Jeskyně černého ledu 2. – Starobylé proroctví – Jones J.V.

Děj dál postupuje v několika liniích: V první a té nejhlavnější jsou samozřejmě Ash a Raif doprovázení strýcem Angusem a pronásledováni sedmou v čele s Maraficem Očkem a mágem Veysem. Další větví je válka mezi klany, které někdo dovedně rozeštvává proti sobě. Zde se střídá pohled Psího lorda Vayla z klanu Bluddů a jeho úhlavních protivníků klanu Blackhailů. Další část je věnována Pentheru Issovi, vládci Spire Vanis a mágovi, jenž objevil způsob jak čerpat magii ze svého vězně v hloubi věže. Novou postavou objevující se na scéně je Magdalena  Skrčená, nájemná vražedkyně. Osudy těchto lidí se vzájemně proplétají. Mimo nich je v knize spousty vedlejších postav, jejichž skutky zdánlivě nesouvisí s dějem, ale v konečném důsledku ovlivňují i činy hlavních hrdinů.

Abych nekazil požitek z četby jen naťuknu z děje. Dozvíme se, kým je  vlastně Ash, a proč jí volají tajemné hlasy, aby vsákla. Dále, co je to Jeskyně Černého ledu a proč je tak důležitá. Také jsou v knize skvělé ukázky z „vysávání“ magie z těla Bezejmenného Issem a jejím provozování Ash. Klanové války pokračují s neztenčenou silou a zároveň se odhaluje jejich pozadí.  A částečně se také zvedá rouška nad tajemným národem Sullů.

Příběh paní Jonesové se rozrůstá do šířky. Po trošku trhaném rozjezdu v první knize se valí vpřed s ničivostí laviny a strhává čtenáře s sebou. Je třeba se hodně nadechnout, nebo se vám může stát, že nevystačíte s dechem! Pozor na to. V Americe vyšla Jeskyně jako jedna kniha o osmi stech stránkách, takže gradace děje probíhala postupně. Je myslím škoda, že nikdo u nás není schopen vydat víc než šesti set stránkový „tlustopis“. Bylo by určitě zajímavé zkusit si někdy dílo přečíst tak, jak ho čtou v mateřské zemi autorky.

Abych se vrátil zpět k Jeskyni. Alespoň podle mě je to výborná ukázka čisté fantasy takového toho „severského“ stylu.   Většina čtenářů si pod pojmem „severský“ automaticky přiřadí slovo „vikingský“ jako nejznámější. Ale příběh paní Jonesové je odlišný. Její Severní Teritorium je mnohem drsnější a tvrdší. A tato země rodí lidi, kteří se s ní dokáží poprat a zůstat naživu. Drsné, ale čestné. A taky tvrdohlavé. Takový je i Raif Sevrance. Své sliby bere vážně a chrání Ash proti všem. Ona ho za to obdivuje a je mu vděčná, že se od ní neodvrátil. Oba dva se potřebují a pouto mezi nimi se prohlubuje. A když jí nese sněhovou pustinou…(Dost už, nesmím vás ochudit o jednu z nejkrásnějších scén celé knihy.)

Hrdinství hrdinů může vyniknout, když proti nim stojí ti správní „odporňáčtí“ padouši. A Penthero Iss spolu s Maraficem Očkem takovými padouchy jsou. Jeden je „slizoun“ libující si v intrikách a magii doplněný poměrně inteligentním zabijákem, který si lebedí v hrubé síle. Nyní se k nim přidává i Magdalena Skrčená. Nájemná vražedkyně, na které se autorka opravdu vyřádila. Vytvořila u ní velmi uvěřitelný profil chladně kalkulujícího zabijáka, jenž si své kroky vždy promyslí. Řeknu Vám, nechtěl bych, aby po mě ona šla!

Vydavatelství Classic mi Jeskyní Černého ledu padlo opravdu do noty. Zajímavé je, že se z knihy nedá nikde zjistit, že její autorkou je žena. Na obálce, uvnitř i vzadu je vždy jen J. V. Jones. Je to záměr nebo náhoda? Myslím, že většina čtenářů se už poučila, že ženy píší stejně dobré knihy jako muži. (Mimochodem její křestní jméno je Julie.)

Jinak práce nakladatelství u tohoto titulu není nejhorší. Chyb není tak moc a v textu se většinou ztratí. Co je ale opravdu „hnusné“, to je ilustrace na obálce! Oproti prvnímu dílu je o sto procent horší a celkově pro mě zklamáním. Classic se zatím vyznačoval líbivými obálkami. Přitom originál má ještě lepší obálku, než byla ta první classikovská.

Už se těším na další knihu paní Jonesové.

Hodnocení 6,5/10 – kdyby byla lepší obálka bylo by 8/10