Sex, upíři, dlaci, sex, stříkance krve, tajné genetické laboratoře, nebezpečí a zase sex– je vám to povědomé? Již podruhé zavítáme do světa upíří vlkodlačice Riley Jensonové. A jako v předchozí knize, i teď jí půjde o život na každé stránce.
Od první věty vám bude jasné, že Riley Jensonová ani tentokrát nevyleze z maléru, nehledě na to, kolik hříšných polibků rozdá. Sotva se stačila srovnat se všemi nepříjemnými zjištěními z prvního dílu série (Volání úplňku) a už je znovu po krk v problémech. Během první knihy se naši hrdinku kdeco pokoušelo zabít, kdekdo ji podrazil a kromě zlomených kostí musela čelit i zlomenému srdci. V druhé knize to nemá o moc jednodušší, spíše naopak.
Riley se probudí nahá a celá od krve na neznámém místě, kromě mrtvého muže s rozervaným hrdlem nikde nikdo. Vzpomínky se topí v mlze a na nějaké rozmýšlení beztak není čas, protože ve tmě něco číhá, a to něco chce nebohé hrdince vyprášit kožich. A tak Jensonová znovu prchá, ale z ostře hlídaného komplexu obehnaného drátem se přeci jen uniká těžko.
Takže by to rozhodně chtělo spojence (nejlépe koňodlaka) a pokud možno sexy, aby s ním byla trocha zábavy i po akci. K té srandě přičtěte žárlivého upíra Quina, který se neumí rozhodnout, jestli Riley má nebo nemá rád (ale sex s ní má rád spolehlivě vždycky), vysoce nedůvěryhodného vlkodlčího expřítele Mishu, z něhož musí naše hrdinka tahat informace pro Direktorium (výměnou za sex, samozřejmě), a nezapomeňme ani na Kellena, vlkodlačího alfa samce, který v ní vidí svou životní družku. Vychází z toho docela slušný feme-harém a faktem je, že druhý díl knihy nabízí ještě více sexuálních scén a ještě barvitěji popsaných.
Někde mezi všemi těmi hříšnými polibky se navíc Riley pokouší spolu s výše zmíněnou tlupou milenců a s dalšími členy Direktoria vypátrat, kdo a proč se ji neustále snaží držet pod zámkem nebo alespoň zabít. Stopy směřují znovu do genetických laboratoří, kde se provádí zakázané mezidruhové křížení. Nezbývá než doufat, že se Riley dopátrá pravdy dříve, než se některý z mnoha pokusů připravit ji o život setká s úspěchem.
Druhá kniha Keri Arthur víceméně pokračuje v duchu prvního dílu. Hlavní hrdinka je neustále „pod palbou“ ať už na poli milostném či pracovním. Od první kapitoly nemá chvilku oddechu, na krk se jí sápou milenci i nájemní zabijáci. Bojové scény střídají scény erotické, a i přes nadlidskou schopnost regenerace je div, že Riley nevypustí duši už v polovině knihy. Před výkony, které podává, by totiž smekl i boxer křížený s pornohvězdou. Tedy Robert Rosenberg.
Co se týče akčních sekvencí, stejně jako ve Volání úplňku i v Polibku hříchu dojíždí na přílišnou popisnost, která jim ubírá náboj. Naopak u erotických pasáží se autorčin smysl pro detail stává plusem, dokáže z nich vykřesat maximum a naplnit každou větu patřičnou jiskrou. Celá kniha ostatně upřednostňuje spíše linii milostnou, než tu „detektivně akční“, což není na škodu, vzhledem k tomu, že se děj od minula příliš výrazně neposunul.
Pokud máte chuť okořenit si víkend erotickými fantaziemi, je tak Polibek hříchu dokonale žhavým adeptem.