Excession – Banks Iain M.

Co se vám vybaví při vyslovení jména Iain Banks, případně Iain M. Banks? Že nic? Tak to je chyba převážně našich nakladatelství, která toho od něj zatím mnoho nevydala. Alespoň co se týče jeho sci-fi literatury. A protože se mi do rukou dostalo několik kousků, které určitě stojí za pozornost, představím vám je postupně v recenzích.


Vynecháme-li mainstreamové knihy, objevily se zatím v češtině romány Consider Phlebas, Líc a rub a nakonec Most. Jelikož tyto knihy nejsou pro běžného konzumního čtenáře příliš zábavné, většina nakladatelství se v této chvíli zaměřila na ziskovější díla. Není se čemu divit. Zájem o Bankse však projevilo například nakladatelství Triton, které na nás sype jeden kvalitní hard sci-fi titul za druhým (Odhalený vesmír, Porucha reality…), vedle nich však pro další tituly mnoho místa nezbývá. O Banksovy romány nadále projevuje zájem také Talpress (Líc a rub). Situaci velmi zkomplikoval fakt, že úvodní román do volné sci-fi série o Kultuře  – Consider Phlebas – vydalo nakladatelství Classic v překladu nevyhovujícím (hodně jemné slovo). Samotný název zůstal nepřeložený, znamená Pomněte na Fléba. Po recenzi na Excenssion plánuji článek o zmíněné pilotní knize a dalších románech The Player of GamesUse of Weapons.

 

Teď již k Excession. V prvé řadě se odehrává ve vesmíru, kterému vládne “Kultura”. Je to spojení prakticky veškerých známých inteligentních druhů do jakési jednotné organizace. A lidé jsou na jednom z nejvyšších vývojových stupňů a v nejvyšším postavení. Nejen proto, že je jich nejvíce. Prostě tuto společnost založili, rozšířili po známém vesmíru a svou ideologii předávali dál. Pokud někdo nesouhlasil, nastala válka (viz. Consider Phlebas). V románu Excession (asi 400 let po Consider Phlebas) už existuje jen jedna více méně odbojná rasa, ale i tak ji Kultura znalostmi, technologiemi i válečným potenciálem převyšuje. Dalším významným prvkem jsou „Mysli“. Všechny lodě (typů je mnoho) mají vlastní Mysl, která přesahuje lidskou a dalo by se říct, že právě ony řídí celý vesmír. Mají zbraně, i když je nepoužívají, mohou létat kam chtějí, dělat co chtějí, vyrábět co chtějí. Ovšem ve skutečnosti se snaží o mírumilovné soužití se všemi organickými i neorganickými obyvateli všech planet, asteroidů, umělých obydlí…  Přesto mají Mysli své vlastní cíle a individuální jedince, kteří se odpojili od spolupráce a jen tak se toulají mezi hvězdami za svými sny.

 

Kniha jako taková je rozdělena do mnoha a mnoha kousků, které se až na konci spojí do většího celku. Hlavními osobami jsou Genar-Hofoen, Dajeil a Ulver. Mezi jejich lidské osudy se přimíchávají konference mezi Mysli, které se snaží rozhodnout, jak pokračovat dále. A co vlastně způsobilo onen zvrat v křehké rovnováze mezi Kulturou a zmiňovanou odbojnou rasou? Velká kulatá věc, která si jen tak “poletuje” u jedné vzdálené hvězdy a kolem sebe má dosud nepoznané pole, kterým lze vstoupit do alternativních vesmírů. Takže všichni zúčastnění mají strach, co může taková moc napáchat, ale současně uvažují, jaké by bylo ji ovládnout. S její pomocí by šlo například vyřešit problém se smršťováním veškeré hmoty vesmíru zpět do nového Velkého třesku, čímž hrozí neodvratitelný zánik všeho. Řešením by se stalo přemístění obyvatel do paralelního, mladšího vesmíru.

 

Genar-Hofoen je přemluven (za určitou odměnu) k další nechtěné misi. Jeho úkolem je cestovat s několika zastávkami až na palubu Sleeper Service, kde má ukrást „duši“ (technický termín, vše se dá vysvětlit). Do toho se plete nepřátelská rasa se svou neodbytnou chutí k boji, dále Dajeil, která vlastně po celou dobu neví, co se děje (stejně jako čtenář), a Ulver je naverbovaná také jako nebohý pěšák, který se jen touhou po dobrodružství dostane do více problémů, než zprvu čeká. Alfou a omegou celého příběhu je neznámost souvislostí. Neustále sledujete různé jedince – co provádí, jak tápou a všichni dohromady jen hádají, jak to všechno do sebe zapadá a jak to dopadne.

 

Kniha je propletencem mnoha dějů, často zdánlivě naprosto zbytečných, s jedinou společnou vlastností. Všichni zúčastnění byli zapojeni do konfliktu o Excession, tu neznámou kouli. A když dočtete až nakonec, docela vás pobaví, ze Genar-Hofoen a Dajeil tam byli opravdu jen jako příslovečné páté kolo u vozu a to se jim věnovala asi tak půlka knihy. 🙂 Možná se dá s určitým odstupem tato kniha srovnat s Odhaleným vesmírem od A. Reynoldse. Není tady sice tolik akce, vše tak nějak pomalu a s obrovskou silou plyne vpřed, ale co se týče neznalosti, zmatenosti čtenáře a rozuzlení až na úplném konci, tady jsou tyto knihy nevlastními sourozenci.

 

U cyklu Kultury platí pravidlo, že čím více románů přečtete, tím lépe se vám budou číst a tím více si budete užívat jejich nesporných kvalit. Pokud máte rádi hard sci-fi (případně tzv. novou space operu), četli jste už alespoň jednu z vyšlých knih I. M. Bankse a líbily se, zkuste zatlačit na vydavatele nebo si knížky sežeňte v originále. Věřím, že to není až takový problém…

 

Co se týče hodnocení. Nelze se neubránit srovnání s Odhaleným vesmírem. Tomu jsem dal 9/10. Excession je dobrý, ale není tak skvělý. Takže nejblíže se mému pohledu na hodnocení jeví to o bod nižší.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. A jakým způsobem se ten zájem Tritonu o Banksova díla projevuje? V edičním plánu jsem zatím ho zatím nepostřehl…

  2. Zajem
    Zajem se u nich projevil napriklad jiz drive, kdy si delali posudky na jeho dilka. Mozna zatim v planu neni, ale co jsem se doslechl, tak by se melo chystat nove vydani Consider Phlebas (dost slusne) s novym prekladem a naslednymi dily. Ovsem je to neoverene, pokud nekdo vi vic, at to sem napise. V kazdem pripade se mi Banks zacal libit cim dal vic az po vice knizkach. Jako prvni jsem cetl uz moooc davno toho Hrace a nic moc. Ted by to asi bylo jine. Dle meho nazoru je Banks zvlastni jednou veci, jeho postavy jsou proste smrtelne, a v pribehu nehraji velkou roli. Hlavni roli hraje svet a podivne situace, ktere se objevi. A lide? Ti se tim jen motaji. Proto jsou konce skoro vzdy krute a surove. Nemyslim, ze by tak psalo hodne spisovatelu :-).

  3. Jedine, co vim, je, ze toho ma Triton hrozne moc pripraveneho, ale zrovna Banks rozhodne v brzku nebude.

  4. Pár poznámek
    Ta kniha není zdaleka tak zmatená, jak se recenze snaží namluvit. Taky je hřích nezmínit se o hodně suchém Banksově humoru. Možná by stálo za zamyšlení pár souvislostí -třeba časových. Troufnu si tvrdit, že Excession (a Banksovy knhy vůbec) jsou inspirací New Space Opery. Zrovna u Reynoldse je to dost evidentní. Tím neříkám, že by Odhalený vesmír nemohl být lepší čtivější) než Excession.K vydávání – přesné informace nemám, ale přinejmenším by Bankse měl překládat Viktor Janiš, což je záruka, že se nebude opakovat Consider Phlebas. Přiznávám, že bych byl docela rád, kdyby mi zrovna Excession “nechal” 🙂

  5. Re: Pár poznámek
    Ja netvrdim, ze je zmatena. Jen pri cteni clovek nevi, kdo je ta ktera postava a vse se dozvida postupne. A docela pozvolna, takze doopravdy clovek co se tyce souvislosti mezi postavy (to zduraznuji) tak trochu tape. Vzdyt az na samotnem konci vlastne zjistime, co a jak mezi kym bylo. A v tom taky pomahaji vsuvky kapitol, ktere se zabyvaji minulosti (a ty jsou taky az na konci). Take jsem udelal jednu docela velkou chybu, ze jsem si predtim nezjistil, co na co navazuje, takze Consider Phlebas jsem cetl az po Excession! A taky jsem tuto recenzi pred CP napsal, takze jsem nemel plne informace a potom tato rec. zapadla na nejakou dobu v redakcnim systemu, takze jsem ji neopravil. No a ted se zase objevila :-). A humor, ano, ten neni az tak suchy jako drsny :-))).

  6. To Petr Kotrle
    Casove souvislosti s dalsimi romany jsou v recenzi vynechane. Jak Stirius pise, necetl dost ostatnich dilu serie. Knihy jsou ale samostatne a pro pochopeni jedne neni treba znat ty ostatni, takze se ctenari nemusi bat, ze by prohloupili, kdyby si poridili jenom Excession. V recenzi se pise, ze je ale lepe znat tech knih co nejvic prave kvuli souvislostem. To je pravda.

  7. Re: Když si Petr nechtěl sám dělat reklamu
    Jedine, co k tomu chci rict. Pokud si clovek neprecte Banksuv popis Kultury na netu (jak nam tu davas odkaz), tak v knihach rozhodne tak presny popis nenajde. To znamena, ze neznas dejiny Kultury, nevis presne jak se vse vyvijelo atd. Takze ok, az si nekdo z vas bude cist neco od Bankse tykajici se tohoto sveta, doporucuji si precist vyse zmineny odkaz. Potom lepe do jeho vesmiru “zapadnete”.

  8. Líc a rub
    “Není pro běžného čtenáře příliš zábavný”? Pak chudáčka běžného čtenáře nezbývá než politovat a popřát mu hodně štěstí (či spíše: více rozumu) v další inkarnaci.

  9. Re: neznáš dějiny Kultury
    To, že to NEJSOU lidé (ve smyslu pozemšťanů), je výslovně řečeno v Consider Phlebas a State of the Art. To, že jde jen o jednu z mnoha civilizací ve vesmíru, i když supervelmoc, která nechává “prakticky veškeré známé inteligentní druhy” nesjednocené za svými hradbami, je zřejmé z každého titulu.

  10. Use of weapons-díl 3.
    Právě jsem přečetl Use of weapons a je to jedna z nejlepších sci-fi, co jsem kdy četl. Jinak jen na upřesnění- Kultura nezahrnuje téměř veškeré známé druhy. má asi 30 triliónů obyvatel a myslím, že víc druhů v galaxi není jejími členy. Banks v jednom rozhovoru píše,že existovaly civilizace na stejném technologickém stupni vývoje. Ovšem bez mírumilovné filozofie Kultuře vlastní rychle zanikly. Jinak obávám se, že lidé-tedy pozemšťané tam vůbec nevystupují.Ovšem vesmír je takový startrekovský-tzn. všichni jsou si dost podobní- až na nějaké to nakrabatělé čelo atd.

Zveřejnit odpověď