JFK 18 – Naganty a vlčí máky – Vrbenská Františka

Naganty a vlčí máky však pokládají otázku: „Vyplatilo se skoro deset dílů dlouhé čekání na misi Františky Vrbenské?“ – „Ano, na tohle pokračování by se vyplatilo čekat třeba i osmnáct let. Některým čtenářům.“

Něco takového totiž John Francis Kovář ještě nezažil.

Jako renegát si nemůže moc vybírat – a tak bere práci, která je. V tomto případě doprovod profesora literatury „motýlářského typu“, jehož rozhodnutí obrátit Sibiř i Mongolsko naruby při pátrání po Jaroslavu Haškovi přímo vyvolává tázavé povytažení obočí. Co je ve hře, že nemůže počkat na návrat budoucího slavného spisovatele do Prahy? A co s tím má společného X-Hawk, jeho takřka nesmrtelný pohůnek a baron Ungern-Sternberg? A na jaké straně stojí komsomolka s šamanskými schopnostmi a básnířka Altyn Tuulaj, rudý intelektuál Aksan a Jakov, jehož vztah k socialistickému zřízení a šmelině je poněkud specifický?

Odpovědi – spolu s množstvím dalších věcí, které by nikdo příčetný v dobrodružném čtivu ani nehledal – najdete v knize. Spolu se svižným, akčním dějem, hutnou atmosférou a Ruskem občanské války popsaným tak plasticky, že jeho obraz se bude vkrádat coby volná asociace i při sledování historického dokumentu.

Františka Vrbenská studium reálií rozhodně neodbyla, stejně jako úvahy nad textem. Slovní obraty, stylizace a výstavba vyprávění jsou podřízeny prostředí. Několikrát se mění; vyprávění na způsob spisovatelských vzpomínek, naturalistické líčení Ruska občanské války, rozmach podezřele připomínající byliny a Oloncho…

To vše mění Naganty a vlčí máky na jedinečný klenot a úžasnou miniaturu. Je otázka, do jaké míry jsou však kompatibilní se sérií Agent JFK, nebo spíš se cyklem tak, jak si ho představuje jeho průměrný čtenář.

Kniha stojí na skloubení průměrné dobrodružné složky a nadstavby, k jejímuž rozklíčování se hodí mít nějaké poznatky minimálně ze školních lavic. Je otázkou, co a do jaké míry si užijí ti, jimž není známá existence Jaroslava Haška a alespoň některých jeho životních peripetií a válku „rudých“ a „bílých“ vidí jenom jako dva, tři řádky dějepisné učebnice.

Základním průšvihem je ale délka. Naganty a vlčí máky by potřebovaly minimálně dvojnásobný počet stran, aby vše fungovalo, jak má. Košatý styl vyprávění se nemůže rozvinout se vší kadencí, detaily nemohou pořádně okouzlit a vyniknout, protože působí jako přecpaná muzejní vitrína. Volnější tempo by dalo možnost si vše vychutnat do poslední kapky. Více dějových linií by se mohlo lépe podporovat a vytvořit komplexnější mozaiku. Přechody stylů by byly plynulejší, ještě elegantnější, než jsou.

Pro mě osobně se Naganty a vlčí máky – byť každý titul z jiných důvodů – dělí spolu s Hlávkovou Odplatou 1 o titul nejlepšího dílu série. Přesto bych si netroufla dát ruku do ohně za to, že jsou „dobrý Agent JFK“. Ale každopádně jsou skvělou knihou.

Společnost TopRetroTrans (TRT) poskytuje jen absolutně dokonalé služby. Když si kulturologický institut objedná solitérní výpravu do minulosti vzdálené více než tisíciletí, najmou coby průvodce již osvědčeného specialistu… jistého Johna Francise Kováře. Začíná pátrání po stopách literáta Yaroslawa Hashka: dvacátá léta dvacátého věku, Sibiř, Mongolsko, Čína. Ozbrojené oddíly rudých, bílých, ale také černých a zelených. Mladí kolchozníci, sovětsko-mongolské črezvyčajky, intervence, šílený baron Ungern-Sternberg, černí šamani, lamaistické kláštery, středověké žaláře Urgy, záhadný národ Lusů… a krásná komsomolka Altyn Tuulaj: „Svůj svět si musíme zasloužit!” (anotace)

• Agent JFK 18: Naganty a vlčí máky
• Autorka: Františka Vrbenská
• Forma: paperback
• Počet stran: 240
• Cena: 199 Kč
• Vydal: Triton, 2011