ed. Martin Šust: Plnou parou

Spousta čtenářů se domnívá, že antologie musí být pořádný špalek nejlépe s dvaceti až třiceti povídkami pohromadě. Už tuto představu Plnou parou boří, protože tu máme svazek o zhruba dvou stech padesáti stranách a s rovným tuctem příběhů. Je to málo? Na první pohled možná. Ale na ten druhý…

Stejně jako jiné subžánry i steampunk má tisíc tváří a ani jedna nemusí být stejná. I když, shodou okolností se zde potkají dvě podobné zápletky, ale každá vylíčená úplně jinak a těžko posoudit, která hůř a která lépe. Potěšující je, že některé povídky nejsou ryze steampunkové, a koketují s rysy i jiných žánrů. Musí se steampunk nutně odehrávat ve viktoriánském Londýně? Musí podivuhodné stroje a technologie pohánět jenom pára? Je vůbec nutné mít ve steampunkovém příběhu něco víc než jeden parokočár a oživlou mumii? Mohli v devatenáctém století už existovat roboti? Líbil by se vám život řízený pomocí kódů v děrných štítcích? Měl by se monarcha oddávat dobrodružnému životu? Někdy se opravdu nevyplácí opravit rozbitého kovového člověka, nebo si mermomocí navlékat divné rukavice.

Mnoho z autorů už český čtenář celkem dobře zná, spousta z nich nemá od new weird ke steampunku daleko, o některých jménech teprve více uslyšíme. Žádná z povídek však není vyslovený debakl, u některých se sice pointa vynoří o pár stránek dřív, než by mohla, jiné jsou pouhými pocitovými črtami. Řemeslně jsou zvládnuty všechny skvěle. Každá má potenciál okouzlit a to nejen steampunkového srdcaře, ale fanouška dobré fantastiky všeobecně, což je u monotematické antologie velké plus. Navíc u spousty z nich je ze stránek téměř hmatatelně cítit, že se při jejich psaní autoři náramně bavili, aniž by zapomněli, že se u nich má bavit i čtenář.

Je vidět, že spolupráce všech zainteresovaných osob probíhala k oboustranné spokojenosti, protože všichni včetně překladatelů odvedli skvělou práci a obálka Pavla Trávníčka si nezadá s obrazy slavnějších kolegů. Toto všechno dělá z Plnou parou velmi reprezentativní sbírku, která nespoléhá na kvantitu, ale na kvalitu. Díky tomu se řadí k nejzajímavějším knihám, které v nedávné době vyšly.

V době elektroniky, rychlého života a umělých materiálů jsou stroje ze železa, dřeva a plátna, většinou používané k bláznivým dobrodružstvím pro změkčilého Středoevropana snad ještě intenzivnějším lákadlem než kdy dřív. Tak proč se alespoň na chvíli nevtělit do bláznivých pilotů i pilotek, uprchlíků, pirátů, dobrodruhů i spasitelů světa? A když bude chuť, třeba i opakovaně.

Autor: ed. Šust Martin

Nakladatelství: Argo

Překlad: kol.

Obálka: Pavel Trávníček

Stran: 256