Hugo a jeho velký objev – Selznick Brian

Paříž 30. let 19. století. Nádraží, kam denně přijedou stovky vlaků ze všech možných koutů světa, je domovem mladého chlapce jménem Hugo Cabret. Žije tu od okamžiku, kdy mu při požáru zemřel otec a ujal se ho strýc, který na nádraží seřizoval hodiny, dokud jednoho dne z čista jasna nezmizel. Od té doby tuto povinnost převzal Hugo, který je nucen v práci pokračovat, aby ho nevyčmuchal přísný nádraží komisař, jenž všechny opuštěné děti předává policistům a ti následně sirotčinci.

Hugo tedy žije v nádražním bytě úplně sám… vlastně skoro sám. Společnost mu dělá starý, rozbitý, tajemstvím opředený automaton, který používali iluzionisté pro svá představení. Otec (rovněž hodinář) ho nestihl opravit, ale naštěstí zakreslil do deníku postup, jak na to. Má to ale háček – jako ke každé jiné opravě, i k této jsou nutné součástky. A ty se dají na nádraží (které pro mladého hrdinu představuje celý svět) sehnat na jediném místě – v krámku s hračkami starého a protivného muže s bílými vlasy a vousy. A jelikož Hugo nemá peníze, musí součástky krást. A právě při jedné z těchto krádeží ho prodavač chytí, notes mu sebere a mladý hrdina se kvůli jeho získání skamarádí s Isabelle – prodavačovou chráněnkou, která se stane jeho nejlepší kamarádkou. Jenže aniž to tušili, stane se tato epizoda v jejich životech zlomová a dá do pohybu události, které navždy změní jejich osudy…

Tolik k nastínění příběhu, který se stal předlohou k nejnovějšímu snímku proslulého režiséra Martina Scorseseho. Není těžké odhadnout, proč si Scorsese vybral Huga ke zfilmování. Nejedná se jen o neobyčejnou knihu pro mladé, respektive mladší čtenáře (o čemž ostatně vypovídá prestižní Caldecottova medaile – ocenění pro dětskou knihu), ale především to, že se točí kolem počátků kinematografie jako takové, což se režisérovi jako znalci filmu hodilo.

Jak už jsem zmínil, kniha je určena především mladším čtenářům a je tak i koncipována. Žádnou hlubokou sondu do jejich niter tu nenajdete, očekávat lze naopak jednodušší, nenáročný sloh a občas trochu „hloupější“ chování hrdinů, hlavně Huga. V některých momentech jsem se nad ním musel pozastavit a říct si, že kdyby vyrukoval s pravdou ven, mohl si ušetřit celou řadu problémů. Ale na druhou stranu, dětským čtenářům to divné nepřijde, protože oni sami se občas taky tak chovají a umožňuje to mnohem lepší vcítění se do hrdiny.

Ovšem není to Selznickův styl psaní, na němž kniha stojí a díky němuž je tak výjimečná. Ono kouzlo leží někde úplně jinde. Není ani tolik v atmosféře prostředí filmů, ale v ilustracích. Běžně je čtenář zvyklý na to, že ilustrace znázorňují nějakou scénu, kterou již autor napsal například o dvě stránky předtím, ale u Huga to neplatí. Tady zkrátka tvoří samotný děj. Selznick začne normálním textem třeba na dvou stránkách a pak se dostanou ke slovu ilustrace, díky nimž čtenář zjistí, co se děje dál. A právě tím je dílo tak úžasné a výjimečné. Jedná se o dokonalé propojení dvou médií – literatury a filmu. A jako takové funguje naprosto skvěle.

Někteří z vás možná zaprotestují, že Hugo není fantastika, s jakou se běžně setkáváme. Máte samozřejmě pravdu, jenže když se začtete, zjistíte, že tam ta sci-fi někde hluboko je, ačkoliv to tak ze začátku vůbec nevypadá.

Titul pak lze doporučit nejen milovníkům krásných knih a mladším čtenářům, ale i obdivovatelům kinematografie jako takové. A jak prohlásila jedna z postav knihy: „Pokud chcete zjistit, kde se rodí sny, pak právě tady.“

Sirotek, údržbář nádražních hodin a zlodějíček Hugo žije ve zdech rušného pařížského nádraží, kde se musí skrývat a zůstat v anonymitě. Ale když ozubená kolečka Hugova světa znenadání zapadnou – podobně jako kolečka hodin, o které se stará – do koleček života poněkud zvláštní sečtělé dívky a zatrpklého starce, kterému patří stánek s hračkami v pasáži nádraží, ocitá se chlapcova skrývaná existence a jeho nejcennější tajemství v ohrožení. Záhadná kresba, zápisník střežený jako oko v hlavě, ukradený klíček, který patří k mechanickému muži, a skrytý vzkaz od Hugova otce tvoří kostru tohoto spletitého, křehkého a kouzelného příběhu plného tajemství. Brian Selznick vytvořil 284 stran původních kreseb a kombinuje prvky obrázkové knížky, grafického románu a filmu. Jeho kniha je průlomem k nové románové formě, kterou vytváří zcela nový čtenářský zážitek. Tato kniha je úžasným mistrovským dílem novátorského vypravěče, malíře a spisovatele. (anotace)

• Hugo a jeho velký objev (The Invention of Hugo Cabret)
• Autor: Brian Selznick
• Překlad: Lucie Šavlíková
• Série: –
• Forma: hardback
• Počet stran: 534
• Cena: 349 Kč
• Vydal: Mladá fronta, 2012

Četli jste tuto knihu? Nezapomeňte ji u nás ohvězdičkovat a napsat k ní komentář!