Jestli se vám líbí kniha “Les mytág” od britského autora Roberta Holdstocka, tak zcela doporučuji i tuto knihu. Jde taky o příběh z žánru science fantasy, ale méně agresivní a pro mne více srozumitelný.
Román „Cizí království“ patří to kategorie knih jako „Les mytág“ od Roberta Holdstocka. Ale nejde o plagiát. Holdstockova kniha je spíše mytologického ražení, na rozdíl od “Cizího království”, který je více smyšlený, fantastický. Jediné, co mají obě knihy shodné, jsou skvělé ilustrace od Zdeny Bouškové. Nejde o čisté fantasy, ale o tzv. science fantasy či real fantasy. Jde o příběh, který se odehrává v našem reálném světě, kde ale hrdina či hrdinové objeví mytologický či pohádkový svět, fungující mimo naši realitu.
Nejedná se o knihu, která vás zaujme akčním dějem. Díky charakteristikám hlavních postav, dosti nerozhodných, a až snovému prostředí je to spíše jako kniha “Alenka v říši divů”. Děj knihy je situovaný do Irska, země, která má do světa fantasy asi nejblíže. A hlavně sám autor pochází a žije v Severním Irsku. Kniha se odehrává ve dvou dějových rovinách. Můžeme vlastně říct, že se čtenář od první stránky dozvídá nejen začátek příběhu, ale vlastně i závěrečné vyvrcholení celé knihy. Toto střídání dějů v rozmezí kapitoly osobně moc nemám rád, protože jsem zastáncem teorie, že příběh se má se má odvíjet jako nit z klubíčka a nemást mysl čtenáře. Ale v tomto případě se to autorovy povedlo dokonale skloubit a tím zvýšit kvalitu příběhu.
První rovina se odehrává v padesátých let 20. století na velké farmě v Severním Irsku, kde prožívá své dětství malý Michael Fay, sirotek vyrůstající u svých prarodičů. Objevuje se tu popis jednotvárného farmářského života, problematika irské války proti britské nadvládě. Tato část knihy mi svou poetičností připomíná knihu Hermana Hesse „Kouzelníkovo dětství“, knihu patřící do zlatého fondu klasické literatury. Jak moc jde o autobiografické ztvárnění, to se musíme zeptat samotného autora, nebo možná jeho přítele, našeho překladatele Roberta Čapka. Michael Fay žije bez společnosti svých vrstevníků, a proto se z něj stává samotář, který se toulá po lesích kolem farmy. Je to kluk, který vlastně neví, co chce. Miluje pohodlí našeho světa, ale touží po dobrodružné romantice lesního království s magickými bytostmi. Michaelovým nejbližším přítelem je jeho mladá teta Rose, která pro něj objeví tuto druhou tvář lesa, obývanou mýtickými či pohádkovými bytostmi. Postupem času se pro dospívajícího Michaela stává Rose i jakýmsi erotickým objektem, láskou, jejíž tajemné zmizení ho nakonec přivede do závodu o její duši v cizím království, fantastické zemi plné smrti a hrůz.
Druhá dějová linie se už odehrává v samotném Divokém lese, kde se spolu Michaela, Kočka a Spár, magické postavy, snaží uniknou svému nepříteli Jezdci, vládci a otci všech obyvatel Divokého lesa. Hlavní důvod, to tajemno, co žene Michaela do náruče smrti – Jezdce, je až do konce jakoby zahaleno nepropustnou mlhou. Divoký les je jako vřící kotel, kde se různé rasy navzájem nenávidí. Příchod lidí z našeho světa přinese do lesa náboženskou magii víry, která je pro všechny jeho obyvatele smrtelná. Velmi zdařilé jsou jednotlivé popisy a charakteristiky těchto magických bytostí, jako Lesních lidí, ke kterým patří Spár, wyrenů, kouzelných bytostí, jejichž krev koluje i v těle Kočky, Michaelovy milenky a průvodkyně v Divokém lese, a pak jsou tu lidé, kteří utekli z našeho světa a šíří v podobě mnichů a Bojových rytířů mezi lesním lidem zkázu a smrt.
Celý příběh nepatří k vyloženě akční fantasy. Spíše jde o poetickou fantasy, do které je citlivě vložený i napínavý děj, plný neskutečných příhod a postav. Co se týče překladu, přiznám se, že nemůžu přesně hodnotit, protože neznám originál. Ale i tak se tam někdy objevují místa, která mi ani po několika přečteních nedávají smysl. Kniha se u nás nestala zrovna bestsellerem, ale komu se tento vynikající příběh zalíbil, už na knihu asi nezapomene.
