Máme tady další knihu od známé autorky. Obě její předchozí se prokázaly jako velmi kvalitní fantasy tituly, které svou atmosférou lehce uchvátily mnoho čtenářů nejen v naší malé zemičce.
Co na první pohled upoutá, je opět krásná obálka od J. P. Krásného. Myslím, že všechny tři knihy každý z vás může směle zařadit na první místa ve své knihovničce. Nezostudí vás ani dějem, ani obalem. Otázkou ovšem zůstává, jaký vlastně Boží lov je? Božský? Mno, pojďme se na to mrknout.
Takovou zásadní věcí je fakt, že děj se tentokrát neodehrává přímo v království, které jsme navštívili dříve. Přesto svět i světadíl zůstává identický. Takže pětice bohů stále působí, kde může, ale už zde nesehrává tak důležitou úlohu. V knize bude vystupovat jen jeden Osvícený a žádné další postavy se jím rozhodně nestanou. Ingrey z rodu Vlkosrázských v minulosti jako téměř každý hrdina od paní Bujoldové trpěl. Ještě jako dítě se se svým otcem zúčastnil zvířecího rituálu a byla do něj přenesena vlčí duše. A protože se vše nepovedlo, jak bylo naplánováno, strávil několik let v „kněžské péči“ a poté se toulal po světě. Později získal statut velmi nebezpečného služebníka pána Hetwara, správce pečeti, jemuž pomáhá s indiskrétními nebo nepříjemnými problémy, zakázkami. A právě takovou nepříjemnost hned na začátku knihy musí vyřešit. Byl zabit princ Boleso, nejpravděpodobnější kandidát na královský trůn. A jak to tak vypadá, jeho smrt nebyla vůbec úmyslná a stav princovy mysli měl k normálnímu velmi daleko. Byl zabit Ijadou v sebeobraně, jelikož ji chtěl znásilnit a současně používal nepovolenou zvířecí magii. Pokud by se tyhle informace dostaly na veřejnost, nikoho by nepotěšily. I když je Boleso mrtvý, přeci jen to byl teoretický králův nástupce.
Situace se začíná také ihned komplikovat, protože v Ingreyho těle spoutaný Vlk se dostává na svobodu a snaží se (jak to tak vypadá) zabít Ijadu. O to horší je skutečnost, že i ona má v sobě duši leoparda. A co teprve, když se objevují oboustranné sympatie? To hrozící trest smrti za vraždu není příliš hezká vyhlídka jak pro Ijadu, tak ani následná ztráta pro Ingreye. Ale jak se říká, cesta za spravedlností je dlouhá a spletitá, takže se ještě může stát mnoho událostí.
Takto začíná další tajuplný příběh. Samozřejmě se věci budou neustále více a více zamotávat. Všichni zúčastnění se dostanou do hlavního města a politické intriky tam syčí na každém rohu. Ingrey vzhledem ke svému staroblatskému statutu šamana zjišťuje, že i pro něj nejsou nadpřirozené schopnosti mimo dosah a jejich používání bude sice zřídkavé, o to více ovšem potřebné. Celý děj je neustále gradovaný až do závěrečného finále. Nenajdete příliš akce a soubojů, řekl bych, že jak první, tak druhý díl byl v tomhle ohledu o pár příček výše. Boží lov mi přišel více jako detektivka především na politické úrovni. Když se podíváme na naši politickou scénu, tak se tam také neděje nic jiného :-). Ingrey převážně pochoduje mezi jednotlivými stranami, snaží se být nestranný a získat co nejvíce prospěchu pro sebe i Ijadu. Ale když se do všeho začínají plést bohové a několik set let stará nedokončená kouzla s kletbami, sám neví, kde mu hlava stojí. A bude rád, když mu někde nespadne…
Jestliže jste milovali předcházející knihy, budete mít rádi i Boží lov. Opět vystupuje do popředí tajuplná atmosféra a onen zvláštní pocit při setkání s něčím nadpřirozeným. Každopádně nedosahuje kvalitativní úrovně Prokletí Chalionu. Přesto svou promyšleností, originálním světem a především zajímavými a vpravdě lidskými hrdiny si své fanoušky bez problémů najde. V případě téhle spisovatelky nejsem ani v nejmenším překvapen.
Znie to docela dobre.
fs
Znie to dobre.