Pomalu se schyluje k vydání třetího dílu úspěšné počítačové hry Dragon Age, a tak není žádný div, že na pulty knihkupců útočí pokračování její knižní obdoby. Díky vzájemnému PR na tom nepochybně vydělají oba tituly, jak herní Inquisition, tak knižní Císařství masek. Ale vytěží z toho i čtenáři?
Císařství masek přináší do knižní série řadu změn. Ta nejvýraznější je na pozici autora – všechny předchozí díly vznikly pod taktovkou jednoho z tvůrců her, Davida Gaidera. Poprvé se tak světa Dragon Age ujímá „opravdový“ spisovatel, byť nejde o zrovna nejzkušenějšího borce. Nutno uznat, že se změna opravdu projeví. Podíváme se do císařství Orlais a odbočíme dokonce i od hlavního motivu pohánějícího hry – střetu mágů s templáři.
Název knihy upomíná na Velkou hru – souboj intrik, etikety a úskoků, který neustále probíhá kolem císařského dvora v Orlais. Jen nejlepší hráči mohou doufat, že si udrží moc. Obzvláště to platí pro samotnou císařovnu Celene. Její největší protihráč, velkovévoda Gaspard, je především kavalír a voják. Proto když se mu nepodaří na trůn dostat pomoci intrik, zvolí mnohem přímočařejší cestu – rozhodne se ji donutit vytáhnout s vojskem a fyzicky zlikvidovat. To se mu ale nepodaří a Celene mu jen tak tak unikne. Na útěku se kromě svých přátel bude muset spolehnout na pomoc elfů, ale to nebude tak jednoduché, zvláště po tom, co nechala vypálit jedno z největších elfích ghett v císařství.
Počáteční souboj intrik záhy vystřídá zběsilý útěk a s ním se také značně vygraduje tempo příběhu a množství akce. Náhle se začnou komplikovat i vztahy v malé družině Celeniných ochránců. Naopak Gaspard, který chce uzurpovat trůn je ideálem kavalíra a chová se proto jako správný rytíř bez bázně a hany. Jak je tedy možné, že stojí na té špatné straně? Smůla, ve světě Thedasu prostě věci nejsou nikdy jednoduché. Naštěstí ani příběh není příliš lineární, a proto dokáže čtenáře nejenom pobavit a upoutat, ale i překvapit. Patrick Weeks má děj propracovaný dobře a závěrečné rozuzlení si pomalu připravuje od začátku knihy, takže nedojde ani k žádným větším logickým kiksům.
Vzhledem k tomu, že se mu podařilo zachytit temnou a nesmlouvavou atmosféru předchozích knih a her, je nutno uznat, že jde o opravdu kvalitní počin, který snese srovnání s těmi nejlepšími knihami oddechového charakteru. Série Dragon Age tak potvrzuje svou kvalitu a přední místo mezi tituly podle herních předloh.
80 % |
|