Doušek věčnosti – Neomillnerová Petra

Když se na trhu objevil druhý svazek příběhů pražské upírky Tiny Salo od Petry Neomillnerové, byl jsem naplněn očekáváním. Netvrdím, že radostným. Upíři a jiné nadpřirozené živočišné druhy to na začátku 21. století nemají lehké. Po prvním dílu, který končil solidním masakrem, jsem si nebyl jist, co mám očekávat. Druhý díl je prakticky celý detektivkou, zatímco první tak jenom začínal.

Motorkářská parta, jejímiž členy je i několik vlkodlaků, má poslední dobou ve svých řadách podezřelé množství smrtelných nehod. Jeden z vlkodlaků nehodu přežije a jeho vskutku nevšední zážitek donutí ostatní vlkodlačí motorkáře, aby si na vyšetření podivné nehodovosti najali Tinu Salo. Tina se sice ujímá případu, ale vedle toho má celou řadu dalších problémů, z nichž hlavní je její otec – prastarý upír Dyre. Tomu v hlavě straší světovládné choutky a hodlá je realizovat prostřednictvím Tiny – i přes její aktivní odpor. Pátrání po příčině nehod i rodinné spory nabírají nečekané obrátky a ustát obojí – to se Tině nemusí podařit. Rozhodně ne se zdravou kůží….

Jak je naznačeno výše, druhý příběh Tiny Salo je akční detektivkou drsné školy, zasazenou do současné Prahy. Příběh je čtivý, má spád a i když neoplývá mrtvolami a nevrcholí grandiózním masakrem jako předchozí díl, milovníci akce nepřijdou zkrátka. Bizarní panoptikum nejrůznějších figurek a příběhů z lidského, upířího a vlkodlačího světa se zde na pozadí současné Prahy slévá v explozivní směs, kořeněnou navíc drsným, leč realitě odpovídajícím slovníkem a nemalou dávkou krve a sexu. Staré křivdy, kvalitní prokletí, větší či menší schopnost vyrovnat se po staletích či tísíciletích života s momentální realitou, věčná žízeň/hlad po krvi – to je kvantum zajímavých námětů, které jsou v textu nadhozeny, ale zatím zůstávají prakticky nevyužity. Snad se dočkáme jejich postupného zpracování někdy příště. Snad to bude dříve, než se z nich stane standardní kulisa děje podobně, jako z pražského centra. Jde o profesionálně podané, svižné a nenáročné čtení s relativně zajímavým obsahem, které není primárně určeno intelektuálům. Přesto, nebo snad právě proto jde o téměř dokonalou oddechovku, ideální na nepříliš dlouhé cesty, nebo po únavné šichtě, při které Vás naštval šéf..

Redakční práce byla odvedena vcelku dobře, v textu je menší než malé množství překlepů, ilustrace na obálce od Marka Hlavatého ladí s obsahem a vypadá mnohem lépe, než to, co bylo na obálce jedničky.

P.S.: Případné zájemce o další příběhy TS bude zajisté zajímat, že na dalším dílu se již začalo pracovat! Info pro ty, kdo prošvihli křest: Bylo to stylové a poněkud vys-s-s-ssrk-srk-ssávající.