Dan Simmons: Hyperion a Pád Hyperionu

          To tedy dnes opravdu nevím, jak mám zacít recenzi. Dalo by se ríct, že mi došla slova. Proste nemám slov. Tecka. A o cemže bych chtel hovorit beze slov? Jak jste si jiste precetli v nadpise, chtel bych hovorit o prvních dvou dílech Simmonsovy ságy o planete Hyperion. První díl byl ocenen Hugem 1990. Druhý díl je neméne kvalitní jako ten první. Jsem obema natolik unešen, že me nenapadá ani žádný vtip. Dokonce ani nevím, o cem se mám zmínit jako první. (Krátký pohled do osnovy) Aha! Takže díl první: Hyperion. Dej, dvojtecka: V daleké budoucnosti blablabla… kdy Zeme je znicena a lidstvo žije na mnoha planetách v ríši zvané Hegemonie Cloveka, na planetách spojených Sítí Bran – casoprostorových teleportu, ovladaných Umelými Inteligencemi, které se oddelily od lidstva a samy vytvorily Technojádro… se zacínají (jak jinak) dít podivné veci. A to práve na planete Hyperion, která se brzy má stát právoplatným clenem Síte. Z podivných artefaktu, Hrobek Casu, které sem umístily snad mimozemské civilizace, snad Buh, snad kdosi jiný…, uniká bytost zvaná Štír. Štír je vražednou bytostí v ocelovém krunýri pokrytém bodáky, který roznáší smrt a bolest. Své obeti veší na Strom bolesti.

          Na Hyperion prichází šestice poutníku, vybraných Technojádrem a Církví Štíra, která oznacuje Štíra za Avatara, Pána Bolesti a Vykupitele. Šestero poutníku podporených VA (Vrchní Administrátorkou) – predsedkyní vlády Hegemonie se vydává na cestu za tajemným cílem, každý nese své poslání a své tajemství. Vše spechá, protože se blíží Vyvrženci – kosmictí barbari, kterí jsou odhodlaní zlikvidovat celou Hegemonii. A práve jeden z poutníku má zmenit výsledek konfliktu. Poutníci si vyprávejí své príbehy a své duvody, proc se vydali na cestu za smrtícím Štírem. Jeden z nich je špión Vyvržencu. Který? Je to katolický knez Lenar Hoyt, který podle svých slov prišel hledat svého ucitele Paula Durého a Hyperionské domorodce? Nebo snad verný voják Hegemonie Fedhman Kassad, který prišel, aby Štíra zabil v souboji? Ci básník Martin Silenius, který žil na Hyperionu a který verí, že Štír je jeho muza? Je tím špiónem ucenec Sol Weintraub, jehož dcera onemocnela Merlinovou chorobou a místo aby stárla tak mládne? Nebo temlár a kapitán stromové lodi Het Masteen, který si své tajemství streží ze všech nejžárliveji? Nebo Brawne Lamia, dcera zavraždeného senátora, která pátra po stopách svého milence a zákazníka? Ci snad je špiónem konzul, verný služebník Hegemonie, který žil roky na Hyperionu a jehož diplomatické schopnosti jsou více než proslulé? Autor v prubehu první knihy hledá odpovedi na tyto palcivé otázky. Hledá je s pomocí vyprávení pribehu jednoho každého poutníka. Dozvíme se mnoho. Mnoho o vnitrním živote každého z nich. O otázkách, které si kladou, o tom, ceho se bojí, o tom, co chtejí najít… A je to skvelé. Skutecne napsané skvele. Napínavé. Každý príbeh nám odhalí spousty drobných, geniálních detailu o živote v Hegemonii, ve svete budoucnosti, kde vše je tak nové a zároven tak cizí. Brzy víme vše o Hegemonii i mnoho o Štírovi. Spoustu se dozvíme o poutnících. A pak otvíráme druhý díl. Po prvních dvoustech stran druhého dílu se mi chce smát. Simmons vytvoril a do detailu propracoval psychologický popis šesti poutníku, aby je pak všechny vzápetí povraždil. Teda na první pohled to tak vypadá. Ale jen na první. Ackoli každá kladná postava alespon jednou “umre” (Je Štírem rozsekána na kusy, nabodena na Strom, zmizí a zbyde po ní jen spousta krve…), objeví se pozdeji znovu. Vše se zamotává, Vyvrženci útocí, do hry vstupuje kybrid (umele vytvorený clovek rízený UI), který se nápadne podobá básníkovi ze Staré Zeme Johnu Keatsovi. Postupne se dovídáme, co je to Štír a co hledá, kdo jsou útocící Vyvrženci, proc byla znicena Stará Zeme, kdo je pravým neprítelem, kde se skrývá Technojádro… spousty informací, dokonale propletených a promyšlených. Nic není jisté. Nikdo neví nic a nikdo si nemuže být jist nicím a nic nemuže znát nikdo a nevím nic kdo nikdo… blam. Tak strašné to samozrejme není. Když se clovek snaží, tak vše pochopí. Tak to by stacilo k deji. Samozrejme vše dopadne dobre.

          Tak, a ted hodnocení. Nemám slov. Hyperion je úchvatný príbeh, na kterém nehodlám šetrit superlativy. Dokonale promyšlený, skutecne srovnatelný s Dunou Franka Herberta, skvelá vize budoucnosti cloveka a jeho umelých inteligencí, dokonce i hlubší duchovní myšlenky. Je to príbeh o lidech, které nezmení ani tisíce let a pokrok. O dvou tvárích lidstva, o stagnaci a úpadku versus rozvoj a cesta kupredu. O tom, že lidé vždycky zvítezí. O tom, že zmeny nejsou bezbolestné. O Johnu Keatsovi.

          Nepopírám, má to chyby. Jako vždy u psychologicky a hloubeji zamerených del místy ctenár trochu ztrácí tu tenkou linku a musí jí lovit znovu a znovu. Místy se autor chytá do vlastních slov. A nevyhne se ani obcasnému klišé. Ale kdo se dnes vyhne?

          Nakladatelství Laser odvedlo skvelý kus práce. Ackoli každý díl prekládal nekdo jiný, není to témer znát. Obálka se týká deje. Našel jsem jen pár chyb. Celkove dílo vychází ze souboje se mnou dobre.

HYPERION
obálka: Gary Ruddell
vydal: Laser books a.s., 1996
preložil: Jan Pavlík
stran 492
cena 169,- Kc
THE FALL OF HYPERION
obálka: Gary Ruddell
vydal: Laser books a.s., 1997
preložil: David Záleský, Tomáš Zábranský
stran 578
cena 189,- Kc