Na pultu se objevila malá útlá knížečka z vydavatelství Laser a vyvolala ve mně nostalgické vzpomínky na doby ohromného „boomu“ fantasy u nás, hned po sametové revoluci. Na doby zřejmě dávno minulé, kdy kniha v pevné vazbě stála 30 čí 40 korun.
Laser vydává znovu první díl Moorcockovy tetralogie Velký příběh kouzelné hůlky. Zatím jsme mohli číst první a druhý díl, doufám že se postupně propracujeme ke třetímu a čtvrtému. Nesnáším totiž nedokončené cykly.
Jaký je Černý drahokam? Je to typické dílko pana Moorcocka. Hraje si tu se svým oblíbeným motivem alternativní historie. Co by se stalo, kdyby se na Zemi udála jakási katastrofa obřích rozměrů a vrhla ji zpět do éry feudalismu, ovšem jakési zdeformované pozůstatky vědy by se zachovaly a objevila se i magie?
Mocné a šílené impérium Granbretanu je na pochodu Evropou. Zatím hrabě Brass vládne v Kamargu, ale zraku vládce Granbretanu přesto neunikne. Impérium by rádo získalo jeho rady, kontakty a vojenské schopnosti do svých služeb. Baron Meliadus ho má přesvědčit. Ale veden chtíčem (zase je vtom ženská!) k jeho dceři se jí pokusí unést a Brass ho v souboji porazí. Meliadus slibuje hroznou pomstu.
Trojským koněm se má stát zajatý Dorian Hawkmoon. Meliadus mu poručí aby Brassovu dceru unesl a jeho poslušnost si chce zajistit černým drahokamem. Ten, stvořen magií a vědou, umožňuje Granbretancům vidět vše, co sám Dorian. Takto vystrojeného, s černým drahokamem na čele, vypouští Hawkmoona s přijatelnou historkou k Brassovi. Jenže tem taky není žádné ořezávátko, takže se děj pěkně zamotá.
Moorcockovy knihy jsou založeny na velmi dobře propracovaném nápadu a nabízí čtenářům jen dvě alternativy, buď se mu líbí nebo ne.. Stejně je to i u této knihy. Je to jednoduchá a vyloženě oddechová kniha. Hlavním cílem, který si klade, je pobavit čtenáře. Hrdinové si stojí za svým slovem, padouši kují odporné pikle, a temné říši je třeba zatrhnout tipec. Přesně tak, jak to mám rád.
Právě na Moorcockově knize lze poznat, jak daleko se posunula moderní fantasy od jejího vzniku. Tady je příběh takový idyličtější a naivnější, bez nějakých brutálních výjevů a s cudným závojem zatahujícím se při sebemenší zmínce o sexu. To moderní fantasy příběhy jsou mnohem krvavější a krutější. Jejich hrdinové většinou nejsou jen dobří. A sex se mnohdy stává regulérní součástí knihy. Přesto ve srovnání nedopadá Černý diamant zase tak špatně. Trochu pohádkový příběh je nostalgickou vzpomínkou na doby, kdy ještě byli hrdinové.
Překlad páně Pilchův je výborný. Rozvitými větami plnými přívlastků navozuje atmosféru spíše staré pověsti než moderního textu. Nechybí právě ten správný ždibec patosu, jenž ještě umocňuje celý prožitek z četby. Občas text připomíná spíše báseň v próze. Je jen škoda, že pan Pilch přestal překládat.
Obrázek na obálce je velice hezký a má dokonce vztah k ději. Autorovi se podařilo vystihnout mokřiny a bahniska Kamargu, kudy právě projíždí hrabě Brass na svém rohatém koni. Z ilustrace je doslova cítit napětí a pochmurnost prostředí. Pan Zhouf znovu zabrousil do fantasy s velmi dobrým výsledkem. Jen škoda, že takových ilustrací není více. Mimoto celé grafické pojetí obálky je velmi hezké.
Závěrem doufám, že už se konečně dozvím, jak to s Příběhem kouzelné hůlky dopadlo. Nejlépe co nejdříve.
