Jaký je váš Index hrůzy?

Doktor Alexander Hoffmann obdrží opravdu nečekaný dárek. Je jím první vydání knihy od Charlese Darwina Výraz emocí u člověka a u zvířat, které je doplněno o fotografie chovanců z blázince v Surrey. Kniha se zaobírá emočními stavy, jako je smutek, zoufalství, radost, vzdor a strach. Ale proč někdo takto drahou knihu Alexovi poslal? Je možné, že to má spojitost s jeho novým projektem VIXAL-4? VIXAL je totiž algoritmus, který předpovídá pohyb financí na trzích pomocí strachu a paranoi.

Od té doby, co Alex knihu dostane, se začnou dít zvláštní věci. Ještě tu noc ho s manželkou přepadnou v jejich přísně střeženém domě. Je to jen shoda náhod? Alex se pouští do pátrání, a když odpovědi pomalu začínají vyplouvat na povrch, všichni v jeho okolí, ale i Alex sám, začínají mít pochybnosti o jeho duševním zdraví. Buď Alex začíná být schizofrenní, anebo si s ním někdo velmi krutě pohrává.

Kniha Index hrůzy se zaobírá třemi důležitými tématy. Tím prvním je strach a paranoia. Různé formy strachu nás provází po celou dobu, ať už jde o pohrávání si s Alexem, vysvětlení algoritmu VIXAL-4, který je na strachu postaven, až po různé citace na začátku každé kapitoly. Autor si se čtenáři pohrává a podsouvá jim různé informace tak, aby ani oni nevěděli, zda je to vše jen výplodem Alexovy fantazie, anebo to na něj opravdu někdo celé důmyslně nastražil.

„Zajímalo by mě, co si myslí, že se stane dál.“ „Nemyslí si nic,“ vyhrkl netrpělivě Rajamani. „Je to algritmus, Hugo. Nástroj. Není o nic víc živý než francouzský klíč nebo hever. A náš problém je, že se ten nástroj ukázal jako příliš nebezpečný, než aby se na něj dalo spoléhat.“ (Str. 223–224)

Kromě psychologie autor čerpá i z prostředí bankovnictví. U této knihy doporučuji mít aspoň nějaké základy ekonomie, aby si mohl čtenář Index hrůzy opravdu vychutnat, protože toto téma je zde až zbytečně složitě podané. Věřím, že to je jediná věc z celé knihy, která by nemusela každému čtenáři sednout. Autor tuto část mohl trochu zjednodušit, aby to vše bylo pochopitelné i pro čtenáře neznalé této problematiky. Ovšem pokud takové základy nemáte, a i přesto si knihu chcete přečíst, Robert Harris alespoň na konec knihy zařadil slovníček pojmů.

Poslední ze tří klíčových témat Indexu hrůzy představuje umělá inteligence. Člověk začal vyrábět stroje, aby se nemusel tolik namáhat a podřadné práce mohl nechat na nich. Jenže je to nakonec naopak, protože člověk poslouchá počítače a na podřadnou práci je najímána pomocná síla. Navíc je tady pořád hrozba toho, co může vzniknout v nějaké vládní laboratoři.

Postavu Alexandera Hoffmana si každý čtenář oblíbí, odpovídá totiž přesné představě „šíleného“ vědce. Myšlením je před každým napřed, a tak ho nikdo nemůže pochopit a zjistit, co se to teď s ním a okolo něj najednou děje. Jak je možné, aby Alex psal emaily, posílal platby a nevěděl o tom? Je snad možné, že se nervově zhroutil? Nebo je to z jeho strany špatný vtip? Alex se již brzy a na vlastní kůži přesvědčí, že s některými věcmi si není radno zahrávat. A rozhodně není dobré sestrojit něco, co je mnohem chytřejší než vy a živí se to strachem.

Robert Harris v pěti bodech

1. Vystudoval anglickou literaturu na univerzitě v Cambridge.
2. Jako novinář a sloupkař pracoval pro BBC a list Sunday Times.
3. Spisovatelskou dráhu zahájil v oblasti literatury faktu.
4. Autor knižních předloh úspěšných filmů Enigma a Muž ve stínu.
5. Román Index hrůzy je jeho zatím poslední napsanou knihou.

Index hrůzy doporučuji všem, kteří mají rádi velmi čtivě napsané a reálně působící příběhy a sci-fi thrillery s psychologickým podtextem. Věřím, že zasazení příběhu do světa makléřů a burz, vyžadovalo od Roberta Harrise notnou dávku odvahy, ale jeho risk se mu vyplatil – téma je to velmi originální. Po dočtení knihy v nás zůstává důvod k zamyšlení, co když se najde nějaký Alex Hoffmann v naší realitě, který díky své vizi později může dopomoci ke zničení celého světa.