Dračí mor – Rečková Jana

Rodina je základ státu a pro většinu dračích rodů alfou i omegou bytí, a to za jakýchkoliv časů, ovšem za těch špatných ještě víc než kdy předtím. To dává najevo i klan Dorů, nejmocnějších a nejvlivnějších draků v orewském kraji, kam Nicolas připutoval. Mladý medik zatím slouží jako výpomoc ve zdejším špitále a fakticky patří klanu Urů, kteří si ho přivedli z naší reality, poněkud pochmurně zvané Onen svět. Stačí však jediná audience u nemocného draka z rodu Dorů a Nicolas si svou empatií a šikovností získá natolik velké sympatie, že jsou Dorové ochotni riskovat i šarvátku s Ury, aby Nicolase z otroctví vyvázali. To je však jen začátek dlouhé cesty plné bitek, intrik a smrtelného nebezpečí, za které mohou staré rodové nenávisti.

Rečková čtenářům hned od prvních stránek představuje pestrý svět, který neobývají jenom klasičtí draci, měnící se dle libosti v člověka. Krom nich jsou totiž součástí obyvatelstva ještě standardi, lidé s dračími geny, kteří se ovšem nemohou měnit, i tak jsou ale silnější než obyčejní lidí a také žijí déle. Dále jsou tu dráčci, ti se zase nikdy nedokážou změnit v lidi a jejich zvířeckost je větší než u civilizovaných draků, žijících v městech. Díky této druhové pestrosti je ale pestrý i dopad nemoci na dračí populaci. Jsou případy, kdy se drak změní ve standarda, zůstane navždy drakem, či se standard může měnit ve draka. Dračí svět je oproti našemu také pokročilejší téměř ve všech oborech. Draci v lidské podobě se prohánějí v paro a elektromobilech, používají telefony, v dalekých krajích budují železnici a jeden z těch nejšílenějších testuje i letadlo. Na zmínky ohledně politického uskupení dračí civilizace Rečková také nezapomněla, a tak se dočkáme i dosazení nového krále na trůn, nikoliv však díky dědičnému právu, ale volbou skrze nejvýznamnější dračí rody. Kdo ke kterému rodu patří, autorka vyřešila elegantně a jednoduše složením jména ve stylu rod/jméno, i když párkrát její výběr celkem zamotá hlavu (za všechny sestry z jedné snůšky – Minia a Minina). Dějově nečekejme žádné ohromující inovace, strany dobra a zla jsou jasně definovány, happy end zaručen, ale zase na druhou stranu je ve vyprávění hluchých míst skutečně poskrovnu, dračí bitky jsou pořádně napínavé a i členové rodiny vůči sobě a svému okolí fungují uvěřitelně. Půvabné kresby (včetně decentně kolorované obálky) Janiny Strnadové jsou krásným doplňkem celého svazku.

Dračí mor se sice odehrává za nepříliš radostného období, ale i tak je jeho vyznění maximálně optimistické, a hlavně zdůrazňuje věci, které jsou za normálního běhu událostí takřka všední, ale v době, kdy nikdo neví, koho zrovna nemoc zlikviduje, se jejich důležitost zesiluje. Lásku, přátelství, čest a rodinu člověk může najít i v prostředí, do kterého zdánlivě nepatří.

I draci mohou onemocnět. A zemřít. Není proto divu, že potřebují lékaře. I když je to obyčejný… člověk. Příběh, odehrávající se v minulosti světa vynikající povídky Hic sunt dracones, která vyšla ve sborníku Legendy: Draci, vás zavede do světa, který leží hned vedle toho našeho. Stačí jen použít tu správnou sadu smyslů. A draci to umí. Jenže teď se jejich světem šíří neznámá epidemie, která mnohé zabíjí a některé mění. Dokáže ji zastavit otrok ze světa lidí? A bude vůbec chtít? (anotace)

• Autorka: Jana Rečková
• Formát: paperback
• Počet stran: 300
• Cena: 225 Kč
• Nakladatel: Straky na vrbě, 2011

Vendula Brunhoferová (redaktor)

vlcacka@atlas.cz