Fakt hustej nářez? Vskutku? Pokračování akční upírány mistra řeznického Františka Kotlety vychází dva roky po startovním guláši. Opět to není nářez jako takový, ale tentokrát ze všeho nejvíc připomíná dobře udělaný řízek z hezky prorostlé krkovice. Vyhládlí konzumenti si pošmáknou, trávožrouti ohrnou nos a labužníci sice nepohrdnou, ale dále budou čekat na slíbenou lahůdku, pro kterou tohle dílko tvoří velmi slušný podklad.
 |
Po jaderné tečce za minulým dílem se zbytek světového upírstva zašívá v Latinské Americe a chystá další akce proti mimozemským okupantům. Po úspěšném napadení místní emzácké základny nastává náležitě čvachtavá akční honička přes půl světa, přinášející hrdinům četná, většinou však krajně nepříjemná překvapení. O krev a tělní tekutiny není nouze a někteří protivníci jsou tužší, než je obvyklé…
Dílko je opět v nejlepším kulhánkovském duchu. Masakry, hromady vyplýtvané munice, nezničitelní hrdinové… Hlášek a černého humoru lehce ubylo, pokusů o myšlenkové procesy přibylo a místy se v textu objevují i narážky na vše možné i nemožné v duchu (i když ne v průrazné kvalitě) JWP. Dočkáme se řady vzpomínek, několika překvapivých poznatků a ze hry rozhodně nevypadnou nanity, vytvořené kdysi Sangot. Ta je v tomto dílu do značné míry činitelem, který ovlivňuje většinu děje.
Máme tedy před sebou solidní akční standard, který je podstatně lepší, než jeho předchůdce. Už to není jen brutální mix přejatých stylů, ale svébytné, byť stále svým vzorům poplatné homogenní dílo. Změna nakladatele přinesla jak zvýšení kvality textu, tak (a to hlavně) redakčního zpracování. Na konci knihy se sice začínají nevychytané překlepy množit měrou patrně přímo úměrnou únavě korektora, ale proti prvnímu dílu působí dojmem pouhé kosmetické vady. Obálka je poněkud nezvyklá, ale přiměřeně bombastická – patrně byla zvolena pro podobu s „panem zlým“. Třešničkou na dortu je autorský medailon od Jiřího Popiolka, který celé dílo znamenitě uzavírá. Tudíž nám nezbývá, než se začít těšit na poslední díl a doufat, že již nyní solidní kvalita textu ještě vzroste.
V první knize to mimozemšťanům ještě prošlo, teď se ale zbytky zdecimovaného upírstva vydaly do posledního boje. A že tenhle boj začíná ve čtvrti plné bojechtivých transvestitů, není nakonec na škodu. Jenže žlutí okupanti mají dost síly vzdorovat, a jestli po něčem touží, tak je to vrátit upíry už navždy do mýtů a legend. Ve hře je ale ještě jeden hráč – někdo podivný a nebezpečný, který za sebou zanechává radioaktivní stopu… Pokud má být lidstvo znovu svobodné, nezbývá než odpálit pár bomb a najít spojence, kteří mohou být mnohem nebezpečnější než ti nejhorší nepřátelé. František Kotleta se vrací a je ještě hustější, akčnější a zábavnější. (anotace)
- Fakt hustej nářez
- Autor: František Kotleta
- Překlad: –
- Série: Bratrstvo krve 2
- Forma: paperback
- Počet stran: 288
- Cena: 259 Kč
- Vydala: Epocha, 2012
Četli jste tuto knihu? Nezapomeňte ji u nás ohvězdičkovat a napsat k ní komentář!
Kupte si Fakt hustej nářez s 15% slevou (ušetříte 39 Kč).
Přečtěte si recenzi Pavly Lžičařové na první díl, zprávu Tomáše Němce o cestě do autorova rodiště, Bruntálu, a nejnovější rozhovor s Františkem.
Michael Střelec Pešťák (redaktor)
Strelec.M.P@seznam.cz
Kotlety je očividně třeba smažit dokud je olej žhavý 🙂
Souhlas s recenzí. Druhý díl je mnohem lepší než první.
Změna nakladatele…kvalita tisku (bídná)
K hodnocení už jsem napsal vše v jiných postech u knihy. Čtivo velmi příjemné.
“Změna nakladatele přinesla jak zvýšení kvality textu, tak (a to hlavně) redakčního zpracování.”
Nevím jestli je to myšleno po stránce obsahu nebo kvality tisku samotného. Každopádně v případě mého výtisku (nevím jak ostatních), nemůže být o kvalitním tisku ani řeč.
Kvalita tisku velmi průměrná, někde je text tenčí než jinde a jsou strany, kde je tisk dokonce neostrý (rozmazaný), strana 106 (kapitola Bělucha), strana 154 atd…
V porovnání s Poutníkem kvalita tisku velmi bídná, papír jakbysmet. Jako kdyby to Epocha tiskla doma ve sklepě na inkoustovkách za 800 stovek.
Naopak kvalita obálky (tím nemyslím motiv) je vynikající.
Co se týče překlepů, nenarazil jsem ani na jeden (až mě to překvapilo). Nicméně u těhle akčních knih, je to u mě dáno tím, že člověk je zažraný do textu a letí očima po stránkách a nevnímá slova jako taková ale celek. Takže u mě také spokojenot.
to Herne
Recenzent naráží myslím na to, že u prvního dílu byly nejen “klasické” překlepy, ale hlavně až takové překlepy jako že místo písmen byly číslice a tak. Co se týká zmiňovaných výhrad stran Epochy, možná je to problém tvého konkrétního vydání, já tenhle problém neměl.
Co se týká knihy jako takové, už to není taková akční jízda jako předchozí díl – což se paradoxně projevilo na čitelnosti knihy. Tedy, ne že by se kniha špatně četla, to ani náhodou, ale holt čtení neodsejpá tak bleskově jako v prvním díle. Naopak souhlasím s recenzí, že děj je naopak prokreslenější (a jak už jsem tu kdesi psal, za ten konec bych vraždil :)), stejně tak jako postavy. Jak Jan, tak Gerhard jsou týpci, kterým musí prostě čtenář držet palce. Skvělý posun je taky v postavě hlavního záporáka. Díky Channonovi je příběh mnohem vyváženější, protihráč takohle formátu imho jedničce chyběl. Ubylo též humoru, ale zas lepší než to násilně tahat z paty. I tahle musím říct, že mě pasáže s tranďáky nejdřív dost rozhodily, abych se následně dost dobře bavil. Sečteno, podtrženo, jen tak dál 🙂
re: Schramm
ad. překlepy v prvním dílu, kupoval jsem až dotisk (respektive druhé vydání), protože tam překlepy už nejsou a evidentně to znovu prošlo rukou korektora 🙂
no,
ten druhej díl mě bohužel už tak nebavil, nějak se mi zdálo že došly trochu nápady, prostě tenhle Kotleta byl trochu jinej Kotleta. Hádám jeho brácha nebo schizofrenický dvojče :-)) No ale furt docela dobrý. Skoro vhodný na seriál ve stylu JFK …
Dočteno. Přiznám se, že jedničku jsem si užil víc.
Tady mi přišlo, že se kniha začíná brát trochu vážně a to je překvapivě na závadu.
Protože je tam tolik logických kiksů a nedomyšleností, že náznak vážnosti narušuje zábavnost. Páč u parodie mě moc logika nezajímá, kdežto u akční knihy by už autor mozek namáhat mohl… 😉
Stále je to supr zábavná jízda, jen místy drhne. 🙂
to Dardalion
Souhlasím. Taky na mě jednička zapůsobila víc. Asi to bylo i tou novostí a hlavně tím, že se vlastně jednalo o kontinuální akci. Teď je autor zas o něco vypsanější, ale paradoxně to ke zlepšení nevede (přes super postavu hlavního záporáka). Že by to drhlo, to jsem zas tak nezaznamenal, jen už člověka nic moc nenutí obracet další stránky jako jednička. Dvojku jsem četl o dost déle než jedničku, ne proto, že by byla špatná nebo mě nebavila, ale prostě to šlo na chvíli odložit. Jak se náš pár shodlo, je ta takové nějaké až moc normální, no 🙂 Osobně ale trochu čekám, že se moje vnímání trochu promění po dočtení třetího dílu, kdy to celé do sebe zapadne. Ten zasr… závěr k tomu tak nějak vybízí 🙂
Tak o závěru mi ani nemluv. Chvíli sem si myslel, že ebook nepovedl a kus chybí. Taky mohlo ňákýho trotla napadnout dopsání věty “pokračování příště…”. 😀