Jsou dny, kdy máte pocit, že se dá začít znovu. Že minulost lze nechat za sebou a vykročit směle k novým zítřkům, které budou lepší než všechno, v čem jste se až dosud brodili. Že jde stát se jiným člověkem. Pak jsou ale dny, kdy se minulost vrátí, natrhne vám anál palcátem a ještě se vydělá do dutiny ústní. Život je holt peklo na kolečkách.
 |
Přesně takovými dny zrovna prochází Sty Jižní. Nechala zločineckou minulost minulostí, vrátila se k rodině a rozhodla se věnovat farmaření. Úspěšně. Život se zklidnil, a i když byl plný dřiny, alespoň člověk neusínal ve strachu z oprátky. Pak ale přišel den, kdy jí někdo vypálil domov a unesl dva sourozence.
To nemůžete nechat jen tak. Nelze se sklonit, přijmout ránu a začít znovu. Ne, když víte, že je alespoň minimální šance, že členové vaší rodiny stále žijí. A tak začíná pouť napříč divokou a nelítostnou krajinou. Nejde o pomstu nebo záchranu světa – Sty Jižní chce jen získat zpátky to, co tvořilo všechen její život.
Devítiprstý seveřan utekl ze své domoviny, aby unikl dosavadnímu životu, který spočíval v zabíjení, zabíjení a zase zabíjení. Přísahal, že už nikdy nepodlehne bestii ve svém nitru a že pro novou rodinu, která mu dala práci na farmě, udělá vše, aby ji ochránil. Změnil si jméno na Jehně, stal se zbabělcem a začal znovu. Lépe. Když pak společně se Sty Jižní dorazil ke spálené farmě, uvědomil si, že jednu z přísah bude muset porušit.
Právník Temple už léta pracuje pro Nicoma Cosku a jeho žoldnéřskou kumpanii Bratrstvo dobrotivé dlaně. Díky své panické hrůze z násilí přišel ve svém životě o vše – o hrdost, rodinu i smysl bytí. V momentě, kdy žoldáci přijmou zakázku na pronásledování povstalců v Dalekých krajích, si uvědomuje, že nepůjde o nic jiného než masakrování obyčejných farmářů. Něco se v něm zlomí a najedou je dezerce jedinou cestou, jak si zachovat zdravý rozum.
Ironie osudu jej svede dohromady se Sty Jižní a Jehnětem, a jeho život dostává nový smysl. Optimističtější. Jak dlouho však bude trvat, než realita vrátí úder?
Román Rudá země „britského řezníka“ je svým způsobem klasickým westernem. Neohrožení pistolníci jsou nahrazeni bezskrupulózními rabiáty s meči, indiánští válečníci barbarskými Duchy a Divoký západ Dalekým krajem. V těchto kulisách se rozehrává prostý příběh honby za záchranou blízkých, a především pak záchrany sebe sama. Naleznete zde přehršel klasických kovbojkových motivů – poutníky, zlatokopy, honičky na vozech, střety s indiány, proslulé stopaře, souboje v pravé poledne a mnoho dalších.
Některé scény jsou předvídatelné, některé okoukané, jiné znáte odjinud – přesto do jednoho plní účel na jedničku. Znalci si vychutnají narážky na kultovní díla, neznalci nemají důvod cítit se opomenuti. Háv fantasy pak funguje zcela nenásilně, protože jak už je u autora zvykem, magie tvoří jen drobek díla, zbytek je o lidech a krajině. V tomto ohledu román v mnohém připomíná Na ostřích čepelí Miroslava Žambocha, samozřejmě ovšem v drsném Abercrombieho stylu. Nebo Nesmiřitelné ve fantasy, kdy autor opět poetickou epiku fantasy románů překrucuje do reálného obrazu, v němž jsou obsazeni skuteční lidé se svými slabostmi.
Pravdou je, že tenhle recept je už u Joa Abercrombieho trochu ohraný, takže komu nesedl předtím, neosloví jej ani nyní. Komu naopak vyhovuje, bude víc než spokojený. Osobně řadím Rudou zemi k autorovu nejpřímějším a nejpropracovanějším románům – vyhnul se opakování motivu jako v Nejlépe chutná za studena, má rozmáchlejší děj než Hrdinové, a na rozdíl od Prvního zákona se drží hodně při zemi a nepouští se do obr epiky.
Velkým pozitivem je, že příběh uhání doslova od první strany. Autor se umně vyhnul dlouhému vysvětlování co, kde, kdy a jak, a rovnou jde k věci. Jistě, samotné putování a následné komplikace by mohly být i kratší. Na druhou stranu, proč krátit zápletku, která i přes počet stran šlape bez problémů? Trochu nevýhodou je, že Abercrombie koncipuje román jak pro staré čtenáře, tak i pro nové. Tím se dostává do zvláštního rozporu, kdy se nevrací příliš k minulosti postav z předchozích románů, ale u těch nových naopak ano.
Což je trochu škoda, protože uvést věci na pravou míru by autora stálo minimum a často by to ocenili i čtenáři, kteří jeho minulé knihy načteny mají, ale v postavách drobně plavou. Ovšem nemusíte se bát žádného chaosu – to důležité vám docvakne, a když ne, nehraje to velkou roli.
Přestože je Rudá země jednoduchou dobrodružkou, i zde se místy projevuje autorův manýrismus. Vynikají intermezza, která vám umožní nahlédnout do mysli jak žoldnéřů z Bratrstva dobrotivé dlaně, tak odvážných osadníků ze Společenství; jsou sice řemeslně skvělá, ale při ohlédnutí zpátky si uvědomujete, že jen natahují rozsah románu.
Dává to však vedlejším postavám širší rozměr, a především to z nich dělá reálné lidi, s jejichž motivací sice možná tak úplně nesouhlasíte, ale rozhodně ji alespoň chápete. Faktem je, že tyhle kudrlinky jsou v důsledku skutečně jen kudrlinkami. Možná ale právě tyto drobnosti a zbytečnosti jsou tím, co dělá z Abercrombieho románů díla výrazně lepší, než je standard anglo-americké fantasy scény.
Rudá země je opět románem samostatným, fungujícím i bez znalostí předchozích autorových knih, což je neocenitelná výhoda v době, kdy všechny možné -logie a ságy nemají konce. Je to román drsný, syrový a v mnoha ohledech dosti depresivní. Život už je holt takový a buďme realisti – drsná doba v drsné krajině bude logicky obsazena drsnými hrdiny.
A tak ne vše končí úplně bezvadně, ne všechny postavy dostanou, co si zaslouží. Přesto se podařilo zachovat alespoň zdání jisté spravedlnosti, která je pro dobrodružnou literaturu tak podstatná. A to je pravděpodobně poslední detail, kvůli kterému považuji Rudou zemi za další vynikající fantasy román Joea Abercrombieho.
Joe Abercrombie: Rudá země
Nakladatel: Polaris
Překlad: Olga Machačová
Obálka: Laura Brett
Rok vydání: 2013
Počet stran: 440
Rozměr: 130×200
Provedení: paperback
Abe
Nejvíc překvapil chudák Gama Zlatý,jinak jsem ale nezaznamenal nějaký ten skvělejší moment.Obě předchozí knihy mi přišly mnohem lepší,ale možná to bude taky tím,že jsem před Rudou zemí četl vůbec poprvé zmiňované Na ostřích čepelí a to ve mně rezonovalo ještě během četby o Sty Jižní.Třeba to bude na druhý pokus lepší,ale cítil jsem z toho trochu křeč.
plešatec
Mně se líbily všechny Abercrombieho knihy je u mne na 1. místě pak dlouho dlouho nic a pak možná Erikson,je to drsné ,realistické a kruté jako život,chtěl jsem napsat stručné ale tato kniha je dost ukecaná jako staré dobré westerny z padesátých let a ta kniha western je! se vším všudy.Já jsem u ní každopádně chrochtal blahem a chtěl bych ještě sehnat Nejlépe chutná za studena ,tu jsem ještě nečetl.
Na ostřích čepelí?
2 Plešatec: Nic proti Žambymu, ale Abercrombie je opravdu jiná liga.
to N-10-Tikki
Já nenapsal,že je na stejné úrovni.Ale tyhle dvě knížky srovnání snesou.
Žamboch a Abercrombie srovnání snesou. Žamboch sice útočí silným hrdinou a Abercrombie se toho silného hrdinu snaží znemožnit úklady života. Autoři sice na čtenáře neútočí stejnou rukou, ale útočí podobnými nástroji. A kdo je lepší, to si musí každý čtenář rozhodnout sám.
to Jan Michálek
Vůbec jsem nepochopil co se snažíš říct.
….
Tak srovnání snese ledacos …. pro mě za mě třeba i Karkulka a Zlomený meč:-). Otázkou je zda to má smysl:-).
Na druhou stranu, jsou i horší způsoby trávení času:-))).
BTW …. autoři na čtenáře útočí? A dokonce nástroji? Kam to ten svět spěje :-)))!
no myslel jsem to dobře, ale uzemnili jste mě
Hodně dobrá kniha. Některé pasáže jsem četl minimalne 10x dokola. Prostě mistrovská práce. Spisovatelova kvalita je stále na vzestupu. Jedna čast mi připomnela film Ochrance (Akira Kurosawa) nebo jeho predelavku s Eastwoodem.
slabší a slabší
První zákon mi splnil přání o kvalitní fantasy a je to nejpovedenější fantasy věc, co jsem četl. Další knihy se bohužel neblíží této kvalitě ani náhodou. Nejlépe chutná za studena byl takovej Kill Bill, nebýt propracovaných charakterů, je to o ničem, ale pointa je super. Hrdiny jsem nedočetl a Rudá země vůbec neodsýpala a měsíc po dočtení neumím říct, co tam bylo zajímavého.
Kvalitou psaní je Abaercrombie i tak ale někde hodně vysoko.
Jo a hodně mi vadila linka s Coscou, ten člověk se knihu od knihy mění a mění.
To Walome
Tak to by tě mělo potěšit, že s jeho změnami je už konec:-).
to MichaelS
následující příspěvek je SPOILER!:
a) spoiler, b) nikdo netvrdí, že se nedočkáme nějakýho prequelu nebo povídky, c)jeho skon bylo vyloženě předvídatelné zklamání
to Walome
No…hezkých pár let se dočkáme tak max té nové série, o které sám A na svém webu píše, že její cílová skupina je 14-17 ….. takže bych Coscu fakt neřešil:-)