Těsně před prázdninami vydal Návrat příběh Lina Cartera “Jandar z Kallistó”. Autor ho věnoval Edgaru Rice Burroughsovi a nelze popřít skutečnost, že v Jandarovi mají jak Tarzan, tak “Pán Marsu” důstojného nástupce.
Úvodní část knihy obsahuje mapu a pro daný subžánr typické vyprávění o tajemném rukopisu, který autor čtenáři “pouze předkládá”. Po tradičním úvodu následuje vlastní příběh, ve kterém hlavní hrdina, vlastním jménem Jonathan Andrew Dark, popisuje nejprve vlastní dětství a dospívání (velmi stručně), posléze přechází ke svému působení ve Vietnamu, k náhodě, která ho přivedla na Kallistó, a k následujícím dobrodružstvím.
Kallistó je světem karmínových džunglí, divokých hor, nebezpečné zvěře a několika inteligentních ras (z nichž přinejmenším jedna není lidská), vedoucích mezi sebou válku. Společnost je na vývojovém stupni pozdního středověku (či raného novověku), existují zde hordy kočovníků, městské státy, jistý druh otrokářství a svou roli zde hraje i vzduchoplavba. V tomto exotickém prostředí se čtenář stává svědkem nejrůznějších událostí, ať už jde o lovy, souboje, intriky (místní politiku), či navazování přátelských vztahů mezi příslušníky rozdílných ras, resp. živočišných druhů.
Samotné vyprávění je ve stylu “Pána Marsu”, zápletka v zásadě odpovídá prvnímu dílu zmíněné série. V žádném případě ale nejde o plagiát, styl je sice obdobný, ale hrdina i používaný slovník odpovídají době vzniku díla (1972), a navíc vypovídají o autorovi, jeho zálibách a zdrojích inspirace.
Celý příběh je napsán v lehkém stylu jako typické odpočinkové čtivo (i když překlad na některých místech působil poněkud neobratným dojmem) a mohu jej vřele doporučit milovníkům jednoduchých, dobře napsaných dobrodružných příběhů. Obrázek na obálce sice odpovídá duchu díla, ale už byl použit dříve na jiné knize. I když opravdu nejde o literaturu pro intelektuály, kvalitou toto dílo nebetyčně převyšuje běžné výplody typu Mark Stone a řadí se do vyšší kategorie (minimálně o třídu) dobrodružné literatury.
