V relativně krátkém čase je zde další díl sci-fi série Ztracená flotila. Fantom Print hbitě navázal na Odvážného z Campbellovy vesmírné ságy.
 |
Ten končil v okamžiku, kdy Geary po úniku ze soustavy Lakota přikázal obrátit flotilu a vrátit se do boje.
Válka mezi Aliancí a Syndiky se zvolna mění. John „Black Jack“ Geary, vrchní velitel flotily a hrdina Aliance, zvolna a usilovně mění poměr sil na bojišti a zároveň se snaží dostat svou flotilu domů s co nejnižšími ztrátami. Se syndickými protivníky si dokáže poradit, i když ne vždy tak hladce, jak by chtěl. Závažnějším problémem se stává odpor některých jedinců uvnitř flotily, který přerůstá od sporů ve velení v přímé ohrožení.
Campbell značnou část tohoto dílu věnoval vztahům trojúhelníku Geary – Rionová – Desjaniová. Intriky a pomluvy hrají stále významnější roli a ne vše vyřeší čest a předpisy. Současně dochází ve flotile k odhalení sabotáží a zároveň k objevu, že klíče k hypersíti mají spoustu skrytých vlastností. Otázka tajemné cizí civilizace a jejího vztahu k lidstvu obecně se pomalu, ale jistě dere do popředí. Válka a vesmírné bitvy alianční flotily se Syndiky i přes to zůstávají nosným tématem děje.
Nový díl vesmírné odysey zachovává nastavenou úroveň kvality, proti předchozím částem se ale výrazně zvětšil prostor pro vývoj klíčových postav, jejich vztahů a názorů. Novinky jsou dávkovány postupně – změna vztahů k syndickým civilistům, přerůstání tušených problémů kolem klíčů hypersítě v reálné, přechod odporu vůči Gearymu od „studené války“ v akce ohrožující jak jeho fyzickou existenci, tak flotilu (i když zde zůstávají otázky identity skutečného pachatele). Chrabrý přináší vyznavačům military sci-fi slušnou porci oblíbeného čtiva a pro ostatní je tu další dobrá oddechovka.
Redakční práce byla odvedena solidně, obálka Petra Willerta je tradičně řemeslně dokonalá, ale tentokrát (v této řadě poprvé) obsahově koresponduje s dějem. Překlad si zachovává obvyklou kvalitu a seznam na začátku opět přiživí letitou polemiku o překládání názvů lodí.
Hluboko na území Syndikovaných světů pokračuje alianční flotila na své nebezpečné cestě domů pod velením kapitána Johna Gearyho, oživeného po století stráveném v hibernaci. Gearyho vítězství nad nepřáteli mu získala respekt, ale i závist ostatních důstojníků… „Black Jack“ Geary udělal mnoho riskantních rozhodnutí, ale když přikázal alianční flotile návrat zpět do sluneční soustavy Lakota, kde byla jeho flotila téměř zničena Syndiky, pochybovali mnozí důstojníci o jeho zdravém rozumu. Je to zoufalý gambit, který může Gearymu získat dost času, aby se připravil na nevyhnutelný návrat Syndiků – a dal flotile šanci na přežití. Ale i když se Geary snaží být před nepřáteli stále o krok napřed, musí se také postavit spiklencům ze své vlastní flotily, jelikož neznámý počet kapitánů touží po změně velení. A Geary ví, že se flotila musí držet pohromadě, nebo ji Syndikové rozervou na kusy… (anotace)
- Chrabrý
- Autor: Jack Campbell
- Překlad: Jiří Matyskiewicz
- Série: Ztracená flotila 4
- Forma: paperback
- Počet stran: 320
- Cena:229 Kč
- Vydal: Fantom Print, 2012
Michael Střelec Pešťák (redaktor)
Strelec.M.P@seznam.cz
Také si přečtěte:
Recenzi na 1. díl, Neochvějný (Michael Střelec Pešťák)
Recenzi na 2. díl, Smělý (Michael Střelec Pešťák)
Recenzi na 3. díl, Odvážný (Michael Střelec Pešťák)
Četli jste tuto knihu? Nezapomeňte ji u nás ohvězdičkovat a napsat k ní komentář!
Kupte si Chrabrého s 15% slevou (ušetříte 34 Kč).
Já osobně jsem zastánce překládání názvů lodí a to od přečtení Lemova románu Nepřemožitelný. Kdyby ten název nebyl přeložen, tak by stěží měla kniha takovou sílu (odhlédneme-li od toho, že by to navíc muselo být v polštině). To mě navíc přivádí k dalšímu argumentu, jaký smysl by dávalo nepřekládat anglické názvy a překládat názvy tam, kde je originál v jiném jazyce? Podle mě nesmysl.
A ještě jednu věc je třeba si uvědomit – nepřeložený název mění vyznění knihy. Argument, který slhám je, že v češtině to zní hůř nebo jinak. To podle mě není pravda. Pointa je v tom, že nepřeložený název zní jako název cizí, ikdyž mu třeba rozumíme. To ale nebylo záměrem autora knihy vytvořit cizí název (to by ho potom ten Američan napsal třeba v němčině). Autor naopak vytvořil název ve stejném jazyku jako zbytek díla s nějakým záměrem, proto bych tuhle zásadu dodržel.
oprava – slýchám (2. odstavec, 1. řádek)
jména lodí
Častou námitkou proti překladu jmen lodí je námořnický tradicionalismus. U válečného námořnictva se jména lodí “dědí” někdy i po staletí. Změna jména lodě se bere jako krajně nešťastné rozhodnutí, nosící smůlu. A za změnu může někdo brát i prostý překlad…
Střelec: ok, to je určitej argument, ale nijak to neřeší tu otázku proč nepřekládat z angličtiny a překládat z ostatních jazyků.
toť otázka
Netýká se to jenom angličtiny a výhradně lodí (jenom Aurory znám tři a o čtvrtý jsem slyšel, dvě byly britský a dvě ruský), postihuje to občas i vojenskou techniku. Asi by mělo hrát roli, jestli obsah názvu lodi či jiné techniky hraje v příběhu nějakou roli a má i jiný význam, než prosté odlišení konkrétního kusu od ostatních (tedy má výhradně “evidenční” charakter).
Jména kontra překlad
Můj názor “proč nepřekládat z angličtiny, ale z jinejch řečí jo” je jednoduchej – anglicky umí dneska v různém stupni úspěšnosti ze školy a počítače každej druhej, kdežto polsky, rusky, nebo třeba finsky se “průměrný čtenář” zas tolik neučí… a tím pádem míň lidí rozumí.
Navíc (když odhlédnu od tématu jmen lodí) občas překlad jména knížky udělá nehezkou skvrnku na dojmu. Příklad. Vesmír “Honor Harringtonové” (Honor je ženské jméno a také to znamená “čest”). Díly “HONOR OF QUEEN”(hlavní hrdinka musí dodržet slib své královny a ochránit planetu), “FIELD OF DISHONOR”(hlavní hrdinka je vtlačena do souboje, který ji i v případě že přežije bude stát kariéru), “MORE THAN HONOR”(sbírka povídek ve kterých HONOR neúčinkuje a o “cti” jsou jenom zřídka), a “WAR OF HONOR”(válka ve které Honor funguje jako vrchní velitel jedné ze zúčastněných stran), ztratily určitý skrytý prvek názvu prostým překladem jako “Čest královny”, “Pole potupy”, “Víc než čest” a “Válka cti”.
Na druhou stranu byla jména lodí, která se mi v ČJ líbila skoro stejně jako v (originální) AJ – převážně lodě z HALO vesmíru. Pillar of autumn, In ambers clad, atd – ta jména jsou poměrně poetická, i když pro praktické používání moc kostrbatá. V konečném důsledku by mi ani nevadilo si číst cizí knížky v originále (pokud by to samozřejmě byla řeč které rozumím). Čeština je překrásnej jazyk a umí toho říct hodně, způsobem který jiné jazyky nemají. Na druhou stranu ale tohle znamená i to, že čeština prostě NENÍ jako ty cizí jazyky a cokoliv přeloženého určitou část původního dojmu z díla nahradí básnickou licencí překladatele. Pokud je dobrý.