Karou je studentka umělecké školy v Praze. Ráda kreslí, zejména zvláštní, magické tvory. Všichni její spolužáci to berou tak, že má zkrátka bujnou fantazii a ráda si vymýšlí. Ale pouze Karou ví, že opravdu existují… a že jsou vlastně její rodina.
Karou nikdy nepoznala své rodiče a ani se o nich nic nedozvěděla. Její jediná rodina jsou chiméry, které se o ni od malička starají. Její opatrovník (samozřejmě chimérského původu) ji posílá všude po světě, aby vykupovala zuby, aby z nich mohl vytvářet… no, to Karou přesně neví. Ví však, že je to něco magického. Při jedné své cestě si všimne, že na dveřích cestovního portálu se nachází vypálená dlaň. A když se následně střetává s anděly, kteří za tímto znamením stojí, pochopí, že se schyluje k něčemu špatnému. Nejenže se strana dobra a zla dostává znovu do války a tentokrát to bude opravdu ošklivé, Karou ještě ke všemu zjišťuje, že (samozřejmě naprosto neodolatelný) anděl Akiva, který by měl být jejím nepřítelem, jím naopak vůbec není…
Dcera kostí a dýmu je zvláštní, podivná kniha. Přestože se jí nedá upřít jistá originalita, má značné nedostatky.
V podstatě první, co se o knize kdekoliv dozvíte, je, že její děj Taylorová zasadila do Prahy. Ta je tam popsána jen zběžně, a daří se jí sice působit jako tajemné a starobylé město, ale mohlo by to být jakékoliv místo na světě. Autorka má sice snahu přiblížit naši kulturu čtenářům, ale pro nás ji pouze zesměšňuje. Nedochází jí, že přestože naše země je na jiné úrovni než její domovina, stále se mění a vyvíjí se, a proto by rodiče své dítě nepojmenovali Kazimír ani před takovými dvaceti lety.
První polovina knihy má to správné kouzlo, která vás nutí neustále otáčet stránku za stránkou, a přináší zajímavý námět. Pořád ale čekáte, kdy se konečně stane něco zlomového a příběh vyvrcholí a bleskovou rychlostí dorazí do konce. Ten zlom sice přijde, ale tak nešťastně a kostrbatě, že se jen divíte, že je něco takového vůbec možné. A jakmile Karou začne rozvíjet svůj vztah nevztah s Akivou, jde to s příběhem od desíti k pěti ještě víc.
Laini Taylorové se povedlo vymyslet zajímavý svět chimér a serafínů se všemi jeho problémy, které následně vedou k vytvoření tohoto příběhu. Ten se však vleče a v některých částech je nesmyslný a nesnesitelný. Jediná věc, která ho dokáže zachránit, je sice problematická, ale sympatická hlavní hrdinka.
Karou je nadaná, krásná a tak trochu záhadná sedmnáctiletá studentka na pražské umělecké škole. Její tajemství nezná ani její nejlepší přítelkyně Zuzana. Ráda kreslí chiméry, fantastické bytosti, a nikdo netuší, že tato mytická stvoření jsou její rodinou. Přichází a odchází skrze portál za svým zvláštním posláním, kterým ji pověřil čaroděj, který ji vychoval. Neví, že ji sleduje smrtelně nebezpečný a mrazivě krásný anděl, a válka mezi světy dobra a zla brzy vypukne… (anotace)
- Autorka: Laini Taylorová
- Překlad: Petra Klůfová
- Série: Dcera kostí a dýmu 1
- Forma: hardback
- Počet stran: 368
- Cena: 259 Kč
- Vydal: Knižní klub, 2012
Četli jste tuto knihu? Nezapomeňte ji u nás ohvězdičkovat a napsat k ní komentář.
Kupte si Dceru kostí a dýmu se slevou 15% (ušetříte 39 Kč a zaplatíte jen 220 Kč)
No tak to teda pr! Kazimírů bylo od roku 1989 celkem… čtyři, z toho poslední v roce 2009. To není až tak špatná bilance navzdory půlstoletí systematické filmově-pohádkové diskreditace. Kazimir s měkkim kratkim se za stejnou dobu vyskytl jeden. Není to pravda takové číslo, jako má kupříkladu fádní a zprofanovaná Hana, ale i tak je to slušné. 😛
No tak mě tahle kniha moc nebavila. První polovinu knihy jsem se nutila číst a docela bavit mě to začalo až v té druhé polovině… Konečně nějaká akce i když trochu zmatená. A k popisu Prahy, nejsem z Prahy takže se mě to nějak nedotklo, ale ani mě to nijak nezaujalo. A se jménem Kazimír, autorka možná chtěla dát nějaké typicky české jméno, ale v tomto případě se dost sekla. Sama jsem se divila, kde na to přišla 🙂 Takže první díl bych ohodnotila tak 2 z 5 a pořád váhám, jestli mám dát sérii naději v druhém díle, nebo tu knihu prostě prodat a už s tím nemít nic společného.