Kombinace Olivera Twista a Frankensteina – to nezní vůbec špatně. A to slibuje i anotace románu Pan Krátur. Podívejme se tedy, jak se zdařilo spojit dvě zdánlivě neslučitelné knihy do jedné dějové složky.
 |
Patnáctiletý Billy je zlodějíček v Londýně. Zrovna se v temné uličce snaží okrást jednoho obrovského ležícího muže, když se objeví starší zlodějové, jimž Billy dluží peníze. Už to vypadá, že Billy nevyvázne se zdravou kůží, ale v poslední chvíli ho stačí zachránit právě ten obr, kterého se Billy pokoušel připravit o majetek.
Nemocný Billy upadá do mdlob, a jakmile se probere, uzavře s obrem – Kráturem – dohodu. Pomůže mu sledovat jednoho muže, který se jmenuje Frankenstein. Začíná tak nevšední spojenectví, jež časem přeroste v nevšední přátelství.
Při listování románem Pan Krátur si člověk si brzy uvědomí, že Krátur je oživeným výtvorem Frankensteina – ano, tím výtvorem, jenž je notoricky známý z filmů i z knižní předlohy Mary Shelleyové. Krátur je ale jediný fantastický prvek v knize. Priestley se nesnaží psát steampunk, i když se to tématem i obdobím, kdy se kniha odehrává, nabízí. Místo toho se drží se realistického pojetí doby, aniž by se snažil nějak zvlášť popisovat prostředí, a jeho román působí věrohodně.
Dějová linka knihy je přímočará. Spisovatel Chris Priestley v příběhu nikam neodbočuje a drží se vyprávění z pohledu Billyho, i když píše er-formou. Román se odehrává ve třech částech, ale kdyby knihu Priestly nerozdělil, nic zvláštního by se nestalo. Snad neprozradím moc, když řeknu, že se celý příběh neodehrává v Londýně, ale v pokročilé části knihy se přesune i na venkov.
Pan Krátur může skalním fanouškům fantastické literatury posloužit jako odpočinek od jejich oblíbených žánrů. Jen okrajové motivy fantastiky představují příjemnou změnu od elfů a mečů nebo kosmických lodí a laserů. Když se k tomu připočtou fakta, že kniha není nijak zvlášť tlustá, zvolený font je celkem velký a okraje stránek velkorysé, stává se z románu příjemně ubíhající čtení. Pokud pak člověk zná knižní předlohy, na něž autor navazuje, čtenářský zážitek je o to bohatší.
Ti, co však Frankensteina ani Olivera Twista neznají, nemusí smutnit. Román slouží jako samostatný celek a mnohé je v příběhu dovysvětleno. Jen se nesmí čtenář divit, že po přečtení knihy si tyto romány bude chtít přečíst – ale to je vedlejší efekt snad každé dobré volné adaptace.
Pan Krátur je dobrá kniha o přátelství, a to i o jeho stinných stránkách. Navíc se autorovi povedlo vytvořit originální závěr, který v sobě skrývá nejednu životní pravdu. Co si přát víc?
- Chris Priestley: Pan Krátur
- Argo, 2014
- překlad: Robert Novotný
- 342 stran, 278 Kč
