Steampunk, kam se podíváš. Antologie Strak na Vrbě sází na zavedená jména, oblíbený žánr a editoři pohlídali i kvalitu každého textu. Dohromady je z toho pěkná mašina, co sviští po kolejích se čtrnácti vagonky za sebou.
Nakladatelství Straky na Vrbě je třeba přiznat jednu věc. Umí vydat sbírku povídek. Ať už v ruce držíme antologii Legendy: Draci nebo Legendy: Prokleté knihovny, vždy to je pořádná, hutná a obsahem nacpaná věc, z níž je radost číst a v poličce ji jen tak nepřehlédnete. To samé platí i pro poslední vydanou antologii Excelsior, gentlemani! s podtitulem Historky z časů páry.
Už z názvu lze tušit obsah knihy. Tedy, to platí pro toho, kdo by nějak přehlédl obálku Tomáše Kučerovského, z níž esence steampunku prostě křičí. Milovníkům tohoto stále populárnějšího žánru se do rukou dostal další literární kousek na ukojení tužeb po viktoriánské Anglii, magii a technice, páře i divokých vynálezech, z nichž čiší elegance i neohrabanost zároveň.
Michael Bronec a Martin Stručovský spolu vybrali čtrnáct povídek nejenom od starých a protřelých matadorů české fantastiky, jako jsou například Leonard Medek či Vlado Ríša, ale dali prostor i méně známým autorům, kteří se svým umem blýskli třeba jen v literární soutěži anebo ve sborníku přímo debutují. Těmi jsou například Tobiáš Smolík a Petr Šimčík. Ať už za textem stojí zaběhnutý povídkář nebo začínající psavec, povídky spojuje vysoká kvalita kladená na řemeslné zpracování textu. Texty kvalitativně nekolísají, takže byť čtenáře nenadchne poetika právě čteného kusu, způsob vyprávění příběhu mu další stránky rozhodně neznechutí.
Svět steampunku je prostě obrovský, nepostihnutelný a velmi křehký. Bronec a Stručovský se nesnaží ukazovat směr, kudy vedou koleje žánru. Jejich cílem je vyzobávat z obrovského moře autorské imaginace vpravdě originální střípky, které skládají dohromady, a to vždy tak, aby ve výsledné mozaice bylo od všeho trochu, ale zároveň to nepůsobilo jako naprostý maglajz.
Sborník začíná pěkně zhurta. Po teoretickém úvodu z pera Leonarda Medka se čtenář rovnou ponoří do víru zábavy a zběsilé akce. Igor Jana Dobiáše nabídne pozvolný, nenásilný vstup do steampunkového moře, když čtenáři představí úsměvnou adaptaci románu Marry Shelleyové Frankenstein. Jemné spojení humoru a hororu s technikou odevzdá čtenáře rovnou do náruče Míli Lince a jeho Konce pašířů v Hřensku. Což je divoká honička po pohraničních lesích a z textu sálá vlhko a lezavá zima, byť tu příliš mechaniky nenajdeme. Štafetu rychlé, akční povídky přebírá Petr Schink, kde v Suvenýrech války sviští střely na všechny strany a mezi nimi se proplétá již známý autorův hrdina pistolník Van Hauten.
Když už se zdá, že kniha bude jen akčním krvákem, divoký vír se na oko uklidní v povídce Ondřeje Páleníka Úhel poslechu. Autor pojímá steampunkové vynálezy (například parní protézy) jako základní kámen svého díla a nikoliv jako pouhou kulisu. Takto bychom mohli pokračovat ještě dlouho. Ani jedna povídka nepřipomíná tu předchozí, každý autor umí vykřesat i z omletých atributů to nejlepší. Nechybí vzducholodě v Else ze Zlaté lodi Stanislava Švachouška, který elegantně spojil vzduchoplavbu s paromotorkářským gangem. To vše se navíc odehrává v prostředí, kde technikou vládne církev. Leonard Medek se skvěle popasoval s adaptací klasického příběhu o výpravě do pustin, kterou vede tajemný profesor a hlavní hrdina od začátku ví, že to nevěstí nic dobrého. Závěr se autorovi vskutku povedl a přispěl tak s dalším možným vysvětlením, proč je na Sibiři tak obrovská džuzna.
Každá takováto hutná antologie by se neobešla bez jistého teoretického základu. Leonard Medek v úvodu, kterým popisuje esenci celé knížky, pomáhá čtenáři pohodlněji vklouznout do textu a Antonín K. K. Kudláč v doslovu pak podrobně fenomén steampunku rozebírá, popisuje a upozorňuje na jeho různé směry. V posledních několika letech vyšly u našich nakladatelů čtyři steampunkové sborníky. Dva od českých autorů a dva od zahraničních. Při jejich porovnávání je vidět, že čeští psavci hluše nekopírují styl západních spisovatelů, ale jdou si vlastní, zcela svébytnou cestou, která čtenáře potěší, pobaví i zaujme. Antologie Excelsior, gentlemani! se vskutku povedla a mohla by sloužit jako ukázkový katalog, jak vypadá steampunk v Česku.
| 90% |
|
Jen jsem se chtěl zeptat na ty dva stempunkové sborníky ze zahraničí. Jeden je jasně Plnou parou od Šusta. Ale ten druhý si nevybavuji, jak se jmenuje?
Také by mne to zajímalo. Jeden sborník je Mrtvý v parovodu, druhý jsou Knížata páry a ducha (alias Žoldnéři fantasie)? Pak zmíněný sborník Plnou parou (dejme tomu). A dál taky marně tápu v paměti jako sitko 🙂
Knížata páry a ducha navíc nejsou tématický sborník, jen některé povídky, které se dostaly ze soutěže do finále jsou steampunk, rozhodně ne všechny. (už si to moc nepamatuju, ale mám pocit, že tam byly jen dvě nebo tři). Nevidím důvod proč by se to mělo brát jako steampunkový sborník, je to prostě sborník ze soutěže.
Navíc steampunk je subžánr, nikoliv žánr. Plnou parou asi měl být jeden z těch zahraničních, ale v podtitulu je jasně napsáno, že to je retrofuturistická antologie a to je poměrně rozdíl.
A o tom, že tato antologie ukazuje steampunk v Česku by se rozhodně dalo spekulovat…
kate
Ach, další ze zapálených fanynek skupiny kolem Petry Slovákové?
Není nad věcné komentáře. Že, pero? 🙂
Pravdou je, že u nás máme asi teď takový tichý spor, co nebo kdo tvoří pravý český steampunk. Ono se to časem nějak vyvrbí. 🙂
Jinak “Knížata páry a ducha” je opravdu čistě soutěžní antologie Žoldnéřů fantazie, ale v daném ročníku byl prostě steampunk jedním z dominujících prvků. Čistý steampunk je každopádně vítězná povídka “Rezavé ovce” od Dana Tučky, dále “Slova, jen slova” od Dany Ruskové; lehce sporný je Lukáš Herma “V podzemí” a spornější “Vzít kousek tady, sebrat kousek támhle” od Žlebka. (Mně to připadá jako čistý steam, ale Leonard Medek s tím nesouhlasil.) Rozhodně pak dále antologie obsahuje hostující povídku “Pod medvědí horou” od Míly Lince, což je plánovaný steampunk, a pak doslov zmíněného páně Medka o daném subžánru. Celkově je zde tedy steampunku lehce přes polovinu.
“tajemná” antologie
Přátelé, když jsem tuto recenzi psal, patrně jsem nejprve mystifikoval sám sebe, že tu máme dvě zahraniční antologie steampunku, a potom i Vás. Teprve na dotaz – “A která je ta druhá?” Jsem se zalekl, že ji nedokážu pojmenovat. Ona patrně žádná další krom “Plnou parou” zatím asi opravdu nevyšla. A že jsem hledal opravdu pečlivě.
Sborník soutěžních povídek Žoldnéřů jsem tím opravdu nesmyslel, byť je to povedená antologie.
Omlouvám se proto ještě jednou za malou mystifikaci.
to Kate
Pokud tahle anologie neukazuje steampunk v Česku (spekulujme) – co ukazuje? Pokud si autoři myslí, že psali steampunk, editoři si myslí, že psali steampunk, i recenzenti si myslí, že psali steampunk, pak bych si tipnul, že možná opravdu psali steampunk. Jak to tedy je? Proč tohle není stesmpunk? Já si myslím, že je.
Nikdo neřekl, že ta antologie steampunk není, alespoň si to přečtete, než něco plácnete. Také nikdo neřekl nic o Slovákové, mimo to toto rozhodně není jediná antologie, která u nás vyšla nejsou v ní jediní lidé, co steampunk dělají. Komentuji, protože jsem s některými věcmi v článku nesouhlasila a trochu mi vadí (ne)odbornost recenzenta.
Michael: nemyslím si, že by tady byl nějaký tichý spor nebo něco podobného, ani se mi nelíbí ta nafouklá bublina kolem toho, ale když se steampunku někdo dlouhodobě věnuje a propaguje ho, asi jsou na něj lidé z té dané subkultury zvyklí. Kromě toho jsem napsala ve svém komentáři, že si myslím, že tam steampunkové povídky byly dvě nebo tři (ale, že si nejsem jistá), takže jsem nebyla daleko od pravdy. Pokud máte zase někdo potřebu se hádat nebo řešit kraviny – tak prosím.
Jak jsem pochopil, on ten spor není zas tak tichý, projevil se prý kdesi na Facebooku hned po vydání Excelsioru, ale já tam nechodím, tak to mám jen z druhé ruky (respektive několika). 🙂
Člověk, který se tady asi nejvíc věnoval propagaci steampunku, byla pro mě Lyrel, která pořádala akci Steam-up a každoročně ji dotovala, než ji to unavilo. Nicméně to táhla po jiné než literární rovině, tak mi přijde zajímavé, že teď se tady začíná projevovat i ta. (Až Lyrel někdy uvidím, musím jí ten sborník dát…)
to Kate
Mě by zajímalo, kdo je to tleta Petra Slováková? Jinak lidi co si vezmou na hlavu cylindr a na ten narazí svářečské brýle jsou u nás na vsi zdrojem dobré zábavy! Často se jim s ostatními mužiky smějeme, když tak u lahvičky sedíme! Zdalipak někdy některý z nich kov svařoval? Inu, jak se říká: Mužik zůstane mužikem, i kdyby ho do zlatohlavu namaškařili!
to Podchaljuzin
http://lmgtfy.com/?q=Petra+Slov%C3%A1kov%C3%A1#seen 🙂
Nevím o tom, že by někde Petra něco řešila, ale vím o tom, co se řešilo na CZ steampunkové komunitě a tam je to celkem ukázková verze toho, co by se stalo, kdyby někdo napsal, že jedinou military scifi u nás píše Kotouč. Fanouškům Fabiána by se to asi taky nelíbilo.
Jo a to se tu neřeší, jestli vůbec něco jako steampunk existuje 🙂
Právě že si myslím, že pojetí steampunku je hodně různorodé. Byl by fajn třeba nějaký článek, kde by se porovnaly např. sborníky v tomhle subžánru. např. Excelsior a Mrtvý v parovodu.
Pár let se mu věnovaly třeba tyhle stránky:
http://www.steampunkblog.cz/
Poslední půlrok jsou bohužel nějak mrtvé, což je škoda, byl jsem zvědav na recenzi na Excelsior!
Kate: To by byl asi úkol právě pro někoho z té zmíněné komunity.
Medek ani Kudláč, což jsou pro mě odborníci na slovo vzatí, to bohužel neudělají, pač mají v Excelsioru! své texty.
to Kate
No, na FB nedávno právě nějaká pološílená kamarádka Petry Slovákové strašlivě vynadala Pilchovi, což vedlo k tomu, že se na vydání jejího románu málem vykašlal. Naštěstí pro čtenáře to neudělal, ale od té doby je pro mě Slováková spíš taková komická figurka, bohužel. Snad si opravím názor, až si ten její román přečtu.
Každopádně odsuzovat žánrový sborník, kde je dvacet autorů, že nepředstavuje průřez žánru, protože v něm chybí můj oblíbený autor, je hodně legrační. V čem je teda ten Excelsior špatný, kromě toho, že v něm není Slováková?
to Kate
Nebo jinak: kdo kde přesně napsal, že Excelsior je ten jediný český steampunk? (viz ta pararela s military SF)
To už zase pleteš dohromady dvě věci, které jsme tu řešili. Psala jsem, že by mě třeba zajímalo srovnání s Mrtvým v parovodu a nějaký třeba celkový průřez věcmi, abych se třeba dozvěděla proč má být zrovna Excelsior “to nejlepší” co definuje český steampunk. Jen zvědavost, protože mi tady chyběl v článku nějaký argument. Nikde jsem nepsala, že je to hrozné, špatné nebo blbé, jen že na to může mít každý jiný názor. Znám lidi, kterým se víc líbil Mrtvý v parovodu.
Nemyslím si, že by se nakladatel vykašlal na něčí román jenom kvůli nějakého šíleného fanouška, to mi připadá dost “ujeté” jsme lidi, ne děti na pískovišti, a rozhodně nemám pocit, že by to mělo nějakou spojitost s Michaelem. A vůbec nevím, proč to tady někdo pořád řeší, když se řešilo od začátku něco úplně jiného. To už je zase off topic…
to Elvis
Nechápu jedno: od kdy můžou autoři za svoje fanoušky? Odpovídá Lennon nějak za Chapmanna? 🙂
to Kate
Řekl bych, že Excelsior je to nejlepší, co v tuhle chvíli definuje český steampunk už proto, že nic moc jiného vlastně není. Knížata… jsme vyloučili a Mrtvý v parovodu obecně není žádný opus magnum, jak říká vox populi.
Satyr
Právěže se mi líbila ta normální diskuze 🙂 ale říkám, že i podobné srovnání by bylo zajímavé. Osobně se mi Mrtvý v parovodu jako celek moc nelíbil, ale byly tam zajímavé texty od autorů, kteří třeba nejsou v Excelsioru.
šílení fanoušci
Šílení fanoušci nejsou pro nakladatele příjemní.
Je třeba si uvědomit, že na spoustě začínající fantastky se dá spíš prodělat než vydělat.
Pokud z toho nakladatel pak nemá ani vděk čtenářů, může to být důvod jít od toho.
Jinak doufám, že se kolem českého steampunku rozvine nějaká kreativní diskuse… 🙂
Mě by třeba zajímalo, jak čtenáři vnímají tuhle knihu, které povídky se komu líbily a proč 🙂 Stejně jako co se třeba komu nelíbilo.
Tak mě se v prvé řadě nelíbí tleto věčné škatulkování! Steampunk, biopunk, tletopunk… Když pomineme, že je to samo o sobě blbé, tak hlavně nechápu, co má nějaký např. šílený vědec ve vzducholodi společného s punkem, hnutím narkomanů a uličníků, kteří jen nepořádek umí dělat a dobrým, božím lidem potíže působit! I proti britské královně hubou mleli! Ale ať si něco takového zkusí na cara, otce našeho a slunko jasné! Ten je nechá potěhem počastovat! Tatrmany jedny! Inu, jak se říká: Kdo na dobrého člověka hubu si otvírá, ten nad sebou sám víko rakve zavírá!
Škatulkování mi připadá tayk dost divné, hlavně u takových těch dělení z dalšího dělení…
Čtenářské reakce mne samozřejmě zajímají taky.
Něco lze najít zde, ale není toho mnoho:
http://www.legie.info/kniha/15456-bronec-strucovsky-excelsior-gentlemani/povidky#zalozky
to Podchaljuzin
To je velmi zkreslené vnímání punku 🙂
Pravdou je, že Pussy Riot jsou díky poměrům v Rusku skutečný punk, to Sex Pistols se nemůžou rovnat, neb jim o krk nešlo.
Možná
Možná by věci pomohla exkurze v “1. Kolínské továrně na lokomotivy” (loni tam vyrobili první parní lokomotivu v Čechách v 21. století / zároveň první od roku 1959), nebo u JHMD zakoupit “atrakci” – jízdu parní lokomotivou v roli strojvedoucího. Byla by to hezká a stylová odměna pro psavce steampunku…
Střelci:
Určitě! 🙂
Uspořádej exkursi a bude-li čas, přidám se!
Co chodíme na výlety v základní sestavě s Leonadem Medkem, už jsem viděl pár železničních dep, jel po úzkokolejce atd. (Ostatně, táhnou mne tam i turistické známky.)
Je-li čas, takové věci mě baví, jen není kdy, abych je sám organisoval.
to Satyr
Ty tvoje takzvané “Pussy Riot” nejsou nic jiného než skupina vulgárních ženštin, pravděpodobně emočně silně nestabilních, neboť jen chorý člověk jde do chrámu a působí tam výtržnosti! Nevím, jak u vás ve velkém městě, ale u nás na vsi jsou mužici v tomto naprosto jednotní! Inu, jak se říká: Kdo pořádek narušuje, karabáčem zasluhuje!
Já tomu nerozumím. Tak je tahle knížka ukázka dobrého českého steampunku nebo není?
od nakladatele
Řekl bych, že s diskusí včetně je to dokonce výtečná ukázka! 🙂
to mh
Pokud se ti povídky budou líbit tak je, pokud nebudou, tak není! Nad čím špekuluješ, dobrý člověče?!
to Michael Bronec
Mimochodem, jak E.G. prodávají, jde to?
to Kate
Ehm, kde přesně je v té recenzi nebo kdekoliv jinde v téhle diskuzi napsané, že Excelsior je “to nejlepší” co definuje český steampunk?
prodej
Prodej není zlý, ale oboje vázané Legendy předtím šly o něco líp.
Snad jsem je měl opět dát do titulu, ale měl jsem dojem, že tady je málo slavných jmen.
(Každopádně zvolna chystám další sborník – věnovaný Praze – a to opět Legendy budou.)
Teda vážení, z diskuse jsem se dozvěděl všecko možné i nemožné, jen to pro mne podstatné ne. To jest názor čtenáře na čtivost/nečtivost, zábavnost/nezábavnost oné knihy. Pojmu *kvalita* se záměrně vyhýbám, anžto vnímání umění je imho zcela subjektivní kdežto pojem *kvalita* je (opět imho) spíše exaktní. *Kvalitní/nekvalitní* může být potravina, elektronika apod. ale kniha může být nanejvýš *kvalitně* vytištěná, svázaná apod. Zvažuji totiž nákup a vzhledem k ceně bych rád minimalizoval riziko zklamání 🙂
Kraghovi od nakladatele
Můžu doporučit jen ty názory čtenářů na Legii.
Jsou celkem pochvalné:
http://www.legie.info/kniha/15456-bronec-strucovsky-excelsior-gentlemani/povidky#zalozky
Děkuji, právě jsem tam nakoukl. Hodnocení jednotlivých povídek nejde pod 60%, takže asi jasná volba.
Je to dobrá kniha, hlavně mě překvapila nová jména a ty stará známá jména nezklamala.
to Michael Bronec
A ten v pevnosti avizovaný mamutí sborník od Antonína – Legendy: Andělé a démoni bude taky, nebo z toho sešlo?
Na něm zatím pomalu pracuje Darion. Ale má teď ještě jeden projekt : Několik měsíců starého synka Richarda, tak se práce asi trochu zpomalí. 🙂
Za mě jednoznačně palec nahoru
Zdravím, dělal sem na tuto knihu recenzi u konkurence (fantasya.cz, pokud by to někoho jo zajímalo) – a zaujalo mě, jak jsou jednotlivé kusy vyrovnané – není tam (dle mého názoru) žádný vyloženě slabší, naopak několik opravdu skvělých (steampunk – nesteampunk, beru to podle toho, jak mě zaujaly).
Dostal mě Podraz v Lost Hope, ten by zasloužil audioknihu :), chvilku mi trvalo než sem se začetl do Banžucha, aby mě urval ze židle, Svělá byla i nová jména, zejména Herma – skoro bych se nebál mluvit v souvislosti s Excelsiorem s nominací (nominacích) na povídku roku.
A pro p. Bronce – kniha mě nadchla natolik, že sem jí zakoupil kamarádovi jakožto dárek – také byl nadšen (tj. minimálně jednu knihu pomohla moje recenze prodat .)). Straky odvedly dobrou práci, daly světu čtivou knihu a jestli to je nebo není čistokrevný steampunk – koho to zajímá!
od nakladatele
Děkuji!
Tohle vždycky potěší…. 🙂
Rovněž palec nahoru
Dočteno a velká spokojenost. U žádné povídky se mi nestalo, že bych ji nedočetl nebo že by se mi vyloženě nelíbila. Což je u mne poprvé, v ostatních sbírkách, které jsem přečetl, se vždycky našlo něco, co mne neoslovilo. 90%