Hyborie, Conanův věk. Temní mágové s ještě temnějšími božstvy se vydávají cestou intrik a brodí se potoky krve za nekonečnou mocí. Budou tyto plány, jako již nesčetněkrát, opět zadupány do prachu barbarovými sandály?
 |
Velekněz Naran navrátí potupenému bohu Sobkovi jeho moc za pomoci bohyně Kámalí, kterou při tomto obřadu podvede za účelem svého vlastního prospěchu. Sobek si ovšem neuvědomí, že je také Naranem podveden, a tak je Kámalín bývalý velekněz na nejlepší cestě k tomu, aby z těchto intrik vytěžil opravdu mnoho.
Mezitím Conan, jehož jméno také padlo v chrámu z Naranových úst před bohy, ztroskotal se svou plachetnicí, když unikal královskému vojsku z Rádžastánu, a vydává se na severozápad, aby si prohlédl pěknou krajinu a panoramata Caelestijského pohoří. Ano! Cimmerský barbar nemá opravdu nic jiného na práci. Dokonce odmítá i případné setkání s karavanou, kde by se mohl nechat najmout jako žoldák na obranu obchodníků. Nemá ani žádnou jinou dobrodružnější motivaci a putuje nerušeně za krásou zdejších krajů. Jak už to ovšem v jeho životě bývá, brzy se setká s problémy a po lítém boji skončí ve vesnici domorodců, kteří – nepříznivě – rozhodnou o jeho dalším osudu. Není třeba napovídat, že tohle skončí v potocích krve.
Conan se také vydá do města krále Vilimara; má zálusk na jeho pastmi prošpikovanou věž (což předesílá již anotace) naplněnou nevyčíslitelnými poklady. Pro Conana, který je momentálně bez jediného měďáku, je to jasná volba. A tak věží projde jako nůž máslem, po čemž následují jeho třídenní orgie v místním harému. Z těch jej vytrhne až bývalá známá bojovnice Hiran a ukryje barbara před královským vojskem, které pročesává okolí. A nebýt jí, tak by na našeho hrdinu, díky jeho neopatrnosti, přišli a měl by dozajista svou černou hřívu na špalku.
Paralelně s tímto dějem Naran dále spřádá svou síť intrik a začíná se mísit i do záležitostí okolních království, kterým vládnou ješitní králové, kteří pro své komplexy nebo čest jsou schopni udělat cokoliv. A zde teprve začíná původně zamýšlený děj našeho příběhu.
Děj se do poloviny knihy nikam nevyvine, nikam nesměřuje a nemá žádnou přirozenou posloupnost, tedy až na části s Naranem, které ovšem s úderem nějaké 120. stránky stejně skončí a dále už o něm není žádná zmínka. Opravdu je to tak, dokonce i závěr knihy, jak by se dalo čekat po delším třicetistránkovém prologu, neskončí vyústěním Naranových činů. Autor jako by na něj jednoduše zapomněl. Lze to ovšem brát i tak (vlastně jedině tak), že si nechává půdu pro pokračování.
Kniha je jakoby rozdělena na sekce (takové „zbytečné“ povídky v jedné knize), které ovšem jako celek absolutně nefungují. Conanova příhoda s domorodci – povídka, vykradení Vilimarovy věže – povídka, Naranovy intriky a plány – povídka. Tyhle části mají na celkovou koncepci knihy pramalý vliv. Jedině až cesta do Jeskyně labyrintu s Hiran a budoucím Caelestijským králem Malawou už má slušný rozsah, ale taky bych to zařadil jako takovou delší povídku. Jakoby se autor snažil napsat co nejvíc, aby se „dílo“ mohlo vydat jako kniha.
Když autor píše o Naranovi, tak to je velmi čtivé a chytlavé. Blanc si opravdu užívá a má to šťávu. S tímhle kontrastuje Conanův děj, který je do půli knihy absolutně bez atmosféry a čtenář se tak těší na další část, kde povede děj Naranů. Tohle je trochu špatně, když kniha nese velký název CONAN. Autor se možná bojí a má nějaké předsudky vůči historii cimmerského barbara, a tím samotná Conanova postava působí poněkud křečovitě. Nicméně v druhé polovině knihy, která je věnována jen Conanovi, se autor jakoby přestal bát. Barbar jedná věrohodně a přirozeně. Do té doby je však jen jakýmsi doplňkem.
Souboje v knize nejsou také napsány zrovna šťavnatě. Čtenář od tohoto typu literatury očekává detailnější popisy pohybů zbraní hrdinů a uťatých hlav. Jistěže není třeba, a určitě ani žádoucí, aby spisovatel psal o každé maličkosti. Nicméně aspoň sem tam by mohlo padnout slovo o tom, jak dotyčnému soupeři uťal Conan ruku v lokti nebo podobně. V těchto popisech proběhla jakoby cenzura. V kontrastu s tímto se Naran opravdu vyžívá ve svých krutostech a nechutných obřadech.
Conan jako postava se moc nepovedla. Pro pár mincí se nebrání snížit se k vraždě. Dále vyvstává na povrch otázka, jestli v zasazování drahokamů do pupíků žen má oblibu Conan, nebo autor. V určitých situacích je barbar až přehnaně a zbytečně vznětlivý. Souboj s obry je mimochodem vyvedený. Zde je napětí i nepředvídatelné činy. Od tohoto okamžiku ke konci se blížící kniha disponuje kvalitními souboji, napětí se stupňuje a dočkáme se i zajímavých scenérií. Dokonale autor vystihl malichernost bohů a mocných králů – přirozenost sama. Člověka sice nutí k zamyšlení nad jejich jednáním, ale musí se jen pousmát a uznale pokývat hlavou.
Dialogy v knize jsou inteligentní a přirozené, v tomhle autor umí chodit. Jmenovitě se opravdu povedla debata mezi budoucím mladým králem Malawou, generálem, Conanem a Hiran. Promyšlené argumenty a výměna názorů nikde nezadrhává. Nicméně je v dialozích relativně dost oslovování, což už tak přirozené není, ale zase to usnadňuje orientaci v rozhovoru, takže to bych jako problém rozhodně neviděl. Také některé myšlenkové obraty a úvahy postav jsou chytré a někdy i k zamyšlení – v dobrém slova smyslu.
Někdy autor využívá stejných přirovnání a popisů situací, což je trošku kostrbaté. Co je horší, jsou textové chyby. Kniha měla velmi chabou korekturu (jestli vůbec nějakou), takže se můžeme dočkat třeba záměny písmen ve jménech Conan – Copan, Vilimar – Valimar či Hiran – Horan. V textu může být pro čtenáře i problém se čtením některých jmen a názvů: Kámalímandan, Ranimaban, Hiranjakašip, Muttalamman – kvalitní jazykolamy, ale budiž.
Závěrem lze snad jen autorovi doporučit, ať se věnuje psaní o temných mázích, jejich krvavých rituálech a intrikách a ať určitě zapojí i božstva, ale cimmerský barbar pro něj není to pravé.
Zhodnocení: Slabé jako čaj z již jednou použitého pytlíku.
Naran, velekněz bohyně Kámalí, rozehrál nebezpečnou hru plnou krve a zrady. Krokodýlí bůh se díky jeho lsti vrací na svět v plné síle. Jeho nenávist k barbaru Conanovi během doby, kterou prožil jako bezmocný stín, ještě vzrostla. Osamělý Conan pokračuje ve své cestě Hyrkánií, bojuje s fanatickými přívrženci vraždících bohů pralesa, vyloupí věž krále Vilimara, plnou nebezpečných pastí na zloděje, a ještě má tu drzost, že celý lup prohýří v nejlepším nevěstinci jeho města. Opět potkává bojovnici Hiran a společně s ní doprovází prince Malawu do Jeskyně labyrintu, kam ho jeho vlastní otec posílá zemřít, aby pro sebe získal nápoj mládí a věčného života. Bojují se čtyřrukými syny hor, se zradou, lží i dávnými kouzly prastarých, dávno zapuzených bohů. Dokáží se vrátit zpátky z prokletého místa, kde už našly smrt stovky mužů? (anotace)
- Autor: Christopher Blanc
- Překlad: Břetislav Čenda
- Formát: paperback
- Počet stran: 230
- Cena: 229 Kč
- Nakladatel: Brokilon, 2011
