Excession – Banks Iain M.

Vynecháme-li mainstreamové knihy, objevily se zatím v češtině romány Consider Phlebas, Líc a rub a nakonec Most. Jelikož tyto knihy nejsou pro běžného konzumního čtenáře příliš zábavné, většina nakladatelství se v této chvíli zaměřila na ziskovější díla. Není se čemu divit. Zájem o Bankse však projevilo například nakladatelství Triton, které na nás sype jeden kvalitní hard sci-fi titul za druhým (Odhalený vesmír, Porucha reality…), vedle nich však pro další tituly mnoho místa nezbývá. O Banksovy romány nadále projevuje zájem také Talpress (Líc a rub). Situaci velmi zkomplikoval fakt, že úvodní román do volné sci-fi série o Kultuře  – Consider Phlebas – vydalo nakladatelství Classic v překladu nevyhovujícím (hodně jemné slovo). Samotný název zůstal nepřeložený, znamená Pomněte na Fléba. Po recenzi na Excenssion plánuji článek o zmíněné pilotní knize a dalších románech The Player of Games a Use of Weapons.

Teď již k Excession. V prvé řadě se odehrává ve vesmíru, kterému vládne “Kultura”. Je to spojení prakticky veškerých známých inteligentních druhů do jakési jednotné organizace. A lidé jsou na jednom z nejvyšších vývojových stupňů a v nejvyšším postavení. Nejen proto, že je jich nejvíce. Prostě tuto společnost založili, rozšířili po známém vesmíru a svou ideologii předávali dál. Pokud někdo nesouhlasil, nastala válka (viz. Consider Phlebas). V románu Excession (asi 400 let po Consider Phlebas) už existuje jen jedna více méně odbojná rasa, ale i tak ji Kultura znalostmi, technologiemi i válečným potenciálem převyšuje. Dalším významným prvkem jsou „Mysli“. Všechny lodě (typů je mnoho) mají vlastní Mysl, která přesahuje lidskou a dalo by se říct, že právě ony řídí celý vesmír. Mají zbraně, i když je nepoužívají, mohou létat kam chtějí, dělat co chtějí, vyrábět co chtějí. Ovšem ve skutečnosti se snaží o mírumilovné soužití se všemi organickými i neorganickými obyvateli všech planet, asteroidů, umělých obydlí…  Přesto mají Mysli své vlastní cíle a individuální jedince, kteří se odpojili od spolupráce a jen tak se toulají mezi hvězdami za svými sny.

Kniha jako taková je rozdělena do mnoha a mnoha kousků, které se až na konci spojí do většího celku. Hlavními osobami jsou Genar-Hofoen, Dajeil a Ulver. Mezi jejich lidské osudy se přimíchávají konference mezi Mysli, které se snaží rozhodnout, jak pokračovat dále. A co vlastně způsobilo onen zvrat v křehké rovnováze mezi Kulturou a zmiňovanou odbojnou rasou? Velká kulatá věc, která si jen tak “poletuje” u jedné vzdálené hvězdy a kolem sebe má dosud nepoznané pole, kterým lze vstoupit do alternativních vesmírů. Takže všichni zúčastnění mají strach, co může taková moc napáchat, ale současně uvažují, jaké by bylo ji ovládnout. S její pomocí by šlo například vyřešit problém se smršťováním veškeré hmoty vesmíru zpět do nového Velkého třesku, čímž hrozí neodvratitelný zánik všeho. Řešením by se stalo přemístění obyvatel do paralelního, mladšího vesmíru.

Genar-Hofoen je přemluven (za určitou odměnu) k další nechtěné misi. Jeho úkolem je cestovat s několika zastávkami až na palubu Sleeper Service, kde má ukrást „duši“ (technický termín, vše se dá vysvětlit). Do toho se plete nepřátelská rasa se svou neodbytnou chutí k boji, dále Dajeil, která vlastně po celou dobu neví, co se děje (stejně jako čtenář), a Ulver je naverbovaná také jako nebohý pěšák, který se jen touhou po dobrodružství dostane do více problémů, než zprvu čeká. Alfou a omegou celého příběhu je neznámost souvislostí. Neustále sledujete různé jedince – co provádí, jak tápou a všichni dohromady jen hádají, jak to všechno do sebe zapadá a jak to dopadne.

Kniha je propletencem mnoha dějů, často zdánlivě naprosto zbytečných, s jedinou společnou vlastností. Všichni zúčastnění byli zapojeni do konfliktu o Excession, tu neznámou kouli. A když dočtete až nakonec, docela vás pobaví, ze Genar-Hofoen a Dajeil tam byli opravdu jen jako příslovečné páté kolo u vozu a to se jim věnovala asi tak půlka knihy. 🙂 Možná se dá s určitým odstupem tato kniha srovnat s Odhaleným vesmírem od A. Reynoldse. Není tady sice tolik akce, vše tak nějak pomalu a s obrovskou silou plyne vpřed, ale co se týče neznalosti, zmatenosti čtenáře a rozuzlení až na úplném konci, tady jsou tyto knihy nevlastními sourozenci.

U cyklu Kultury platí pravidlo, že čím více románů přečtete, tím lépe se vám budou číst a tím více si budete užívat jejich nesporných kvalit. Pokud máte rádi hard sci-fi (případně tzv. novou space operu), četli jste už alespoň jednu z vyšlých knih I. M. Bankse a líbily se, zkuste zatlačit na vydavatele nebo si knížky sežeňte v originále. Věřím, že to není až takový problém…

Co se týče hodnocení. Nelze se neubránit srovnání s Odhaleným vesmírem. Tomu jsem dal 9/10. Excession je dobrý, ale není tak skvělý. Takže nejblíže se mému pohledu na hodnocení jeví to o bod nižší.