno ma taky neco do sebe. A dost, nebo tady vyjmenuji vsechny dily, protoze v kazdem se da najit neco, co je neopakovaltelne a nenapodobitelne – mozna i dik genialnimu prekladu pana Kanturka.
Pratchetta si vzdy rad prectu, ale par veci mi na nem vadi: velka predvidatelnost, vzdy stastny konec (Pratchett sve postavy zrejme miluje a kdyz je snad nechava okusit nebezpeci, ctenar mu na to holt neskoci), taky nechapu, proc opousti zname tvare jako Mrakoplas ci Baby Zlopocasna, jeho minule knihy jsou konzistnejsi, ty nove tekaji od zamereni pro mladsi ctenare (Svobodnej narod apod) po Vedu na Zemeplose (ta se mi libila ohromne).
Jo, a vite o tom, ze Svobodnej narod by mnel byt zfilmovanej? Melo by se to zacit natacet tento rok, mozna pristi…
Re: Terry
Nepřečetla jsem od TP všechno, ale pro mě jsou bezkonkurenčně nejlepší Dobrá znamení.
od Pratchetta som nečítal všetko, ale všetko čo som čítal som aj dočítal. Dobrá znamení nie.Možno to bolo tým , že tá kniha strašne smrdela po knižnici, no aj tak ma nezaujala.
tak uz som precital aj Dobra znameni:) nebolo to zle….koniec velmi pekne napisany…….ale druhykrat to citat nebudem: