Na konci prvního dílu jsme opustili Caima ve chvíli, kdy předal království do rukou královny Josefíny. Sám odmítl vládu po jejím boku a opustil město Otir s jeho temnými uličkami. Pátrání po jeho minulosti ho totiž vede na sever. Tam, jak doufá, nalezne odpovědi nejen na otázky o svém původu, ale i o své schopnosti vládnout stínům.
 |
Jak sám ale brzo zjišťuje, cesta na sever nebude vůbec jednoduchá. Nepokoje zmítají celým krajem a dlouhotrvající mocenské napětí se změnilo v otevřený boj. Caim se tak opět ocitá uprostřed konfliktu, ve kterém se rozhoduje o budoucnosti téměř celého království. Ke svému úžasu zjišťuje, že navíc není jediný, kdo vládne stínům a narůstá v něm podezření, že někteří zúčastnění vědí o tom, co se děje víc, než dávají najevo.
Druhý díl série Stín od amerického autora Jona Sprunka nás bez čekání vrhne do toho, co je jednoznačně nejsilnější stránkou těchto knih. Do akce. Navíc do takové, ve které hlavní hrdina dostane pořádnou nakládačku. Není se co divit, protože s jeho schopnostmi, jak byly na konci prvního dílu nastaveny, by mohl vyřešit nepokoje na severu mávnutím ruky. Takhle se musí po celou dobu vyrovnávat se zraněními utrženými v úvodu.
A hned narážíme na první problém. Jak je pro akční autory občas typické, jeho zranění jsou mírně řečeno variabilní. Když se to zrovna hodí, hrdina pro ně jen těžko vydýchává poskakování vozu po kamenité cestě, aby vzápětí bez mrknutí udělal salto přes nepřátele.
Vím, vím, jsou to detaily. Ale právě v akčním příběhu, ve kterém hltáte odstavec za odstavcem, děj se řítí vpřed, vy to prožíváte a najednou… Koukáte na stránku a říkáte si: Co? A obstojně vybudovaná atmosféra je pryč.
Ale abych pořád jen nekritizoval. Na knize je znát, že autor se pomalu, ale jistě vypisuje. Logických kopanců, nebo v minulé knize hojně používaných řešení typu deus ex machina, znatelně ubylo. Ale jednu věc si přece jen neodpustím. V samotném závěru knihy se těhotná královna vydává na dlouhou cestu na sever. A do toho začíná romanticky sněžit. Opět: Co? Autora by asi měli posadit na koně s připínacím těhotenským břichem. Popřípadě by se mohl zamyslet, jak často asi ve středověkém světě vyjížděli cestáři sypat silnice.
Severské prostředí autorovi sedí a velmi obratně využil v poslední době oblíbený motiv vikingů. Z něho si vzal vzezření, kmenové rozdělení a trochu názvosloví. Atmosféra drsného severu, bez toho, že by šlo o stodvacátou variaci na téma.
Příběh nás navíc zavede i do země stínů. První střípky toho, kdo Caim je a proti komu se bude muset nakonec postavit, začínají zapadat do skládačky.
Přes některé začátečnické, opakující se chyby, je znát vývoj autora a jeho druhá kniha se už znatelně více podobá dobré akční fantasy, ne na papír přepsanému béčkovému akčnímu filmu.
Neúprosné severské země… V Otiru stál na vrcholu potravního řetězce. Zabiják, kterému se nikdo nevyrovnal, temný noční stín. Tenhle život ale Caim opustil, když dopomohl královně na trůn.
A nyní ho opět volá minulost. Při pátrání po pravdě o zmizení a vraždě svých rodičů najde Caim zemi zotročenou Stínem. Pronásledován svody Druhé strany se zaplete do války, se kterou nechce mít nic společného.
Existují ale věci, které syn Stínu nemůže ignorovat, a boje, před kterými nemůže utéct.
V této bitvě však Caimova síla ani jeho schopnosti nebudou stačit. Nikdo totiž nedokáže odolat vábení Stínu.
Název Syn stínu
Autor Jon Sprunk
Obálka Michael Komarck
Počet stran 303
Vazba brožovaná
Vydavatelství FantomPrint 2013
Doporučená cena 239 Kč
