Jurský Park III – Ciencin Scott

Jak většina z vás ví, úroveň těchto knih nebývá valná, většinou se jedná jen o bezduché plácání bez sebemenšího podtextu nebo pointy. Z těchto důvodů jsem k této knížce přistupoval opatrně, vlastně téměř s odporem. O to větším překvapením byla ta spousta zábavy, kterou jsem při čtení zažil.

Celý příběh je pro svět JP naprosto typický. Hlavním hrdinou je paleontolog Alan Grant, jehož jsme poznali již v minulém dílu. Ten si slíbil, že už nikdy nevstoupí na půdu prokletého ostrova, o kterém napsal dvě knihy. Jenomže víte, co se říká, nikdy neříkej nikdy. Granta navštíví solventně vyhlížející pár a požádá ho, aby jim dělal průvodce při vzdušném přeletu nad ostrovem. Paleontolog se dlouho vykrucuje, ale protože jeho výzkum zkamenělin, k němuž se vrátil, sužují finanční potíže, nabídku přijme. Tak se stane, že do jednoho letadla usedne slavný profesor, jeho žák a přítel v jedné osobě Bobby, manželé Kirbyovi a tři nepřátelsky vyhlížející neznámí. Celý výlet vypadá poklidně, jenomže…

Kirbyovi profesorovi zatajili, že na ostrově před osmi týdny (!) ztroskotal jejich třináctiletý syn a oni jej sem nyní přijeli hledat. Grantovo zděšení je nelíčené, když zjistí, že oni tři svalnatí “stevardi” jsou ve skutečnosti chladnokrevní zabijáci. Jak jistě sami uhodnete, tři profesionálové, na něž manželé spoléhají nejvíce, zemřou mezi čelistmi masožravých příšer jako první. Malý Eric má být někde tam, v džungli, úplně sám a vystrašený. A rodiče jej musí zachránit. Takhle se Grant opět ocitá v situaci, do které se už nikdy nechtěl dostat. Je sám, s bandou vystrašených ňoumů uprostřed pralesa, jemuž vládnou dinosauři. Záchrana je v nedohlednu, šance jsou mizivé.

Ano, vím, co si myslíte. To už tu bylo a máte koneckonců pravdu. JP 3 je typickým příkladem pořád stejné a přec jiné nastavované kaše a la Rambo. Tvůrci zde určitě spoléhali na kasovní úspěchy minulých dílů a, mezi námi, udělali dobře. Lidé si sice možná po zhlédnutí filmu uvědomí, že do kina přišli jen kvůli novým a neokoukaným záběrům dinosaurů, ale platí všichni, takže proč by se scénáristé měli zabývat něčím novým, že? Teď však zpět ke knize, ta mne totiž velmi mile překvapila.

Celý děj je opravdu jednoduchý, odehrává se v jediné dějové linii. Ztracený chlapec je po krátké době nalezen živ a zdráv a celá družina se vydává k pobřeží, kde je šance na záchranu největší. Celou cestu je honí krvežízniví raptoři, pterodonové, tyronasaurové a jim podobná havěť s úmyslem pozřít je. To z knihy dělá pouze další odvar minulých dílů. Neustálé honičky, útěky na poslední chvíli a nakonec i snad příliš sladký happyend to jen potvrzuje.

Tak proč se mi kniha tak líbila? Přesně to nevím, snad to bylo schopností autora dokonale vtáhnout do děje, snad dílem dobře pojatých dialogů, které v knize dominují. Snad samotná myšlenka znovuzrození dinosaurů mi přijde tak vzrušující, až krásná.

K tomu všemu je po nás přichystán i jeden bonbónek nakonec. Celý příběh se vešel na sto stran, což je v dnešní době poměrně málo. Proto je zde uveden i návdavek s názvem Trosečník, v němž mladý Eric Kirby popisuje oněch osm týdnů strávených na ostrově. Právě k Trosečníkovi bych měl asi nejvíc výhrad. Pojat je opravdu dobře, ale autor si při jeho psaní až moc vymýšlel. Chlapec přežije dva měsíce mezi dinosaury? Dobrá. Jen několikrát unikne o vlásek smrti? V pořádku. Avšak scéna, v níž Eric na kolečkových bruslích úspěšně uniká dvěma raptorům, mě dostala do kolen. Velmi barvitě je popisována jejich honička po opuštěné základně. Eric po rozzuřených dinosaurech hází různé předměty (VŽDY se trefí mimochodem), a i když je někdy sražen k zemi, bez problémů se otřepe a peláší pryč. Žádná boule, zranění, prostě nic. Takováto nestoudná nerealističnost na dojmu ubírá opravdu hodně.

Poslední chválu vyslovím grafické úpravě. Je skvělá. Bezvadná obálka, báječně udělaná vazba a pěkné ilustrace dělají z Jurského parku 3 jednu z nejlépe technicky provedených knih na trhu.

Nenaleznete zde žádné psychologické drama, složité popisy postav či prostředí, ani žádný větší přínos k JP jako takovému. Přesto si ji kupte, bude se líbit zvláště náctiletým čtenářům. Jen si nemyslete, že čtete bůhví co. Pokud od knihy nebudete nic čekat, budete spokojeni.