Je jen málo lidí, kteří by neznali Isaaca Asimova. Myslím, že se můžeme shodnout, že tento autor, tvořící nejen odborné a populárně vědecké knihy, se stal jakýmsi otcem celé robotické etiky. V této knize, jejíž první vydání se datuje do roku 1950, naleznete povídky, které ve čtyřicátých letech vycházely časopisecky a bezesporu se přičinily o růst Asimovy nemenšící se oblíbenosti…
V knize naleznete devět povídek, které se zabývají jedním a tím samým: Třemi zákony robotiky, které jak jistě víte, poprvé vyslovil Isaac Asimov. Jakže znějí?
1. Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby člověku bylo ublíženo.
2. Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy tyto příkazy jsou v rozporu s prvním zákonem.
3. Robot musí chránit sám sebe před zničením, kromě případů, kdy tato ochrana je v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.
Celá kniha se zaobírá těmito zákony a na jejich základě se také odvíjí dějová linie. Nevěřili byste, k jakým šlamastikám díky těmto třem větám dojde. Poznáme zde roboty kázající víře, pološílené, milující a dokonce i jednoho čtenáře myšlenek. Celá knížka má několik hlavních postav. Některé povídky jsou bez většího počtu hrdinů, v jiných se pak všichni sejdou u jednoho stolu. Všechny příběhy vypráví jedna z hlavních postav, žijící legenda Susan Calvinová, mladému reportérovi a jsou tímto spolu pěkně svázány. Tu a tam prozradí Susan i nějakou zajímavou skutečnost, kterou byste se v samotném ději jinak nedozvěděli. Žádná z povídek není vysloveně akční, přesto jsou však zajímavé a konečné rozuzlení je vždy nečekané.
Tato kniha byla napsána již dávno a protože se vše odehrává v budoucnu, jsou některé informace jaksi nepřesné ( myslím, že v roce 1998 jsme nezaložili kolonii na Plutu). I přes tyto nedostatky je však velice zajímavé pozorovat myšlenkové pochody autora, který vlastně předpověděl budoucnost lidstva. Časově sice naprosto špatně, to je ale irelevantní.
Není to žádná detektivka, jak by se tu a tam mohlo zdát, nicméně v dnešní době bych shledal záhodným přidat snad trochu více akce. Nepůsobí vysloveně nudným dojmem, ale po určitém počtu stránek se zarazíte, zda-li jste to už jednou nečetli. Tuto myšlenku ve vteřině zavrhnete, přesto mi to někdy tak připadlo.
Co říci na závěr? Asimov je klasika, proto by ho měl mít načteno každý. Tyto povídky bych snad mohl považovat za perly jeho tvorby, v dnešní době na mne však působily poněkud omšele ( po padesáti letech od vydání, je to ale velký úspěch). Ke knize se nejspíš nikdy nevrátíte, ale i tak utíkejte do knihovny a hned začněte číst.
Wotan Blade
Pripodotek
Nutno dodat jednim dechem, ze tato kniha se u nas dockala uz tretiho vydani, pokazde u jineho nakladatele.
Operace přerušena – server nebyl nalezen
Tyto stránky se velice pomalu načítají a navíc se načítání přerušuje. Hostováno na serverech Czechia.cz – to jsou nějaké staré 386?