Bezčasá současnost – Swainstonová Steph

Uplynulo pět let od chvíle, kdy byla zažehnána invaze obludného Hmyzu, hrozby celému Čtyřzemí, díky zásahu Komety Janta Širy, narkomana a nesmrtelného Posla Kruhu padesáti nesmrtelných (a jejich manželů a manželek, pokud je mají), který (víceméně) věrně slouží nesmrtelnému císaři Sanovi, vládci Čtyřzemí, zastupujícího do slíbeného návratu boha, který se na více než dva tisíce let nepochopitelně vzdálil ze svého světa. Jant, kříženec zrozený z násilného spojení Ptakka (humanoida se zakrnělými křídly) a Rhydanky (hbité bytosti podobné kočce), je ve Čtyřzemí jedinečný svou schopností létat, ale teprve jeho rychlost a odolnost při pohybu na zemi mu vydobyly místo Posla v Kruhu a umožňují mu už více než 200 let chránit si tuto význačnou pozici – a s ní související císařem udělovanou nesmrtelnost – před všemi vyzyvateli.

Méně štěstí má Serein Gio Ami, Mečíř Kruhu, který v úvodu nového románu Steph Swainstonové musí své privilegované místo, titul a nesmrtelnost postoupit neomalenému mladému vyzyvateli jménem Střízlík. Gio, odsouzen po staletích neměnné mladosti k potupnému osudu obyčejných smrtelníků, prohru neunese a odchází ze scény s důstojností Malvolia v závěru Večera tříkrálového.

Mezitím se Mlha, Námořnice Kruhu (která si tento titul v Roku naší války vydobyla chladnokrevným zosnováním příšerné vraždy tehdejšího Námořníka, svého manžela), vrací z dlouhé plavby se zprávou o úžasném objevu: ostrova zvaném Tris, kde žijí v harmonii lidé a Ptakkové, aniž musí čelit útokům Hmyzu, který už 2000 let terorizuje Čtyřzemí.

San vyšle na Tris výpravu vedenou Mlhou, jíž pomáhají Jant, Blesk (Lučištník) a Serein Střízlík, nový Mečíř. Jant, jehož polorhydanský odkaz zahrnuje instinktivní strach z vody, sklouzává ke staré závislosti na skolopendiu zvaném též „kočka“, aby zvládl nejen cestu, ale i odloučení od své manželky Alky, kterou podezírá z pletek se silákem Tornádem. Pod vlivem drogy se opět přesunuje do světa Epsilonu, kde se setkává s dalším cestovatelem, pravěkým žralokem Tarragonem, který se ho pokouší naučit, jak se přesouvat bez použití potenciálně smrtící drogy.

V průběhu plavby učiní Jant v nákladovém prostoru lodi šokující objev, který zpochybní mírumilovný charakter jejich mise a prohloubí jeho nedůvěru k Mlze. Jakmile dorazí na Tris, následují další šokující odhalení, která vrhnou nové světlo na historii Čtyřzemí a na samotného císaře Sana, načež dojde ke katastrofálnímu zvratu, který Jant ani v nejmenším neočekával, byť u císaře a Mlhy si nemůže být příliš jistý, a rozklížena výprava se stahuje zpátky do Čtyřzemí. Domů se navrátí uprostřed revoluce vedené zatrpklým Giem Ami, který je odhodlaný získat zpátky místo v Kruhu… nebo přivést celou říši do záhuby.

Chytrá, výstřední kniha na způsob komiksu

I když se mi Rok naší války líbil, nesouhlasil jsem se superlativy, kterými byl tento podmanivý, ale často těžkopádný debut zahrnut. Bezčasá současnost má pořád svoje chyby – vlastně řadu stejných chyb jako předchozí kniha -, ale superlativy si zaslouží víc.

Každá umělecká myšlenka má způsob své ideální realizace. Kdo by nečetl román, který měl být v ideálním případě povídka, a naopak? Méně častá je situace, kdy je umělecké dílo vytvořeno v jiném médiu, než pro jaké se ze své vnitřní podstaty hodí. Takový případ nastal právě tady. Tvorba Steph Swainstonové si vysloužila přirovnání, mimo jiné, s Miévillem, Harrisonem a Moorcockem, mně však připadá, že její nejryzejší předchůdce lze nalézt v komiksech, kterými Bezčasá současnost a Rok naší války ve skutečnosti jsou, pokud je zbavíme jejich literárních příkras. Co jiného je Kruh než Liga Spravedlnosti nebo Avengers, k nimž se přimíchala trocha teatrálnosti z mangy a anime? Tento koncept nám při hodnocení knih Steph Swainstonové velmi pomůže.

Například aby mohl fantasy román slavit úspěch, musí mít jeho vymyšlené světy a jejich kultury vnitřní soudržnost a uvěřitelnou historii; tento požadavek nemá místo v komiksech, kde hrají důležitější roli jiné faktory, jako jsou děj a postavy. Krypton nemusí vymýšlet žádný Hal Clement! Pokud u Swainstonové očekáváte hloubku, kterou můžete najít třeba u Stevena Eriksona, budete zklamáni. Swainstonová ale podle těchto pravidel nehraje. Ji vymýšlení uvěřitelného prostředí při vykreslování společenského uspořádání Čtyřzemí nebo Trise nezajímá. Naopak bere zavděk mnoha žánrovými konvencemi – konvencemi, které se mimochodem autoři jako Miéville snaží všemožně překračovat -, jako je nezpochybnitelná vláda dominantní elity nad neviditelnými venkovany. Autorčina originalita neleží v hlubinách příběhu, nýbrž na jeho povrchu. Své světy a postavy vytváří nahodile, hravě, odevšad si bere vše, co se jí zalíbí, ať se to hodí nebo nehodí. Aby se to hodilo, už se sama postará.

Až v tomto románu se plně projeví Kometa, z něhož se při odhalování dalších střípků z jeho minulosti stává mnohem komplexnější postava. Fakta z minulosti vytvoří zajímavější, byť také zlověstnější, postavu i z císaře Sana. Jako v Roku naší války i zde na sebe hlavní pozornost strhává ztřeštěný, paradoxní svět Epsilonu, v němž se setkáme s tak geniálními potrhlostmi, jako je „časová moucha“, která uniká dravcům odskoky do minulosti, a jakmile je připoutána k důmyslným kapesním hodinkám, začne pohánět přenosný stroj času. Bohužel, stejně jako v Roku naší války, a dokonce ještě ve větší míře, Swainstonová řeší děj metodou deux ex machina, a ačkoli je osvěžující vidět, že to s konzumací drog nakonec není jen tak, závěr je neuspokojivý, protože i navzdory učiněným náznakům působí dojmem, že si ho autorka vycucala z prstu.

Ale i tímto možná soudíme Swainstonovou na základě pravidel, která ona neuznává. V jejím díle je něco nového, něco, k čemu si ona sama nejspíš ještě pořád klestí cestu. Je postmoderní strakou shromažďující nápady a obrazy, nadanou tvůrkyní neotřelých, zábavných a šokujících výjevů, která nečekaně vdechuje život slovním hříčkám a metaforám, a její knihy – jako jejich vypravěč Kometa – jsou chytré, lehce výstřední hybridy. Pokud jsou něčím víc, ukáže až čas.

Recenzi pro FP přeložil (translated by) Milan Žáček
First appeared in Science Fiction Weekly, translation published by kind permission of the author.

Český název knihy je zatím pracovní. Román chystá nakl. Laser-books. Všechny názvy zmíněných (česky nevydaných) knih a děl jsou pracovní, což se týká i termínů z recenzované knihy, jež mohou být řešeny v budoucím, reálném českém překladu jinak.