Spisovatel Richard Morgan mi po přečtení Brutálního byznysu připadá tak trochu jako chameleon. Jeho první česky vydaná kniha byla noir detektivka v sci-fi kulisách, její pokračování čistokrevná space opera a ta třetí se dá nejsnáze popsat jako thriller z blízké budoucnosti. Společný jmenovatel zmíněných románů se dá snadno najít: ve světě, ve kterém se odehrává děj, bych rozhodně nechtěl žít.
Morganovy vize opravdu nejsou příjemné. Brutální byznys se odehrává ve světě blízké budoucnosti, který ovládly velké společnosti a kartely. Na rozdíl od dnešních vlád nemusí předstírat, že jejich cílem je mír, prosperita a přijatelné životní podmínky obyvatel, ale mohou natvrdo inzerovat, že jejich výhradním cílem je zisk. A tomu je podřízeno vše. Morálka je přítěží a pravidla se mění podle momentálních okolností.
Většina obyvatel živoří v ghettech zmítaných násilím a totálním nedostatkem jakékoli perspektivy. Vyšší životní standart mají jen manažeři velkých společností. Jejich mzda je však tvrdě vydělaná. Jelikož je kandidátů na lukrativní posty trvale nadbytek, řeší se otázky výběrových řízení a služebního postupu na prázdných silnicích (benzín je luxusní zboží) v soubojích pancéřovaných aut ve stylu Mad Maxe. Dva vyjedou, jen jeden se vrátí…
V takovém světě se jako štika ve vodě pohybuje Chris Faulkner, hlavní hrdina knihy. Na počátku nastupuje do nového, na první pohled vynikajícího zaměstnání. Divize Válečné investice korporace Shorn má ty nejlepší vyhlídky – financování válek ve třetím světě jen kvete. Chrisovu radost však záhy začnou kazit první problémy – zjistí, že mu někdo z vlastní firmy hází klacky pod nohy. Aby vůbec přežil, nechá se zatáhnout do kolotoče násilí a nenávisti, musí porušovat pravidla a tvořit nová a jít proti vlastnímu přesvědčení. Takové věci člověka změní – a Chris z konce románu opravdu je jiný, než byl na jeho počátku. Chris přežije a vyškrábe se až na pomyslný vršek korporační pyramidy. Zbrocený krví a nenáviděný všemi kolem se může cítit jako vítěz a člověk, který našel své místo v krutém světě. Avšak za jakou cenu?
Budoucnost bez budoucnosti
Z Brutálního byznysu mám rozporuplné pocity. Morganova vize věcí příštích se nám sice může zdát přitažená za vlasy, ale není vyloučeno, že se alespoň z části naplní. Budoucnost pro nás může mít nejedno nepříjemné překvapení – vlastně je jisté, že je mít bude. Přesto se mi zdá, že spisovatel v tomto směru zůstal někde na půli cesty a jím vytvořený svět je dost prvoplánový. Morgan vytvořil kulisy ke svému příběhu, ale zákulisí a minulost je zahalena v mlze. Po přečtení jsem si kladl více otázek než na začátku. Bohužel, ne každý má schopnost vytvořit vizi budoucnosti, která je sice diametrálně odlišná, ale přesto funkční. Pro mě je v tomto směru jedničkou Neal Stephenson a jeho Diamantový věk.
Druhým problémem byl hlavní hrdina. Na začátku sice drsňák, ale přesto sympaťák se v průběhu knihy mění v monstrum, které odhodí všechny zábrany a jehož osud je čtenáři spíše lhostejný. Nepochybně jde o autorův záměr, jenže se mi zdá, že spisovatel „přitlačil na pilu“ až příliš. Je vůbec možná taková změna charakteru v tak krátkém čase?
Pokud se na knihu budeme dívat jako na oddechovou věc, pak splní svůj účel dokonale. Napětí, politické intriky, množství akce a sexu… výsledný koktejl nenechá místo nudě a lehce se čte. Na druhou stranu, jako vize budoucnosti podle mého názoru selhává. Morgan je předpojatý – vytvořil jen manifest svých názorů na globalizaci, kapitalismus a neoliberalismus. Jeho metodou je zdůraznit negativní stránky a cíleně vynechat to, co se mu nehodí do krámu. Tím si sice ulehčil práci, ovšem jím vytvořený svět tím hodně ztratil na plastičnosti a věrohodnosti. Škoda, výsledek se sice dobře čte, ale těžko někoho ohromí.
