Booze, Broads and Bullets – Frank Miller

Ten večer jsem zas kráčel ulicema Hříšnýho města. Byla mi trochu zima a začínalo sněžit. Před barem zvracel nějakej chlápek v koženym plášti a s bouchačkou v ruce do kanálu, raděj jsem se tam nezdržoval. Byla to „Just another saturday night“. Potkal jsem Marva, asi měl zrovna něco na práci.
A pak se dostavil ten nepříjemnej pocit deja vu. Tuhle scénu jsem už někde viděl (v knize Dáma, pro kterou se zabíjí). Chlápek objímá křehkou dívku, která vzápětí padá s prostřelenym břichem. Jak říká Frank Miller: „Customer is always right“, ale já jsem poněkud naštvanej. Nenávidím ten nepříjemnej pocit. A nenávidím to psí počasí. Chvíli pršelo, ale teď se vrátil sníh. A pořádnej. Kolem se rozprostírala „Silent Night“. Přicházel Marv, v rukou nesl malý děvčátko a něco zamumlal mym směrem… znělo to jako: buďte dobří.

Byla mi fakt zima a tak jsem zašel do jednoho prašivýho hotelu „And behind door number three“ jsem potkal Miho. Tu krásnou šikmoočku, kterou jsem znal už z dřívějška (např. Dáma, pro kterou se zabíjí). Raděj sem se jí na nic neptal, myslim, že měla potíže. Sešel jsem dolu do baru. Byla tam Delia, nikdo jí neřekne jinak než „Blue Eyes“ (česky Modroočka, časopis Comics 1-2). A taky Marv. Na něho mam dneska fakt „štěstí“. To je člověk, kterej je vám schopnej ublížit, aniž by si to uvědomil,  a tak se od něho držim raděj dál.

Přemejšlel jsem, kam se vrtnout. V tom černobílym městě hříchu, Sin City. Vyrazil jsem opět do ulic. Před barákem toho největšího boháče jsem potkal zdrcenýho mladíka, kterej křečovitě svíral ve zmrzlejch prstech pistoli. Byl zabouchlej do tý pracháčovy dcerky. Byla to taková „Daddy´s little girl“ (česky Tatínkova malá holčička, CREW 10), i když jí už bylo nejmíň dvacet.

Modroočka, já věděl, že do něčeho špinavýho spadla. Byla už taková. Zrovna měla přes rameno přehozenýho chlápka, jako by vážil jak pírko. Byl mrtvej. Byl to „Wrong turn“. Prostě to zvorala, ale dostala druhou šanci. Ten správnej to schytal taky. Modroočka byla vždycky třída. Jen ten chlápek si zvolil „Wrong track“.

Už dost, nemám rád ty dlouhý noci v Sin City. Jenom vraždy, podvody, krádeže. Nejhezčí holky jsou tu ty nejnebezpečnější. Nedáte si pozor a zabijou vás. Pro prachy, pro mstu, nebo jen tak. A taková je i „The Babe wore red“ (česky Dáma v červeném, CREW 8).

Sedl jsem do auta a odjel pryč. Pro tentokrát toho bylo až až. Něco mi ale říká, že se sem ještě nejednou vrátím.

Poznámka pod čarou:
Booze, Broads and Bullets je jedenáct příběhů, které dva tedy zbývají? Poněkud se od ostatních odlišují příběhy „Fat Man and Little Boy“ a „Rats“. Jsou trochu jiné a dobře doplňují zbylé příběhy, které jsou pro Sin City tak klasické. Chlápek se zabouchne a krasavice ho odbouchne. Či alespoň variace na toto téma. A to je asi největší problém celé této série, který ji zabraňuje nést označení „dokonalá“. Dokonalé jsou pouze jednotlivé příběhy, ať už tyto kraťasy nebo delší knihy. Vše je provedeno v černobílé, to snad každý ví. I zde však doplňuje temnotu příběhu i kresby modrá (oči a šaty Modroočky), růžová (šaty Tatínkovy malé holčičky) a červená (rtěnka, nehty a šaty Dámy v červeném).

Booze broads and Bullets je dalším kouskem do skvělé série, kouskem, který shrnuje to nejdůležitější, co se kolem Sin City odehrálo v časopisech. Není jiná volba, než si to koupit. Buď v angličtině (10 liber), nebo si počkat na české vydání.

Wallpaper do Windows (autor Vladimír Lohyňa, další wallpapery naleznete na stránce www.comx.cz):

800×600      1024×768