Konečně vyšlo dlouho očekávané pokračování cyklu Kladivo a kříž Harryho Harrisona a Johna Holma. Ač jde o druhý díl ságy, kvalita zůstala zachována na úrovni znamenitého prvního dílu.
Shef, anglický spolukrál, buduje po porážce křížové výpravy válečné loďstvo, jehož jádro tvořené novou třídou plavidel spoléhá na palebnou sílu katapultů a celkovou změnu taktiky námořní války. S novými loděmi vyráží zasadit úder vikingským nájezdníkům směrem k dánskému pobřeží. Bitvu poblíž ústí Labe sice vyhraje, ale ocitá se sám a bez prostředků na pobřeží. Tím začíná jeho putování po zemích ovládaných Vikingy, “zpestřené” pronásledováním nepřáteli, intrikami lidí i bohů, bitvami a řadou neuvěřitelných dobrodružství. . Na kontinentu zatím církev sbírá síly k vytvoření německé říše. Jednotícím prvkem má být Longinovo kopí – zbraň, kterou byl probodnut Kristus na kříži a které zmizelo kdesi na severu poté, co Vikingové vyplenili Hamburk. Z území budoucí říše proto vyrážejí na sever misionáři doprovázení rytíři řádu svatého kopí, aby šířili víru a zároveň pátrali po vzácné relikvii. Zájmy všech aktérů se různě kříží, do příběhu zasáhnou svým specifickým způsobem i severští bohové.
V ději opět hrají významnou roli různé vynálezy a Shefovy vize. Plavidla vyzbrojená katapulty, pancéřová loď, mlýny, nové kuše, destilační přístroj, ale i “instruktážní” vize hlavního hrdiny zpestřují děj a posouvají ho dopředu. Nenásilně podané reálie vikingské Skandinávie spolu se zajímavými “vstupy” skrytého lidu (z popisu nelze blíže určit, zda šlo o kromaňonce či neandrtálce) ustupujícího civilizaci poddruhu homo sapiens sapiens dodávají příběhu na barvitosti.
Jak je zmíněno výše, druhý díl trilogie nijak nesnižuje laťku nasazenou prvním dílem. Po obsahové stránce je zaměřen spíše na cestování, než na bitvy. Hrdinovy vize již neukazují pouze budoucnost, ale poskytují i retrospektivní pohledy do minulosti a instrukce pro jednání v nejbližší budoucnosti, vyskytuje se zde i “přímý” zásah samotného Odina. Ač Harry Harrison v rozhovoru pro Ramax popřel, že se jedná o fantasy (partie “snění” přisoudil svému spoluautorovi), výše zmíněné skutečnosti toto tvrzení do značné míry vyvracejí. Na první pohled je tu možná více fantastických prvků než ve Stínu modrého býka, který lze řadit spíše mezi historické romány než mezi fantasy, neznamená to ale, že by tím utrpěla kvalita a čtivost (obou zmíněných děl).
Obrázek na obálce od Kevina Johnsona koresponduje s obsahem románu, redakční práce je též solidní, korektorovi uniklo jen několik málo překlepů. Za jedinou vadu lze považovat skutečnost, že na obálce nikde není uvedeno jméno spoluautora Johna Holma, ale zmíněný nedostatek nechť Vám nebrání v koupi tohoto znamenitého díla.
S knihou přímo nesouvisející problém se týkal distribuce, Podařilo se mi ji koupit až dlouho poté, co se objevila mezi novinkami na Fantasy Planet. V Ostravě byla zřejmě k dostání přinejmenším o týden dříve, než v Čechách.
