Před nedávnem vyšel péčí nakladatelství Viking další Conan. Obálka a ilustrace Aloise Křesaly jsou tradičně na dobré úrovni, samotný příběh je na první pohled také celkem slušně napsaný a přiměřeně (conanovsky) akční.
Conan (v době, kdy se příběh odehrává asi třicetiletý) přijíždí do Cimmerie. Je najat vévodou z Galparanu ke střežení nově otevřených dolů pod horou Doom Endir. Cestou zjišťuje, že ve hře je mocná magie a konflikt, ke kterému události směřují, ještě nemá zcela jasné protivníky. Vlci a vlkodlaci, místní cimmerské klany a jejich zvyky, magické praktiky vévody z Galparanu, jeho žoldnéři, bytosti z mýtů a legend, to vše vytváří pestrou směsici intrik a osudů směřující k tradičnímu krvavému vyvrcholení.
Byl by to celkem dobrý příběh, kdyby už nebyl příznivci Conana povědomý. Základní osnova děje (rejdy mágů v Cimmerii – vydráždění Cimmeřanů – krvavé finále) je osou Conana neohroženého od Johna Maddoxe Robertse (Poutník 1994), jehož úrovně však tato česká variace na dané téma zdaleka nedosahuje. Autor (Paul O. Courtier je pseudonym Otomara Dvořáka) sice využil dané schéma velmi osobitě, obohatil čtenáře o řadu poznatků (zejména v oboru Conanových rodinných vztahů), ale z textu je zjevné, že jeho oborem je spíše lykantropie než conanologie. Některé prvky děje odkazují na zcela jiné příběhy (láska Conana a vlkodlačice Rowany), jiné zajisté poskytnou řadu témat pro přednášky Conan Society (např. Conan speleolog, Hornictví v Conanově době, Podzemní život /bestiář/, atd.), výsledek však nemá sílu původních Howardových povídek či děl nejlepších pokračovatelů (Andersona a de Campa). Conanovo pátrání po otcově “pozůstalosti” působí ve své druhé fázi (cesta Piktskou divočinou) poněkud nepřirozeně. Hrdina je v časové tísni, přesto si “odskočí” dost daleko od Cimmerie a stihne se bez použití magie(!) vrátit včas a zúčastnit se rozhodujících událostí.
Přes veškerou snahu autora se toto dílo řadí pouze mezi šedý průměr. Obsahuje sice všechny potřebné ingredience, náležitou dávku akčnosti, ale vzhledem ke zvolenému, mnohokrát velmi různorodě zpracovanému tématu potřebovalo mnohem více invence, znalostí conanovských reálií a zavedeného názvosloví. Celkovou hodnotu knihy pozvedají kvalitní ilustrace (viz výše).
Celkově tento produkt poslouží jako obstojné “vlakové čtivo” a nepříliš hodnotný přírůstek pro sběratele Conana (pouhý kus dosbírky kvůli kompletnosti). Připouštím ale, že běžný konzument neznalý jiné conanovské literatury může být s knihou spokojen a hodnotit ji výše.
obrázek na titulce
všimli jste si kolik má conan na obrázku prstů na té ruce co drží jílec meče? ten meč je taky podivnej – přijde mi jako hybrid mezi obouručákem a dýkou