Když se vysloví jméno Jack London, téměř každý automaticky spojí tohoto amerického spisovatele především s dobrodružnou literaturou a knihami Bílý Tesák či Volání divočiny. Londonova rozsáhlá tvorba ovšem nezahrnuje jen literaturu pro mládež.
Důkazem může být příběh Darrella Standinga – hlavní postavy románu Tulák po hvězdách inspirované autentickým případem nespravedlivě obviněného –, jenž cestuje napříč časem a prostorem do svých minulých životů. I přestože od prvního vydání uplynulo již necelé století, má tento román současným čtenářům stále co nabídnout.
První setkání s hvězdným tulákem Darrellem Standingem, odsouzeným k trestu smrti oběšením, přichází v San Quentinském vězení. Většinu svého pobytu zde tráví v samovazbě poté, co jej falešně obviní jeden ze spoluvězňů. Kvůli doznání mu správa vězení neváhala nasadit mučení svěrací kazajkou. A je to právě dlouhodobé sešněrování v kazajce, co umožní Standingovi putovat napříč časem a prostorem, a znovu prožít některé ze svých minulých životů.
Během tohoto toulání po hvězdách navštíví Darrell mnoho rozmanitých míst v různých historických úsecích. V jedné ze svých cest se převtělí do chlapce Jesseho, jehož prostřednictvím prožije události masakru v Mountain Meadows. Jiná minulá já zavedou Standinga do oblastí Dálného východu na přelomu 16. a 17. století či do Jeruzaléma v době ukřižování Ježíše Krista. Při jiné výpravě se stane Danielem Fossem, jediným přeživším lodi Negociator po jejím potopení roku 1809. To je jen zlomek z mnohých minulých životů Darrella Standinga.
Půvab Tuláka po hvězdách tkví v několika složkách. Jednu z nich reprezentují věrohodné postavy, ať hlavní, nebo vedlejší. Jako nejlepší důkaz lze uvést Darrella Standinga a veškerá jeho minulá já, s nimiž se čtenář velmi rychle sžívá. Uvěřitelnost postavy navíc prohlubuje psychická a fyzická proměna, jimiž hlavní hrdina během svého pobytu v samovazbě projde či způsoby vyjadřování, které se mění s každým minulým já.
Jack London v pěti bodech
- Žil v letech 1876–1916.
- Během svého života vystřídal mnoho zaměstnání (kamelot, tovární dělník v konzervárně, pirát, pašerák, pobřežní rybářský hlídač, lovec tuleňů, zlatokop, válečný zpravodaj v rusko-japonské válce a jiné).
- Procestoval Spojené státy Americké, navštívil Havaj a Austrálii.
- Pod tlakem okolních událostí a osobních zkušeností se přikláněl k levicovým názorům.
- Zemřel na předávkování morfiem, jež mu předepsal doktor na potlačení bolestí způsobených selháváním ledvin.
Největší síla příběhu pramení z toho, že většina z životů Darrella Standinga vychází ze skutečných událostí. Mimoto se zde, podobně jako v jiných Londonových knihách, projevuje charakteristický rys jeho tvorby, a to psaní z vlastní zkušenosti a zážitků. Příběh avšak není tím nejdůležitějším. Mnohem podstatnější význam mají úvahy Standinga o houževnatosti lidského ducha v kontrastu pomíjivosti těla. Vzhledem k tomu, že v době vydání Tuláka po hvězdách užíval London již nějakou dobu morfium na potlačení bolestí vyvolaných selháváním ledvin, lze předpokládat, že i do této části vložil velkou část sebe sama. London rovněž rád pokládá řečnické otázky, pomocí nichž směřuje čtenáře k zamyšlení se nad trestem smrti, mučením a především nad svobodou a odolností lidského ducha.
Tuláka po hvězdách lze doporučit především milovníkům dobrodružných příběhů či příběhů odehrávajících se na pozadí skutečných historických událostí, ale nejvíce si cestování po hvězdách užijí ti, již se společně s Darrellem Standingem zamyslí nad trestem smrti, mučením, svobodě, houževnatosti a trvanlivosti lidského ducha oproti prchavosti jeho tělesné schránky.
90 % |
|
Hele a to nic nového nevychází, že musíte psát recenze zrovna na tohle? Nic proti, taky jsem na tom vyrostl. Ale recenzí na to jsem za svůj život četl asi milion a sám to mám ve čtenářském deníku ze školy.
Tady je to Čapek, London… OK! Ale to je všem dobře známá klasika a je jasné, že ani jiné hodnocení dát nemůžete. Ještě vám schází Kronika Pickwikova klubu. Jenom ta vyšla letos snad třikrát… :-/
Dávejte sem recenze na nové knihy od nových autorů! Tohle nechte do Lidovek.
Náhodou
Náhodou pro zpestření dobrý. I když uznávám, že s tím Čapkem je toho zbytečně moc. A navíc obsahy svých čtenářských deníků už dneska nikdo nezná, stahujou se z netu, takže i tohle může být pro mnohé žhavá novinka.
to Berenika: No… čtenářským deníkem to začíná a ukradenou diplomkou to končí! .-)